Psychologové mají v létě více práce

Léto a prázdniny podle psychologů lidskou duši neléčí, spíše naopak. V psychologických ordinacích a poradnách se v době dovolených řeší hlavně partnerské vztahy, traumata z neštěstí při cestování, ale i chronická přepracovanost a deprese související s neschopnost odpočívat, vyplynulo z ankety ČTK.

Víc volna si letos v létě neužil psycholog Karel Humhal ani pracovníci krizového centra RIAPS. Za "poradenské dožínky" považuje období dovolených také manželský poradce Petr Šmolka.

"Partneři, kteří mají problém, jsou v létě schopni pohádat se o všem, od toho, jak a kde strávit dovolenou, až po to, kdo zavinil, že se nevyvedlo počasí, jídlo nestálo za nic a kdo přivábil klíšťata," řekl Šmolka. Často se navíc přidají krize spojené s nevěrou a prázdninovými románky. Z tohoto pohledu lze za rizikové považovat každé období, kdy spolu partneři tráví více času, vedle léta tedy i vánoční svátky.

Podle Šmolky počet manželských poraden v ČR a zejména v Praze nestačí. Na jednoho pražského poradce připadá 50.000 potenciálních klientů, v celorepublikovém měřítku pak 30.000 lidí. Situaci prý zkomplikovalo také omezení provozu Centra krizové intervence (CKI) v bohnické psychiatrické léčebně v červnu kvůli nedostatku financí.

Nepřímo to potvrdila také vedoucí RIAPS, dnes jediného pražského krizového centra s nepřetržitým provozem, Gabriela Šivicová. "Za poslední měsíc k nám přišlo asi o 50 lidí víc, stoupl i počet hovorů na lince důvěry, asi o 200," řekla Šivicová.

Odborníci z RIAPS se zaměřují zejména na akutní pomoc. V létě se na ně obracejí například lidé, kteří se stali svědky smrtelné nehody při cestě na dovolenou nebo se vyrovnávají s úmrtím či těžkým úrazem příbuzného. V obdobích hodně teplých až tropických dní zaznamenali pracovníci linky více hovorů od lidí podrážděných, vzteklých a agresivních nebo osob úzkostných, stěžujících si třeba na problémy se spánkem.

Podobný případ řešil nedávno také Karel Humhal a nebyl podle něj ojedinělý. "Obvodní lékařka mi do ordinace poslala mladého pána, který trpěl nárazy panické úzkosti, na niž nezabíraly ani léky," řekl. Výsledek psychologického vyšetření zněl přepracování a neschopnost odpočinout si. Dveře Humhalovy ordinace se přes léto nezavřely. "Myslel jsem si, že alespoň po dobu velkých veder si odpočinu, ale bylo to přesně naopak," dodal psycholog.

Také psychiatři považují horko za rizikový faktor, a to zejména u lidí s již diagnostikovanou duševní poruchou. Časté jsou hospitalizace lidí, kteří zkolabují po požití velkého množství alkoholu a drog. Zhoršení stavu je v horku možné i u schizofreniků nebo depresivních pacientů.

Zdroj: ČTK