Ptačí chřipka v pozornosti vědců
Ptačí chřipka nadále zůstává v centru pozornosti vědců. Přestože se zprávy o ní objevují v médiích méně často, situace v postižených zemích se výrazně nemění, řekl biolog Jaroslav Petr. Ve světě bylo od roku 2003 podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) infikováno virem H5N1 256 lidí, z nichž více než 160 na nákazu zemřelo. V poslední době vzniklo podle Petra také několik významných studií, které dále posouvají znalosti o tomto viru.
O tom, že vědci považují toto onemocnění stále za možné nebezpečí, svědčí například i tento týden zveřejněný článek japonského vědce Jošihira Kawaoky v časopise Nature. Podařilo se mu z mrtvoly vykopané na Aljašce zrekonstruovat virus španělské chřipky, která si okolo roku 1918 vyžádala desítky milionů obětí. "Když tento virus dávali myším, tak odezva byla děsivá. Teď ho podali makakům, a odezva byla rovněž děsivá," popisoval výsledky výzkumu Petr.
Tato práce tak částečně vyvrací tradované tvrzení, že vysoká úmrtnost byla tehdy způsobena chudobou a nedostatkem potravin po první světové válce. "Imunitní systém se vlivem viru natolik rozbouří, že ničí plicní tkáň," nastínil jeho působení na lidský organismus biolog. Tuto vlastnost virus španělské chřipky sdílí i s virem H5N1.
Aby se z ptačí chřipky stal globální zabiják, musel by virus zmutovat tak, aby se přenášel z člověka na člověka. Tento přenos dosud nebyl prokázán. Řada vědců se navíc domnívá, že pravděpodobnost takové změny je minimální. Kdyby tuto schopnost virus měl, tak by to podle nich již dávno udělal. "Krajně nepravděpodobné věci se ale v biologických systémech dějí," poukázal Petr.
Data z některých asijských zemí jsou značně nepřesná, a o skutečném počtu nemocných se tak odborná veřejnost nedozví. Pokroky ve výzkumu chřipky často brzdí také řevnivost vědců. "Je obrovský problém, kdy se sice přečtou genomy jednotlivých izolátů viru H5N1, ale nikdo je nechce zveřejnit," uvedl Petr. Vědecké týmy chtějí nejdříve publikovat články či si nechat schválit patenty. Ostatní vědci se tak tyto výsledky dozvídají až s notným zpožděním.
Nebezpečí Petr vidí i v plošném očkování drůbeže, které se provádí například v Číně a Vietnamu. "Drůbež nemusí onemocnět, ale stává se přenašečem viru," upozornil. Zkušenosti z postižených zemí podle něj rovněž ukazují, že jejich obyvatelé jen minimálně spolupracují s lékaři. Bez tlumočníků a odborníků na životy tamních komunit tak podle Petra zdravotníci v případě propuknutí epidemie nic nezmohou.
Experti také upozorňují na rizika preventivního užívání antivirotika Tamiflu, které proti ptačí chřipce chrání. Účinnou látku totiž organismus celou nevstřebá a určité množství vyloučí v moči. Pokud bude podáváno preventivně, hrozí, že se z odpadních vod uvolní do řek a rybníků, kde plavou kachny či labutě. "Tímhle způsobem se provede selekce viru na odolnost k Tamiflu. Až se od vodních ptáků vrátí, tak bude už lék k ničemu," dodal biolog.
Podle pandemického plánu by Česká republika měly mít zásoby antivirotik pro pětinu obyvatelstva. Obdobně se plánuje podle Víta předzásobit například Francie, Británie, Rakousko či Finsko. V případě vypuknutí pandemie ptačí chřipky, což však podle odborníků nyní nehrozí, by stát pro obyvatelstvo zajistil pandemickou vakcínu. Dostalo by ji zdarma 60 procent občanů.
Zdroj: ČTK