Protest odplavila voda. Odbory odkládají zahájení nátlakové akce

Nebude‑li do 31. října na stole návrh na sjednocení odměňování ve zdravotnictví, který by odpovídal představám lékařských a zdravotnických odborů, loňské protesty se zopakují – a to v ještě intenzivnější podobě. Tak znělo ještě 10. září ultimátum odborářů, kteří jsou stále nespokojeni s plněním dohody z loňského roku. Společně s vyhlášením ultimáta spustili i podpůrnou profesionální kampaň „Slibem neuzdravíš“, odkazující na nesplněné sliby politiků. Po tragických povodních však zástupci zdravotníků svůj postoj přehodnotili a přípravy masivního protestu pozastavili. Na svých požadavcích ale přesto trvají a chtějí o nich s Ministerstvem zdravotnictví dále jednat. „Na povodně se vláda nemůže vymlouvat další měsíce,“ upozornil prezident ČLK Milan Kubek.

Ukončení loňského protestu lékařů, kteří hrozili výpovědí přesčasové práce, přineslo mnoho příslibů v podobě změn ve vzdělávání, zákoníku práce, resp. pracovních podmínek, i odměňování zdravotníků. Součástí dohody mezi zástupci zdravotníků, Ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou byl i příslib sjednocení odměňování ve zdravotnictví formou zákona o odměňování zdravotnických pracovníků s účinností od 1. ledna 2025. Avšak návrh, který Ministerstvo zdravotnictví v letních měsících představilo, se s pochopením odborů nesetkal. Ministerský návrh považují dokonce za nesplnění závazku z loňské dohody. Naopak Ministerstvo zdravotnictví ve svém pravidelném reportu o stavu plnění dohody, který zaslalo médiím v reakci na tiskovou konferenci odborů, zdůraznilo, že „dohodu plní ve všech bodech, a to včetně snah o sjednocení odměňování zdravotníků“.

„Náš návrh na sjednocení odměňování zdravotníků prosincovou dohodu plní. A zároveň je finančně udržitelný. Byli jsme otevřeni i novým návrhům od odborů a České lékařské komory ohledně technického pojetí zákona, které v maximální možné míře aplikujeme. Splnění dohody je pro mě prioritou,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Zástupci zdravotníků to ale vidí jinak.

Odbory: Memorandum z roku 2011 nejde brát doslovně

Odbory se přímo ohradily zejména proti doslovnému kopírování Hegerova memoranda, které počítá s přesčasovou prací lékařů nad 150 hodin ročně, jež může zaměstnavatel nařídit. Problém spočívá v tom, že právě na dokument z roku 2011 se odvolává i aktuální dohoda z loňského roku, která, na rozdíl od Memoranda o úpravě poměrů ve zdravotnictví, představuje právně závazný dokument. Jak ostatně v rozhovoru pro Medical Tribune potvrdila předsedkyně OSZP Dagmar Žitníková: „Sjednocení odměňování znamená nastavení stejných podmínek pro všechny zdravotníky, a to bez ohledu na právní formu nemocnic. Podepsáno nebylo memorandum, které je i podle výkladu evropského soudu právně nezávazný dokument, ale dohoda, a ta má právní validitu.“ Odbory tedy loni podepsaly dohodu, která obsahuje pro ně nevyhovující podmínku navázání platů na přesčasovou práci (viz rámeček). Memorandum z roku 2011 ani dohoda z roku 2023 navíc nehovoří o formě sjednocení odměňování, resp. nevyplývá z nich, že by ministerstvo mělo být nuceno k vytvoření jednotných tarifních tabulek, na kterých trvají zástupci zdravotníků. Samotné formulace uvedené v memorandu z roku 2011 nyní odboráři relativizují. Předseda LOK‑SČL, který byl před 13 lety u podpisu tohoto dokumentu, míní, že dokument je třeba brát pouze jako výchozí bod. „Už tehdy tam byly věci, které se nám nelíbily. Věděli jsme, že to jsou problematické body, ale bylo to tehdy podáno tak, že buď to podepíšeme, nebo nebude nic. A my jsme nechtěli, aby pacienti umírali kvůli nedostatku péče a aby cesta k našim odměnám byla dlážděna jejich krví,“ vysvětloval Engel svůj odklon od memoranda s tím, že realita současného zdravotnictví je již zcela jiná.

Peníze pro zdravotnictví, vyšší platy bez přesčasů

Proti doslovnému převzetí podmínek z memoranda z roku 2011 se v létě ohradil i Milan Kubek, který zároveň předložil alternativní návrh. Navrhl, aby platy lékařů byly odstupňovány podle kvalifikace a délky praxe od 1,5násobku až po trojnásobek průměrné mzdy. Absolventi by měli pobírat 1,5násobek, lékaři po kmeni dvojnásobek, po atestaci 2,5násobek a lékaři s praxí nad 10 let 2,75násobek. U lékařů s více než 15 lety praxe by platy měly dosahovat trojnásobku průměrné mzdy. Kubek zdůraznil, že těchto úrovní by mělo být dosaženo bez přesčasů, aby byla zachována dobrovolnost přesčasové práce. Současně také požádal ministra o modelaci dopadu návrhu na úpravu odměňování lékařů.

Vlastimil Válek v reakci označil návrhy zdravotníků za stupňování požadavků s tím, že návrh ministerstva respektuje podmínky memoranda i prosincové dohody a přesčasy prý lékařům nikdo nenařizuje. „Ani memorandum, ani dohoda však nestanovují šestidenní pracovní týden, jak někteří naznačují,“ uvedl Válek v červenci, přičemž zdůraznil, že návrh počítá s pětidenním pracovním týdnem a nepřekročitelným příjmem lékařů při osmi hodinách přesčasů týdně. To by mělo zajistit 1,5násobek až trojnásobek průměrné mzdy (viz graf).

Splnění požadavků zástupců zdravotníků by podle Válka vedlo k „nerealizovatelným nákladům“. Zatímco ministerský návrh by stál přibližně 5 miliard, návrh odborů by podle propočtů vyšel na 50 miliard a mohl by vést k upřednostňování nemocniční péče na úkor jiných segmentů. Zvýšení požadované odbory by pak podle Válka bylo možné financovat pouze skrze zvýšení daní nebo zdravotního pojištění.

Odbory: Víme, že to nebude černá nula

Násobně vyšší náklady na realizaci návrhu zástupců zdravotníků odbory nerozporují, přestože tvrdí, že přesnou a „seriózní“ modelaci nákladů od ministerstva neobdržely. Každopádně do zdravotnictví by prý mělo jít výrazně více peněz právě s ohledem na potřebu zlepšení finančního ohodnocení zdravotníků. „Zdravotnictví nemůže fungovat bez zdravotníků, jejichž práce je nedílnou součástí péče a musí být náležitě ohodnocena. Neplatí, že když zaplatíme více zdravotním sestrám nebo lékařům, tak nezbudou peníze na péči. Naopak, pokud je nezaplatíme, nebudeme je mít a zdravotní péče nebude dostupná,“ míní Kubek. To, že odborům leží na srdci zejména „kvalita a dostupnost zdravotní péče“, zdůraznila i Dagmar Žitníková, podle níž potřeba péče i zdravotníků narůstá, ale zdravotníků ubývá „Podle statistik ÚZIS nám chybí téměř 5 000 lékařů, především v nemocnicích, a také zdravotní sestry, rovněž hlavně v nemocnicích. Navíc, pokud se podíváte na statistiky znovu, zjistíte, že skoro 14 500 sester je starších 60 let,“ připomněla s tím, že sjednocení a zlepšení odměňování zdravotníků má významný stabilizační efekt, pokud jde o personální kapacity. Ten se podle všeobecné sestry Martiny Hvozdenské, předsedkyně odborového svazu zdravotníků Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, projevuje především v menších regionálních nemocnicích. „Porovnávali průměrné příjmy všeobecných sester v nemocnicích na Moravě. V naší nemocnici, která supluje fakultní nemocnici, je průměrný plat všeobecné sestry o 10 000 Kč nižší než ve fakultní nemocnici na Moravě. Malé okresní nemocnice mají pak příjmy o dalších 10 000 až 12 000 Kč nižší než u nás, takže rozdíl mezi okresní a fakultní nemocnicí je až 22 000 Kč hrubého. Podle dat profesora Duška počet personálu v nemocnicích, zejména sester, klesal, dokud se jim nepřidalo. Když se zvýšily platy, počet personálu se stabilizoval a začal mírně růst,“ referovala Hvozdenská s tím, že nyní počet personálu začal opět pomalu klesat. „Potřebujeme, aby sestry a další personál v nemocnicích zůstávali,“ dodala.

Peněz je prý ve zdravotnictví dost

Podle Dagmar Žitníkové by ani ministerstvem odhadované náklady na splnění požadavků odborů ve výši 50 miliard korun zdravotnictví nedestabilizovaly, a to s ohledem na zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven. „Ke konci července bylo na účtech zdravotních pojišťoven 52 miliard korun. Ministerstvo předpokládá, že příští rok vzrostou příjmy veřejného zdravotního pojištění o 27,5 miliardy korun,“ vysvětlila Žitníková. Přesto má podle ní na zajištění zdravotní péče, včetně platů zdravotníků, směřovat pouze 16,5 miliardy, zatímco zbytek má být použit na vykrytí deficitu z roku 2024. „Ten deficit však nebude tak vysoký, protože ministerstvo i zdravotní pojišťovny každoročně přiznávají chyby ve svých propočtech,“ dodala.

Kritikou nešetřil ani Milan Kubek, který vzpomněl na rok 2022 a zavedení nového valorizačního mechanismu, který prý zdravotnictví poškodil. „V roce 2022 stát stáhl z veřejného zdravotního pojištění 14 miliard korun a zavedl nový valorizační vzorec, který přináší do zdravotního pojištění jen tři miliardy navíc,“ připomněl Kubek a označil tento vzorec za neudržitelný. „Je založen na výpočtu reálné mzdy, která v posledních letech kvůli inflaci klesala,“ vysvětlil. „Ministerstvo se snaží prezentovat valorizační automat jako velký úspěch. Matematicky je to však jen poukázka na trvalou chudobu českého zdravotnictví,“ uvedl Kubek.

Trnem v oku prezidenta ČLK je ale i návrh růstu úhrad pro příští rok, který podle Kubka nepokrývá potřeby zdravotnictví. „Na přímý příkaz ministra Válka zdravotním pojišťovnám nedovoluje platit za zdravotní péči v příštím roce v reálných cenách. Nominální nárůst úhrad mezi nulou a dvěma procenty za situace, kdy jsme měli dvoucifernou inflaci, je mimo ekonomickou realitu,“ kritizoval Kubek a připomněl, že zdravotníci – ať v nemocnicích, nebo soukromých ambulancích – čelí stejným ekonomickým tlakům jako všichni ostatní. „Nemáme žádné speciální ekonomické výhody. Nekupujeme levnější elektřinu, nemáme slevy na počítače nebo na jiné zboží. Máme neregulované náklady, ale přísně regulované ceny, a to bez ohledu na poptávku po našich službách,“ naznačil narůstající nespokojenost ve zdravotnictví.

Protest se zatím odkládá

Nespokojenost zdravotníků by podle odborů mohla vyústit v další masivní protest ve formě opětovné výpovědi z přesčasů. Odbory daly původně vládě čas do 31. října, aby dostatečně reflektovala jejich požadavky a návrhy na sjednocení a zlepšení odměňování. Klíčová schůzka pracovní skupiny, na které měly být detailně probrány protinávrhy odborů, byla vzhledem k hospitalizaci ministra Vlastimila Válka přesunuta z konce srpna na 26. září.

Mezitím odbory spustily profesionální podpůrnou kampaň „Slibem neuzdravíš“, která má upozornit nejen na nesplněné sliby vlády, ale také pomoci veřejnosti lépe pochopit problémy zdravotnictví a zdravotníků. Katastrofální povodně však přiměly zástupce odborů odložit zahájení nátlakových akcí.

„Naše požadavky trvají, ale vzhledem k tomu, co se děje, akci tlumíme a nejsme schopni sdělit žádné datum pokračování,“ uvedl Martin Engel s odkazem na povodně, které postihly mimo jiné i zdravotnická zařízení na Moravě. „Postihlo to nemocnice v Opavě, Bohumíně, Jeseníku, kde mají mnoho práce s tím uvést věci alespoň do základního stavu,“ dodal.

Dagmar Žitníková poukázala na to, že kromě zdravotnických zařízení povodně zasáhly i samotné zdravotníky. „Máme mezi členy lidi, kterým voda odplavila celé domy a ocitli se bez možnosti bydlení. Ti lidé teď mají úplně jiné starosti,“ uvedla. Zdůraznila však, že požadavky odborů zůstávají platné a že cílem je dosažení stability ve zdravotnictví, aby zdravotníci měli slušné pracovní podmínky a mohli se soustředit na péči o pacienty. „Stabilita ve zdravotnictví je klíčová, a proto budeme pokračovat v jednáních s Ministerstvem zdravotnictví,“ dodala.

Milan Kubek zdůraznil, že současné povodně nesmějí sloužit jako výmluva pro vládu. „Vláda neplní závazky, které podepsala se zdravotníky a lékaři v prosinci loňského roku. Naše požadavky trvají, jen se protest odkládá,“ uvedl Kubek s tím, že zdravotníci čelí obrovským výzvám a že i ti, kteří jsou přímo postiženi povodněmi, potřebují podporu. Kubek také vyzval zdravotní pojišťovny, aby okamžitě navýšily úhrady soukromým lékařům v postižených oblastech a zajistily speciální příplatky na rok 2025. „Lékaři mají vyplavené ordinace i domovy a potřebují pomoc. Stát a kraje se nakonec postarají o fakultní a okresní nemocnice, ale soukromí lékaři nikoho takového nemají, pouze ČLK, jejíž prostředky jsou omezené,“ dodal Kubek. „Situace je vážná, ale vláda se nemůže na povodně vymlouvat další měsíce,“ uzavřel.