Psychiatrie: Problémem číslo jedna nejsou finance, ale chybějící personál

Podpora vzdělávání, rozšiřování kompetencí zdravotníků, rezidenční programy, strategické investice nebo navyšování úhrad péče ze strany zdravotních pojišťoven. To vše by mělo přispět ke zlepšení dostupnosti psychiatrické péče a posilování služeb péče o duševní zdraví. Peněz plynoucích do psychiatrie přibývá, zásadním problémem ale zůstává nedostatek odborníků. V rámci tiskové konference Novinky v oblasti reformy péče o duševní zdraví, pořádané 17. 9., se na tom shodli zástupci MZ ČR, odborné veřejnosti i pacientů.

Zdá se, že dříve dlouhodobě podfinancovaná psychiatrie má to nejhorší za sebou a kromě peněz z evropských fondů se může stále více spoléhat na domácí financování. Zatímco ještě před pár lety nebylo pro nemocnice lukrativní mít psychiatrické lůžkové oddělení, dnes je situace jiná. Jak uvedl ředitel odboru přímo řízených organizací MZ ČR Jan Michálek, například v roce 2015 bylo výsledkem hospodaření 15 ministerstvem zřizovaných psychiatrických nemocnic zhruba 34 milionů korun, v roce 2023 to bylo již přes 874 milionů.

Jak zdůraznil prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno, psychiatrie začíná být podporována hlavně z národních zdrojů, což zajistí její dlouhodobý rozvoj. „Už nejde jen o jednorázové injekce z evropských projektů. Ty pomohly například s páteřní sítí ve všeobecných nemocnicích, ale investice národních zdrojů umožní jak humanizaci psychiatrických nemocnic, tak rozvoj nových služeb,“ uvedl.

Letos mohou lůžková a ambulantní zařízení podle slov ministra zdravotnictví Vlastimila Válka žádat o miliardu korun. S dalším navýšením se počítá v návrhu úhradové vyhlášky i na příští rok. Vůbec poprvé jsou ve vyhlášce ukotvena centra duševního zdraví (CDZ), jejichž provoz dosud hradily zdravotní pojišťovny na základě individuálních smluv. Finančně bonifikovány jsou ordinace, které navýší počet pacientů ve své péči, nebo urgentní příjmy nemocnic s centry krizové péče. Od letošního roku může také dětský psychiatr pojišťovně naúčtovat i online konzultaci.

V tomto roce dochází ke značnému navyšování úhrad zdravotních pojišťoven u dětských a dorostových psychiatrů (meziroční nárůst o 15,5 %), psychiatrů i klinických a dětských klinických psychologů (meziroční nárůst o 23 %). Nově dochází například k většímu navýšení u denních stacionářů, adiktologie nebo psychoterapie. „Začali jsme zvyšovat peníze do těchto oborů, meziročně průměrně o 24,5 procenta, a soustředíme se především na klinické psychology, psychoterapeuty a zejména na dětské psychiatry, kde jde o to, aby obory byly dlouhodobě udržitelné, finančně v plusu a byl o ně zájem,“ uvedl ministr Válek.

Za příklad dobré praxe označil Psychiatrickou nemocnici Kroměříž, kterou se podařilo stabilizovat a rychle nastartovat její další rozvoj, nebo Dětskou psychiatrickou léčebnu v Opařanech, kde se daří zvyšovat i počet psychiatrů.

„K podniknutým krokům, které mají rychlý efekt, patří stabilizace financování, navýšení finančních prostředků tak, aby byly dlouhodobě udržitelné a nebyly závislé na evropských financích. Dále diverzifikace vzdělání, abychom do něj mohli vtáhnout co nejvíce těch, kteří už zdravotnické vzdělání mají a na základě kursu by se tomu mohli věnovat. Samozřejmě klíčové jsou kroky vedoucí k podpoře prevence,“ zdůraznil Válek.

Vzniku dalších CDZ brání nedostatek personálu

Podle původních plánů by do roku 2030 mělo v Česku fungovat sto CDZ, zatím jich je zhruba polovina. V září byla otevřena dvě, avšak důvodem, proč nevznikají tak rychle, jak by bylo zapotřebí, je chybějící personál. „Úhrady jsou nastaveny, jsou v úhradové vyhlášce, jejich dlouhodobé financování je tedy zajištěno. Máme i standardy péče. CDZ všichni chtějí, ale dokud nebude personál, další nebudou. Potřebujeme, aby do oboru vstupovali noví lidé a abychom zjednodušovali vzdělávání, takže na tom pracujeme a ministerstvo podporuje finančně nové příchozí lékaře tak, aby jejich personální náklady nešly z rozpočtu nemocnic, ale z rozpočtu ministerstva,“ uvedl ministr Válek s tím, že personální záležitost považuje za prioritu.

Pro rok 2024 vyhlásilo Ministerstvo zdravotnictví na podporu vzdělávání 50 rezidenčních míst v oboru dětská a dorostová psychiatrie (15 míst), psychiatrie (15), klinická psychologie (10), dětská klinická psychologie (5) a psychoterapie pro klinické psychology (5). Dochází i k úpravě vzdělávání a zvýšení kompetencí sester – takzvaná trojstupňová psychoterapie by měla umožnit, aby po absolvování kursů mohli terapii poskytovat i psychiatrické sestry nebo adiktologové.

Od roku 2025 bude z lékařských fakult vycházet o 350 lékařů více. Tento původně šestiletý program byl podle ministra Válka nyní prodloužen na neurčito. Zároveň je však potřeba pracovat na tom, aby více mediků směřovalo do oborů, kde je lékařů nedostatek, tedy i do psychiatrie.

„Klíčovou věcí, která brání v rozvoji, je nedostatečná personální kapacita ve všech profesích, které se starají o lidi s duševním onemocněním. Proto Psychiatrická společnost ČLS JEP 10. října spustí projekt Sto ročně, který by měl mediky přilákat do oboru psychiatrie. Podle našich odhadů potřebujeme, aby ročně atestovala stovka psychiatrů, k vyplnění mezery, která přijde s demografickým posunem. Hrozí nám odchod čtvrtiny psychiatrů,“ uvedl pro MT prof. Kašpárek s tím, že aktuálně jsou již připraveny jak kampaně na sociálních sítích, tak besedy na LF, kde je psychiatrie představována jako moderní obor.

„Žádáme mediky, aby přišli pomoci, protože opravdu mohou změnit svět tím, že se do současné psychiatrie zapojí. Zároveň chceme studenty lákat do různých zařízení na extra stáže, aby viděli, jak vypadá reálná praxe. Do procesu vtahujeme i uživatele, kteří vysvětlují, jak jim psychiatr může změnit život. Věřím, že nám to nejen pomůže získat nové psychiatry, ale může to mít i širší destigmatizační význam, protože budeme mluvit o tom, co psychiatrie dokáže, jak vypadá moderní psychiatrie a že tento obor už dávno není jen o předepisování léků,“ vysvětlil.

Efektivnější vzdělávání i následná podpora

Zlepšit současnou situaci má navýšení počtu lékařů, kteří si obor vyberou, i možnost poskytování více úrovní psychoterapie i dalšími zdravotníky. Zlepšení vzdělávání si odborníci slibují i od toho, že dochází ke změně úvazku školitele na jednoho školence, kdy v případě pedopsychiatrie může jeden školitel mít místo dvou až tři školence. Dochází také k navyšování kapacit kvalifikačního kursu psycholog ve zdravotnictví, který zároveň nově nabízejí i jiné subjekty než jen vysoké školy, např. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Zároveň se ruší požadavek pětiletého vzdělávání klinických psychologů tak, aby lidé mohli do praxe jít co nejdříve. Naopak MZ ČR chce omezit ty, kteří terapii provozují bez řádného vzdělání. Připravený materiál již měsíce čeká na vyjádření ministerstva průmyslu.

„Díky krokům Národní rady pro duševní zdraví po dlouhém volání konečně zavedeme víceúrovňové poskytování psychoterapeutické péče, které zvýší dostupnost péče o duševní zdraví. Také oceňuji spolupráci mezi psychiatry a psychology na této platformě. I díky tomu dostaneme péči o duševní zdraví mezi více lidí, kteří potřebují pomoc v této oblasti,” uvedl Mgr. Daniel Krejcar, předseda Meziresortní pracovní skupiny k zajištění dostupnosti psychoterapie, psychoterapeutických a psychosociálních intervencí.

Téma duševního zdraví nicméně přesahuje hranice jednoho resortu. Ministerstvo zdravotnictví aktivně spolupracuje s dalšími klíčovými partnery, mezi které patří Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, odborné lékařské společnosti, vzdělávací instituce a mnoho dalších subjektů. Platformu pro tuto spolupráci představuje Národní rada pro duševní zdraví.

„Spolupráce je v této oblasti zcela klíčová, protože duševní zdraví není zdaleka jen záležitostí zdravotnictví. Zahrnuje mimo jiné vzdělávání, sociální oblast, prevenci i pracovní prostředí. Přestože diskuse nad jednotlivými kroky mohou být náročné, je důležité, že společně držíme směr a pracujeme na dosažení konkrétních výsledků,“ uvedl výkonný místopředseda Národní rady pro duševní zdraví Tomáš Kašpárek.

Před českou psychiatrií nicméně stojí řada výzev a problémů, které jsou dlouhodobějšího rázu. „Jako zástupci lidí se zkušeností na tyto problémy upozorňujeme. Oceňuji příležitost zapojit se do tvorby strategických koncepcí a jsme rádi, že můžeme být součástí Národní rady pro duševní zdraví. I nadále budeme na Národní radu pro duševní zdraví přinášet témata, která se osobně týkají lidí procházejících systémem péče o duševní zdraví, a oceňovat úspěchy a upozorňovat na případné nedostatky,“ uvedl Zbyněk Roboch, zástupce lidí se zkušenostmi s duševním onemocněním, člen Národní rady pro duševní zdraví. Za zásadní témata, která je potřeba řešit, označil například:

• kvalitu a individualizaci péče,
• humanizaci prostředí,
• jednodušší stížnostní mechanismus se zapojením externistů (nemocniční ombudsman),
• minimalizaci používání omezovacích prostředků,
• dostupnost péče včetně hrazené psychoterapie,
• větší rozšíření CDZ a nových typů služeb,
• zapojení peerů do vzdělávání i do nemocnic,
• zapojení lidí se zkušeností do hodnocení a kontrol kvality,
• potřebu dlouhodobé kontinuální koncepce.

„Psychiatrická společnost je součástí reformy péče o duševní zdraví od samého začátku a velmi oceňuji nejen kroky Ministerstva zdravotnictví, ale i fungování Národní rady pro duševní zdraví jako takové. Naší prioritou je jednoznačně maximální podpora vzdělávání a zajištění akutní psychiatrické péče. Klíčová je rovněž podpora stacionární péče, která může předejít hospitalizaci nebo umožňuje doléčení v bezpečném a podpůrném prostředí. Tato forma péče je nejen velmi cenná, ale také efektivní, což potvrzuje i zpětná vazba od lidí se zkušeností s duševním onemocněním, kteří tuto pomoc využívají,“ uvedla předsedkyně Psychiatrické společnosti ČLS JEP MUDr. Simona Papežová. To, že se standardy psychiatrické péče dostaly do legislativy podle ní umožňuje zajištění udržitelného financování, díky čemuž se tyto služby již stávají běžnou součástí poskytování péče.