Psychických problémů s pokračující pandemií přibývá

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zjistili, že v souvislosti s pandemií COVID‑19 a souvisejícími restriktivními opatřeními vzrostl v květnu 2020 výskyt duševních onemocnění u dospělé populace ČR téměř na 30 procent. Podle jejich posledního výzkumu z listopadu 2020 výskyt neklesá a odborníci naopak upozorňují na další možné zhoršení v souvislosti s přetrvávající pandemií. V reakci na tuto situaci vznikl web opatruj.se, projekt, jehož cílem je vybavit veřejnost znalostmi a schopnostmi, které lidem umožní efektivně pečovat o své duševní zdraví a posilovat svoji psychickou odolnost. Pomoci by měl také nový pilotní projekt VZP přispívající na psychosociální podporu jejích klientů.

Výskytem duševních onemocnění v populaci se dlouhodobě zabývá výzkumný program sociální psychiatrie při NUDZ. V listopadu 2017 průřezová studie výskytu duševních onemocnění v dospělé české populaci na vzorku přesahujícím tři tisíce lidí ukázala, že některé z běžných duševních onemocnění – jako jsou deprese, úzkosti nebo poruchy chování způsobené zneužíváním alkoholu – aktuálně prožívalo přibližně 20 procent všech dospělých. Tým kolem PhDr. Petra Winklera, Ph.D., potom studii opakoval v souvislosti s pandemií a prvním lockdownem v květnu 2020, kdy zjistil významný nárůst těchto onemocnění. Třetí vlnu studie uskutečnili pracovníci týmu v listopadu 2020 a další případné opakování tohoto šetření je otázkou dostatku potřebných financí.

„Zdá se, že oproti první vlně pandemie COVID‑19 došlo v poslední době ještě k mírnému nárůstu a duševní onemocnění nyní prožívá každý třetí dospělý. Zvláště vysoký výskyt duševních onemocnění vidíme u mladých dospělých a u lidí, kteří na tom jsou hůře ekonomicky – přišli o práci, museli si zkrátit úvazek, mají minimální příjem atd.,“ říká dr. Winkler s tím, že oproti předpandemickému období stoupl výskyt deprese a rizika sebevražednosti trojnásobně a dvojnásobně narostl výskyt úzkostných poruch.

Dlouhodobá zátěž zdravotníků se podepisuje na jejich psychice

„Značnému a dlouhodobému psychickému zatížení jsou vystaveni také zdravotničtí pracovníci. Kromě rizika vlastního onemocnění se musejí vyrovnávat s nebývalým nárůstem poskytované péče, změnami v organizaci práce, přesčasy a dalšími faktory. A to vše při skutečnosti, že jsou sami partnery, rodiči a musejí významně omezovat naplňování svých osobních potřeb,“ upozorňuje PhDr. Lukáš Humpl, garant SPIS – Systému psychosociální intervenční služby. Navíc mnoho lidí, kteří duševní problémy prožívají, odbornou pomoc nevyhledá, protože si často závažnost svých obtíží nepřipouštějí nebo se bojí negativní reakce svého okolí, tedy stigmatizace.

Současné informace ze světa jasně ukazují, že zdravotníci patří k velmi exponovaným skupinám s vysokým výskytem depresí a úzkostí. Podle českých listopadových dat je výskyt psychických poruch u zdravotníků přibližně stejný, jako je populační průměr v ČR, trpí jimi tedy každý třetí zdravotník. Toto číslo ale podle PhDr. Winklera může být ovlivněno tím, že poslední údaje jsou z listopadu a od té doby se situace ještě zhoršila, i tím, že zdravotníků v dotazníku byl zastoupen jen malý vzorek. Důležité je podle něho vycházet ze signálů z reálné praxe. „Podle našich zpráv z terénu na zdravotníky situace značně doléhá. Museli změnit systém své práce, které je podstatně víc, musejí plnit své další sociální role. Zároveň se setkávají s onemocněním v první linii a vidí přímé dopady pandemie. Oproti jaru, kdy tolik nemocných nebylo, je situace nyní odlišná, zasaženo je mnohem více lidí, kteří nemocnice přetěžují, a mnoho lidí umírá. Situace se navíc liší podle velikosti nemocnic, v závislosti na pohlaví, věku či pozici,“ potvrzuje i PhDr. Winkler.

Existující služby nestačí

Bohužel není realistické očekávat, že existující psychologické, psychoterapeutické a psychiatrické služby budou schopny uspokojit nárůst poptávky související se zvýšením výskytu duševních onemocnění v populaci. Již na jaře se ukázalo, že dochází k přetížení krizových telefonických a chatových služeb. „Z výzkumu dopadů koronaviru na telefonických krizových linkách jasně vyplynula narůstající potřeba psychické podpory a krizové pomoci u široké veřejnosti. Mnohé linky důvěry zaznamenaly strmý nárůst počtu hovorů a nemohly obsloužit všechny volající,“ říká Štěpán Vymětal z Ministerstva vnitra ČR. K omezení normálního fungování došlo také v psychiatrických nemocnicích. Nárůst duševních problémů se také zatím nedaří plně ošetřit u dětí a dospívajících a podobně tomu je také u jiných skupin obyvatel, jako jsou zdravotníci nebo učitelé.

„I pedagogičtí pracovníci jsou v současné situaci ve velkém tlaku a zátěži. Potřebují podporu v sebepéči a ve zvyšování vlastní odolnosti. Jen tak budou schopni podpořit zvládání stresu a nepohody na straně dětí. Školy intenzivně volají po užší spolupráci se sociálními i zdravotními službami, jako jsou například linky krizové pomoci, služby dětských psychiatrů a psychologů či podpůrné služby pro rodiny zasažené násilím v blízkých vztazích,“ říká Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková z Ministerstva zdravotnictví ČR. „Bezpečné prostředí škol, školní preventivní programy a sociální kontakt s vrstevníky nyní chybějí, což negativně dopadá na duševní zdraví dětí a dospívajících. Zdaleka ne všechny děti pak vědí, co dělat nebo kam se obrátit o pomoc, když se necítí dobře,“ doplňuje Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši.

Pomoc a podpora na novém webu

NUDZ se dlouhodobě zapojuje do aktivit Rady vlády pro duševní zdraví, která koordinuje komplexní reformní proces v oblasti péče o duševní zdraví a počátkem května 2020 se její prioritní agendou stala problematika dopadů epidemie koronaviru na duševní zdraví obyvatel České republiky. V rámci této intenzivní spolupráce a zapojení psychologických pracovišť Ministerstva vnitra ČR, Armády ČR, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a dalších tuzemských i zahraničních odborníků NUDZ spustil novou webovou stránku www.opatruj.se, kde každý může najít informace o tom, co prokazatelně funguje v péči o zdravou psychiku, a způsoby, jak zlepšit svoji psychickou odolnost.

Potřebná psychosociální podpora v rámci tohoto webu míří i přímo na zdravotníky. „Ze světa je ale známo, že například lékaři takovouto pomoc příliš nevyhledávají, protože mají pocit, že situaci musejí zvládnout sami. Řada jich je přesvědčena o tom, že jsou zde, aby pečovali, ne aby byli opečováváni. To může situaci komplikovat,“ uvádí PhDr. Winkler s tím, že dosud byly mezi lékaři oblíbené a vyhledávané např. projekty pořádané v rámci systému SPIS a projekty Na rovinu probíhající v rámci destigmatizace psychiatrie. Důležité je podle něho hlavně to, jakou formou je podpora poskytována a jak je zdravotníkům interpretována.

„Využíváme mimo jiné naše zkušenosti z jiných rozsáhlých krizových stavů,“ sděluje Martina Wolf Čapková z Hasičského záchranného sboru ČR. „Péče o vlastní duševní zdraví je velmi individuální záležitost. Jde o to si uvědomit, jak na tom jsem doopravdy, co mi pomáhá a jak tyto aktivity zařadit do svého běžného života, tak abych se dovedl vypořádat i s mimořádnými nároky, které tato doba přináší. Tyto stránky samozřejmě nemohou vynahradit například ztrátu zaměstnání, mohou nám ale pomoci ovlivnit naši reakci na tyto události tak, abychom si zachovali dobré duševní zdraví,“ uzavírá dr. Petr Winkler. Vznik stránek www.opatruj.se byl kromě Národního ústavu duševního zdraví finančně podpořen také mezinárodními organizacemi a Ministerstvem zdravotnictví ČR.

O psychosociální podporu mají zájem hlavně ženy

Už dva měsíce si mohou klienti Všeobecné zdravotní pojišťovny požádat v rámci pilotního projektu o příspěvek na psychosociální podporu. Doposud tak učinilo téměř 2 000 lidí, a to nejčastěji ve věku 30 až 50 let. Žádat o příspěvek je možné do konce května. „Zájem ze strany našich klientů o zapojení do projektu je zatím podle očekávání. Potvrzuje se totiž smutný fakt, že v obtížné covidové době stoupl výskyt duševních onemocnění, a rychlé rozpoznání a řešení těchto obtíží je zásadním krokem pro prevenci,“ říká Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP pro služby klientům.

Právě VZP nabízí finanční příspěvek pro klienty, kteří potřebují psychosociální intervenci. Zájemci musejí u vybraného terapeuta absolvovat vstupní konzultaci, na které vyplní dotazník, na jehož základě odborník rozhodne, zda budou v sezeních pokračovat. VZP přispívá klientovi na max. 10 sezení, na každé částkou 700 Kč. O poukaz v tomto pilotním projektu si zatím zažádalo 1 800 klientů VZP. „Vnímáme to jako svůj další závazek – zapůsobit na širokou společnost s apelem, že vyhledání odborné pomoci není nic, za co by se měl kdokoli stydět. Naopak – duševní hygiena, klid a pohoda je jednou z cest, jak tuto nepříznivou dobu snáz překonat,“ doplnil Ivan Duškov.

Nejčastěji se žádosti o poukazy posílaly z Prahy (43 %) a z Brna (17 %). Největší skupinu tvořili lidé ve věku 30 až 50 let (50 %), druhou nejpočetnější skupinou jsou lidé od 18 do 30 let (39 %). V jedenácti procentech případů se jedná o lidi nad 50 let. Téměř v 80 procentech případů si o příspěvek na psychosociální podporu požádaly ženy. „Je vidět, že aktuální situace spojená s koronavirovou pandemií je velmi náročná také pro mladší klienty. Nesmíme podléhat iluzi, že si mladí poradí lépe. Psychosociální pomoc musí být dostupná všem věkovým skupinám stejně,“ dodal Ivan Duškov.

Nový pilotní projekt je zaměřen na problémy související s COVID‑19 a jeho cílem je pomoci klientům, kteří se v současné době potýkají s psychickými obtížemi a váhají, zda navštívit psychoterapeuta. „Přitom odkládání pomoci v této oblasti může vyústit až v chronické obtíže. Je proto důležité, aby lidé pečovali o své psychické zdraví a své problémy řešili včas,“ zdůraznil náměstek Duškov.

Zdroj: MT