Raboch: Z Freudova odkazu se mohou poučit lékaři i pacienti
Sigmunda Freuda, od jehož narození v sobotu uplyne 150 let, může podle přednosty psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiřího Rabocha inspirovat lékaře i nemocné. Freud dával podle něj velký důraz na kvalitu vztahu s pacientem. Nemocní se mohou poučit o tom, že zdraví vyžaduje čas a peníze, pouze spolknout prášek nestačí, řekl dnes Raboch novinářům.
Freuda, rodáka z moravského Příboru, proslavil především objev psychoanalýzy, během níž odkrývá lékař společně s pacientem jeho nevědomé představy a snaží se objevit jeho vytěsněné vzpomínky. Léčba trvá dlouho, pacient může k terapeutovi docházet i několik let. Tato sezení, která zdravotní pojišťovny neproplácejí, nebývají ani levná. Vynaložený čas i peníze jsou podle Freuda ale součástí léčby, motivují totiž pacienta.
Za nejvýznamnějšího lékaře, který se narodil na území České republiky, pokládá příborského rodáka ministr zdravotnictví David Rath. Děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Zima ale připomněl, že by se nemělo zapomínat ani na otce genetiky Gregora Mendela a objevitele krevních skupin Jana Janského, který se stejně jako Freud zabýval psychiatrií.
Na severní Moravě strávil Freud první tři roky svého života, pak se rodina přestěhovala do Vídně. Na sklonku svého života byl kvůli fašismu přinucen rakouskou metropoli opustit. Poslední léta strávil v Londýně, kde v roce 1939 zemřel.
Praha, kterou podle Rabocha Freud zřejmě nikdy nenavštívil, si jeho výročí připomene řadou akcí. Největší z nich bude výstava na Staroměstské radnici, která začne 11. května. Průvodci po myšlenkovém světě vídeňského psychologa budou díla českých výtvarných umělců 20. století.
V Česku však podle odborníků neměla psychoanalýza nikdy na růžích ustláno. Na počátku století převládal podle Rabocha ve střední Evropě biologický přístup. Mezi Freudovými kolegy vzbuzoval nevoli i jeho důraz na lidskou sexualitu. "To není předmět pro vědeckou diskusi, to je záležitost týkající se policie," citoval Raboch slova profesora Wilhelma Weygandta, která pronesl v roce 1910 na německém psychiatrickém sjezdu.
V Česku se psychoanalýza rozvíjela až od třicátých let. Za komunismu pak přežívala převážně mimo oficiální psychiatrii. V současnosti se jí v Česku věnuje asi 200 terapeutů. Podle odborníků však zájemců v posledních letech přibývá.
Zdroj: ČTK