Průlomová spolupráce lékařů, politiků a pojišťoven přinesla úhradu monitorovacích systémů
Použití monitorovacích systémů významně sníží i riziko pozdních mikrovaskulárních komplikací v podobě diabetické nefropatie, retinopatie a neuropatie a také dojde k omezení rizika makrovaskulárních komplikací, tedy kardiovaskulární morbidity a mortality.
Podle zahraničních studií klesne monitorací výskyt komplikací až o 40 procent, což výrazně sníží náklady pojišťoven na jejich léčbu. V pilotním projektu začaly přispívat Všeobecná zdravotní pojišťovna od letošního září a zaměstnanecké pojišťovny od října na průběžnou monitoraci dospělým pacientům a zvýšily dosavadní příspěvek dětem, jimž začaly přispívat na monitory před dvěma lety.
Diabetiků 1. typu, jejichž život závisí na pravidelném podávání inzulinu, žije v Česku téměř 60 000, nejmladším pacientům je kolem dvou let. Výskyt dětského diabetu se od roku 1980 ztrojnásobil.
Možným komplikacím kolísající glykémie jsou tito pacienti vystaveni delší období než diabetici 2. typu, u nichž se diabetes objeví zpravidla až v páté životní dekádě a později (i když výjimky existují). O diabeticích 1. typu, snad protože představují „jen“ zhruba osm procent všech diabetiků, se často nemluví a problematika je podceňována. Je však nutné říci, že diabetes 1. typu má stejné komplikace jako diabetes 2. typu. Zásadním rozdílem tu je však doba, kterou pacient prožije s nestabilní glykémií, kdy jej ohrožuje nejen hyperglykémie, ale i hypoglykémie, což má u nejmladších diabetiků velký a negativní vliv na vývoj mozku. S kolísající glykémií žijí diabetici 1. typu o několik desetiletí delší dobu, čímž se prodlužuje „okno“ pro výskyt všech komplikací, které známe u diabetu 2. typu.
Kontinuální monitorování zprostředkuje malý senzor zavedený do podkoží pacienta, informace o hodnotě glykémie se zobrazí na displeji samostatného přístroje nebo inzulinové pumpy, která při poklesu glykémie přeruší aplikaci inzulinu. V zahraničí jsou již dostupné nové generace senzorů, které jako přijímač, na jehož displeji se hodnoty glukózy zobrazují, používají chytré mobilní telefony. V blízké budoucnosti budou tyto nejnovější generace přístrojů dostupné také pro pacienty v České republice.
„Kontinuální měření glykémie je pro úspěšnou léčbu závažnějších typů diabetu nezbytné. Umožňuje nejen lépe dávkovat inzulin, ale také předcházet hypoglykémiím, které mohou být velmi nebezpečné a představují hlavní limitaci léčby diabetu. Ani velmi časté měření glykémie glukometrem nedokáže včas zachytit všechny důležité změny glykémie, protože se tyto poklesy a vzestupy objeví mezi jednotlivými měřeními. U pacientů s diabetem 1. typu se často vyskytují skryté noční hypoglykémie, které jsou obtížně rozpoznatelné a nebezpečné, ale mohou být včas odhaleny právě kontinuální monitorací glykémie,“ komentuje novinku MUDr. Jan Šoupal z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Kontinuální sledování glykémie je vhodnou metodou léčby pro většinu nemocných s diabetem 1. typu, obzvlášť přínosné je pro pacienty s častými hypoglykémiemi, s poruchou rozpoznávání hypoglykémie, labilním diabetem a u těhotných žen s diabetem 1. typu.
„Pokud můžeme pacienta s diabetem 1. typu léčit od začátku nemoci současnými nejmodernějšími metodami, mezi kterými zaujímá kontinuální monitorace glukózy přední místo, má takový pacient šanci dožít se stejného věku jako zdravý člověk. Pacienti s diabetem 1. typu, kterým byla nemoc zjištěna nedávno, tak představují první generaci diabetiků, kteří mají skutečně adekvátní prostředky k tomu, aby se reálně vyhnuli komplikacím diabetu. Navíc snížení výskytu komplikací také zajistí významné ekonomické úspory ve zdravotním systému,“ ocenil novinku předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně a přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze profesor MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
VZP odhaduje náklady na senzory na 30 až 50 milionů korun ročně. Její ředitel Zdeněk Kabátek očekává, že projekt umožní snížit nynější mnohamiliardové náklady na léčbu diabetiků o stovky milionů korun. Pokud se předpoklady potvrdí, byla by podána ministerstvu zdravotnictví žádost, aby monitorovací systémy byly zařazeny do standardních úhrad. Čtyřicet senzorů, které pojišťovny ze tří čtvrtin hradí, pokryje 70 procent času. Jeden senzor vydrží týden. Dosud pacienti platili týdně za senzor 1 200 až 1 700 korun, díky příspěvku pojišťoven jim platba klesne na 300 až 800 korun. Nově uhradí pojišťovny senzory také dospělým a dětem, kteří užívají inzulinová pera. Dětem do sedmi let věku nově uhradí pojišťovny monitorování po 100 procent času, pacientům do 18 let věku po 70 procent času. U pacientů s hypoglykemickými kómaty budou taktéž uhrazeny senzory pokrývající 100 procent času.
Zdroj: MT