Psychiatr: Počet sebevražd je stabilní, není hůř, než dříve
Každý den spáchají sebevraždu čtyři lidé v Česku a desetkrát tolik lidí se o ni pokusí. Ukazatele sebevražd jsou podle Pavla Baudiše z Psychiatrického centra v Praze v čase poměrně stabilní a ani přelomové okamžiky dějin, jako byly roky 1968 nebo 1989, výkyv z dlouhodobého hlediska nepřinesly. O svou duševní pohodu se ale každý člověk musí starat, řekl dnes Baudiš u příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října.
U mužů jsou sebevraždy asi čtyřikrát častější než u žen. Na rozdíl od mužů jsou ženy častějšími návštěvnicemi psychiatrických ordinací, podle odborníků mají větší chuť a odvahu své problémy řešit. Nejčastější zjištěnou příčinou sebevražd jsou duševní poruchy, zdravotní problémy, rodinné starosti a ekonomické příčiny. U více než poloviny sebevražd zůstává podle Baudiše motiv neobjasněn.
Psychiatr Baudiš nesouhlasí s tvrzením, že dnešní doba je náročnější a více podněcuje k sebevraždám, depresím a neurózám. "Z vyšší návštěvnosti psychiatrických ordinací a psychologů by se dalo soudit, že přibývá psychických poruch, ale tak tomu není, lidé jsou jen méně odolní," řekl. Nesouhlasí s tím, že by dnešní doba přinášela více stresových faktorů. "Když v minulém století zemřelo matce z 12 dětí osm, prožívala menší stres než dnešní přepracovaný manažer?" zeptal se Baudiš. Společnost se podle něj "medicinizuje" a "psychiatrizuje", starosti a těžkosti běžného života jsou popsány jako diagnózy, které je třeba léčit.
"Přeceňují se možnosti a schopnosti medicíny a nedoceňuje se zdravější způsob života - střídmost v jídle, skromnost, otužování, omezení návykových látek, pohyb a klidná mysl," dodal Baudiš. Stejně jako se lidé starají o tělo, měli by myslet i na duši.
Podle psychiatrů jsou dva druhy duševních potíží, jedny jsou podmíněny biologickými faktory a dědičností a početně jsou víceméně stálé. Mezi ty patří třeba schizofrenie a psychózy. Pak jsou ale nemoci, které často závisí na společenských a rodinných okolnostech a při troše úsilí jim lze čelit a předcházet jim. Mezi ně se dají částečně řadit afektivní poruchy, například deprese. V uplynulých deseti letech se zdvojnásobil počet lidí, kteří vyhledají lékaře kvůli poruchám nálad.
Světový den pro duševní zdraví má připomenout nutnost péče o vlastní duševní stav. Vyhlašován je od roku 1992. Jedním z cílů je také podpořit úsilí o dosažení nejvyšší možné úrovně péče o duševní zdraví. Česko ve financování této péče zaostává. Podle odborníků vydává na psychiatrii v porovnání k celkovým výdajům ve zdravotnictví téměř nejméně v Evropě. Letošní ročník zaměřila Světová federace pro duševní zdraví na vliv kultury a rozmanitosti globalizovaného světa na duševní pohodu lidí.
Zdroj: ČTK