Průzkum: Medici i budoucí sestry chtějí pracovat ve fakultních nemocnicích
Ze srovnání průzkumů společnosti HealthCare Institute mezi studenty lékařských fakult a studenty středních, vyšších a vysokých škol vzdělávajících ve zdravotnických oborech z let 2020 a 2021 vyplynulo, že pro drtivou většinu mediků a budoucích zdravotních sester je práce v našem zdravotnictví stále atraktivní a preferují ji oproti práci v zahraničí.
Do průzkumů společnosti HealthCare Institute (HCI) se v roce 2020 zapojilo 3 268 budoucích zdravotních sester a v následujícím roce 1 053 studentů lékařských fakult, a to ze všech ročníků. HCI nyní zveřejnil srovnání obou průzkumů, z něhož vyplývá pro české zdravotnictví poměrně dobrá zpráva – 82 procent dotázaných mediků a 83 procent budoucích sester plánuje po ukončení svého studia zůstat pracovat v České republice. Práce v zahraničí není dle výsledků průzkumů pro studenty příliš lákavá a tíhnou k ní spíše budoucí lékaři. Práci v zahraničí zvažovalo 18 procent dotázaných mediků, ale pouze 11 procent budoucích zdravotních sester. A jen šest procent sester zvažovalo v roce 2020, že by pracovaly po ukončení studia ve zcela jiném segmentu (viz graf 1).
Nejčastějším motivem mediků i sester pro práci v zahraničí jsou jednoznačně předpokládané lepší platové podmínky. Medici poté zvažují vycestování i z hlediska celkově lepších životních podmínek, pro sestry je významnějším motivem získání zkušeností ze zahraničí a možnost studia cizího jazyka. Nejčastěji chtějí obě skupiny studentů odcházet po ukončení školy do Německa, medici však jednoznačně preferují evropské destinace, budoucí zdravotní sestry uvažují také o práci ve Spojených státech amerických (viz grafy 2 a 3).
Kam to studenty nejvíce táhne?
Čtyřpětinová preference budoucích lékařů i sester zůstat po studiích v českém zdravotnictví je nepochybně pozitivní. Jaký typ zdravotnického zařízení je však pro studenty nejlákavější? Z výsledků obou průzkumů jasně vyplývá, že medici i budoucí zdravotní sestry mají největší zájem o práci ve fakultních, resp. krajských a městských nemocnicích. V nemocničních zařízeních chce pracovat 75 procent mediků a 58 procent budoucích zdravotních sester. Nejzajímavější je přitom pro obě skupiny práce ve fakultní nemocnici. Volbou číslo dvě je práce v krajské nebo městské nemocnici. Tyto typy nemocnic pak upřednostňují více budoucí lékaři než sestry. Jen osm procent dotázaných budoucích zdravotních sester a dvě procenta mediků by pak zvolilo za své působiště po ukončení školy soukromou nemocnici. Pokud jde o další typy zdravotnických zařízení, zde se obě skupiny studentů poměrně rozcházejí. Zatímco 20 procent mediků preferuje práci v ambulancích, v jiných zdravotnických zařízeních si svou budoucnost představují pouze tři procenta budoucích lékařů. Budoucí zdravotní sestry naproti tomu spojují ve 26 procentech odpovědí pokračování své kariéry s jinými zdravotnickými zařízeními a v ambulancích se vidí pouze 13 procent z nich. Studenti středních, vyšších a vysokých škol zdravotnických oborů pak také ve třech procentech případů zvažují práci v jiných nezdravotnických zařízeních (viz graf 4).
Ochota obětovat kariéře osobní čas
Posledním bodem srovnání HCI mezi oběma průzkumy byly postoje mediků a budoucích zdravotních sester k rozšiřování svých vědomostí potřebných pro budoucí praxi. Průzkumy ukázaly, že obě skupiny studentů by v naprosté většině případů uvítaly tematické semináře, které by jim poskytly dostatek informací pro jejich budoucí praxi. Tedy například informace o typech pracovních úvazků, kvalifikačních dohodách, výši platů či výhodách a nevýhodách jednotlivých pracovišť. Pozitivně odpovědělo 88 procent mediků a 87 procent sester. Mnozí studenti navíc potvrdili, že tyto semináře již na jejich školách existují. Nadpoloviční většina mediků i zdravotních sester je dle odpovědí respondentů navíc v následujících letech po ukončení studia ochotna obětovat významnou část svého osobního volného času ve prospěch své budoucí profesní kariéry. Větší odhodlání v této věci je však dle průzkumů možné pozorovat u budoucích sester, které pozitivně odpověděly v 81 procentech případů oproti 64 procentům mediků.
