Pseudoefedrin jako jiný problém

Česká lékařská komora se rozhodla ochránit jméno této země a požaduje, abychom si léky jako Paralen Plus Grip, Nurofen Stopgrip, Paralen Plus, Aspirin Complex, Daleron a Modafen nemohli volně kupovat.

Pouze na recept mají být podle České lékařské komory jenom proto, že obsahují pseudoefedrin používaný k výrobě pervitinu. Tato nelegální činnost, píše prezident ČLK v dopise poslancům, "dosáhla v ČR takové míry, že je již ohrožena pověst ČR jako slušného státu".

Nejde o pověst země

Čeho se komora bojí: Senát před časem odmítl sněmovní návrh, jenž počítal s restrikcí přístupu k lékům obsahujícím pseudoefedrin, a navrhl jiné řešení. Pokud kupující ukáže občanku, ať jsou Paralen Plus a další podobné tablety volně prodejné.

Tento senátní návrh totiž počítá s něčím, co dávno předpokládá platný zákon o léčivech: fungující "centrální úložiště dat", v němž se budou pod správou Státního ústavu pro kontrolu léčiv sbíhat všechny informace o receptech.

Boj proti drogám je činností napadnutelnou jen stěží, a tak prezident ČLK Milan Kubek označuje krok Senátu za "nepochopitelný". Jak je možné, že "logický návrh" komunistické poslankyně Konečné, posílající nedrogující občanskou většinu do přeplněných ordinací pro recepty už i kvůli Aspirinu Complex, není schválen?

Možná i proto, že se v českém zdravotnictví po roce 1989 nikdy nedělo nic jen tak. Nevěřím, že lékařská komora lobbuje u poslanců jenom kvůli pseudoefedrinu. A vůbec už nehodlám věřit, že se na příští sněmovní schůzi bude hlasovat jen o "pověsti slušného státu".

Komora brání úložišti

Skutečné důvody protestů mohou ležet například i ve faktu, že Senát koncepčně navazuje na zákon o léčivech, čímž zeslabuje odpor České lékařské komory vůči takzvanému centrálnímu úložišti dat. Jazyk dopisu, podepsaného prezidentem Kubkem, takovému podezření nahrává:

"Návrh omezit volný prodej preparátů s obsahem pseudoefedrinu prostřednictvím povinnosti legitimovat svoji totožnost při jejich nákupu v lékárně považujeme za zcela bezzubé opatření... Základní podmínkou fungování takového systému by byla existence takzvaného centrálního úložiště dat, jehož vznik sice zákon předpokládá, ale které ve skutečnosti neexistuje," píše Kubek.

Kubek však již v zapomněl dodat, že důvodem, proč tento elektronický systém dosud nepracuje, je bojkot profesních organizací.

Lékárníci pod lupou

Nejčastěji zveřejňovanými argumenty proti zjednodušujícímu on-line systému jsou ochrana osobních údajů a ponižující ukazování občanského průkazu v lékárně. Jsou to nesmysly. Veřejných počítačových databází existuje celá řada a není proč předpokládat, že zrovna tento systém bude sestaven špatně, zneužitelně.

A legitimace? Kdyby lékárník chtěl, tak osobní údaje z receptu, potažmo karty pojištěnce, mu poskytnou takřka totéž, co průkaz občanský. Oč tedy jde?

Jde o postavení Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Tento úřad je ze zákona jakýmsi zdravotnickým Nejvyšším kontrolním úřadem, takže ohrožuje celou řadu partikulárních zájmů. Plánované centrální úložiště dat nejenže omezí byrokracii, ale poskytne ústavu kontrolní možnosti, které dosud neměl - dozví se marže lékárníků, odhalí skrze opakující se recepty vazby lékařů na farmaceutické koncerny. Je snad div, že ony dotčené skupiny protestují?

HN, Michal Růžička

Zdroj: HN