Dynamický a progresivní vývoj ve zdravotnictví v posledních dvaceti letech nastolil obecný problém. Nastal rozpor mezi rychle rostoucí technickou úrovní zdravotnictví a tím i rychle rostoucími výdaji a naopak pomaleji rostoucími zdroji pro jejich pokrytí.
Trend modernizace zdravotnictví spojený se zaváděním nových diagnostických a léčebných metod, s realizací nové lékové politiky, navíc provázený nepříznivým demografickým vývojem, kdy stoupá podíl občanů důchodového věku opakovaně čerpajících zdravotní péči, vede k tomu, že dostupné zdroje v systému nestačí. Tento trend se bohužel negativně odráží ve výsledcích hospodaření také v krajem zřizovaných nemocnic.
"Krajské nemocnice vykázaly souhrnně za rok 2010 ztrátu ve výši více než 85 milionů korun, pokud hovoříme o účetním výsledku. Pokud však budeme chtít znát zreálněný výsledek hospodaření krajských nemocnic, je potřebné k této účetní ztrátě přičíst ještě dalších 112 milionů korun, což je celkový objem peněz, které si nemocnice podle platné legislativy proúčtovaly díky nekrytému fondu reprodukce majetku. Pokud by tedy současná legislativa neumožnila nemocnicím v závěru roku 2010 realizovat tuto účetní operaci, ztráta by se pohybovala celkem ve výši více než 198 milionů korun, což je alarmující," upozornil náměstek hejtmana pro zdravotnictví Karel Konečný (KSČM).
I když se vedení jednotlivých nemocnic snažila plnit opatření ke zkvalitnění činnosti organizace, snižovat náklady se nedařilo. Struktura nákladů v roce 2010 měla vzestupný trend, který byl zapříčiněn zejména nárůstem mzdových nákladů, neboť v roce 2010 došlo k navýšení platů nařízením vlády. Podle daného nařízení vlády byli někteří zaměstnanci, zejména střední zdravotnický personál, přeřazeni do vyšší platové třídy.
Na navýšení osobních nákladů měl vliv také dopad legislativních změn, ke kterým došlo sice v průběhu roku 2009, ale do mzdových nákladů se toto navýšení plně promítlo až v roce minulém. Na druhé straně rozhodující sledovanou položkou v oblasti výnosů jsou tržby od zdravotních pojišťoven, přičemž jejich meziroční nárůst v loňském roce v rámci krajských nemocnic byl nepatrný.
"Přesto v roce 2010 věnovalo vedení kraje velkou pozornost obnově majetku nemocnic. Investiční akce, které byly realizovány za finanční podpory evropských fondů, z darů měst a firem, u sedmi krajských nemocnic dosáhly celkové částky 485 milionů korun," doplnil Konečný.
Jak to vidí Svatopluk Němeček
- manažer pověřený koordinací činností souvisejících s řešením negativní ekonomické situace v krajských zdravotnických zařízeních.
Mým prvním úkolem je opětovně projednat finanční plány s jednotlivými řediteli krajských nemocnic. V prvé fázi budeme společně hledat možnosti okamžitých úspor a souběžně budeme připravovat plán restrukturalizace zdravotnických zařízení, který předložíme nejpozději do 30. června 2011.
Zaměříme se na optimalizaci lůžkové péče a vytvoření specializovaných pracovišť. Lůžek akutní zdravotní péče je v našem kraji přebytek, nejsou řádně využita, a proto musí dojít k jejich restrukturalizaci. Toto však musí být realizováno koordinovaně v rámci sítě krajských nemocnic. Dalším úkolem bude navrhnout a vytvořit síť krajských specializovaných pracovišť, která v konečném důsledku povede ke zvýšení kvality poskytované péče v dané odbornosti a ke zkrácení čekacích lhůt.
Zjednodušeně řečeno – operaci, kterou pacient většinou absolvuje jednou za život, provede odborně erudovaný personál, byť ve vzdálenější nemocnici, ale na moderně vybaveném specializovaném pracovišti. Návrhy racionalizačních opatření mimo lůžkovou péči budou zaměřeny také na oblast investiční politiky nemocnic a nákupů léků a zdravotnického materiálu.
V návrzích opatření se zaměříme i na příjmy od zdravotních pojišťoven. Jsem přesvědčen, že jsme schopni zastavit finanční propad krajských nemocnic, aniž bychom zásadním způsobem omezili zdravotní péči pro občany kraje, což je v této situaci to nejdůležitější.
Moravskoslezský deník