Propojit sociální a zdravotní systém pomáhá i soukromý sektor

O tom, že i zdravotnické zařízení může být místem, kde se lidé cítí dobře, svědčí nové Centrum následné péče Praha, které v lednu 2024 otevře skupina Penta Hospitals CZ, jež  do tohoto centra v Praze‑Bohnicích investovala 67 milionů korun. Nové komplexní zařízení propojuje sociální a zdravotní služby a nabídne 120 lůžek nemocniční následné péče, odborné ambulance, fyzioterapii, ordinaci praktického lékaře, dále 186 lůžek v již fungujícím domově se zvláštním režimem Alzheimer Home a 21 bytů Senior Home poskytujících zdravotní a sociální služby klientům, kteří tak mají v domácím prostředí dostupné veškeré potřebné služby.

„Českou společnost čeká jedna z největších populačních výzev, a tou je stárnutí populace. Péče se stane v následujících letech čím dál vzácnější a je potřeba, aby se zapojil státní i nestátní sektor. Proto je aktivita skupiny Penta a její investice do zdravotně‑sociálního centra určitě vítána. Největší výhodou je, že jsou zde poskytovány služby ve své komplexnosti, disponují zde vlastními ambulancemi, vlastními lékaři, zdravotnickým a sociálním personálem. Z tohoto propojení budou pacienti a klienti nesmírně benefitovat a zapadá to přesně do koncepce, kterou MZ ČR a MPSV ČR připravují, tedy sociálně‑zdravotní lůžkovou péči,“ uvedl pro MT v rámci otevření Centra následné péče náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.

V roce 2021 žilo v ČR podle dat Českého statistického úřadu přes 2,17 milionu obyvatel nad 65 let věku, do roku 2050 to má být již 3,2 milionu a senioři tak budou tvořit 25 procent populace. To bude nesporně znamenat i větší potřebu sociální a zdravotní péče. Počet obyvatel nad 65 let na 100 osob v produktivním věku se v období 2010 až 2040 téměř zdvojnásobí. Zvýší se výrazně množství osob s různými nemocemi a samozřejmě i s demencí, jejichž počet se má do roku 2050 zvýšit na 380 000.

Zatímco akutních lůžek postupně ubývá, potřeba následné a dlouhodobé péče se naopak zvyšuje. V roce 2021 bylo v ČR např. 11 000 lůžek ústavní následné péče, což – pokud by měla být alespoň zachována současná dostupnost – vyžaduje navýšit lůžkový fond minimálně o 2 200 lůžek. V současné době v ČR připadá 4,6 akutního lůžka na 1 000 obyvatel, počet lůžek následné péče je téměř poloviční, cca 2,7/1 000.

Jak u příležitosti otevření nového centra uvedla generální ředitelka skupiny Penta Hospitals Barbora Vaculíková, tyto chybějící kapacity jsou v kontextu sociodemografické situace, která generuje velkou potřebu zdravotní, sociální a terénní péče, jedním z hlavních důvodů, proč se společnost rozhodla investovat právě v oblasti propojující zdravotní a sociální sféru.

„Již po určitou dobu lze pozorovat trend zkracování pobytu pacienta na akutním lůžku, což znamená, že lidé jsou mnohem dříve propouštěni do domácího ošetření. Někdo situaci zvládne sám s pomocí domácí péče, někdo potřebuje návaznou následnou péči ústavní, jiný péči sociální. Jako systém i jako poskytovatelé se musíme umět postarat o našeho klienta ve všech fázích,“ říká Barbora Vaculíková s tím, že v tomto pilotním projektu dochází k integraci všech potřebných služeb na jedno místo. Sociální část zařízení již funguje, nemocnice následné péče, která bude zaměřena na ošetřovatelská lůžka a na rehabilitaci, bude otevřena v polovině prosince 2023, ambulantní odborné ordinace budou zpočátku využity pro potřeby nemocnice, později i pro obyvatele Prahy 8.

Podle Barbory Vaculíkové bude v novém centru integrovaná péče zajištěna např. i pravidelnou oftalmologickou a stomatologickou péčí. „Disponujeme týmem očních lékařů, kteří navštěvují klienty přímo v zařízeních. Ukázalo se, že tři čtvrtiny z těchto vyšetřených potřebují další návaznou péči v oblasti očního lékařství, abychom jim zlepšili zrak, a tím pádem velmi podstatně i kvalitu života. Dalším příkladem je pilotní projekt, kdy přivádíme obecně špatně dostupnou stomatologickou péči přímo do zařízení. Klienti jsou mobilním týmem stomatologů vyšetřeni, což má obrovský dopad na jejich výživu. Zjistili jsme, že 30 procent z vyšetřených potřebuje další stomatologický zásah, aby mohli například kousat, a tedy lépe jíst,“ dodala.

Problematika propojení sociální a zdravotní péče není ničím novým, o tomto tématu se jedná již desítky let, přesto se stále nedaří tyto systémy propojit tak, aby v nich člověk byl skutečně středem a byla mu poskytnuta integrovaná péče, kterou potřebuje. „Snažíme se o změnu, i proto na MZ připravujeme novou službu – sociálně-zdravotní lůžkovou péči, která bude integrovat pobytové sociální služby a lůžkové zdravotnické zařízení. Představena bude začátkem roku 2024. Jsem proto rád, že toto nové komplexní centrum jde dopředu a tak, jak má soukromý sektor fungovat, předhání dobu a je udavatelem trendů,“ uvedl náměstek Pláteník.

Dostupnost služeb pro lidi s demencí není zdaleka ideální

Podle Daniely Luskové, viceprezidentky Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, udělala ČR v kvalitě poskytovaných sociálních služeb za posledních dvacet let obrovský kus práce a je na srovnatelné úrovni s okolními zeměmi. „K tomu pomáhá i společnost Penta, která nabízí dobré služby jak v oblasti personálu, který je jedním z klíčových pilířů kvality péče, tak i v oblasti materiálně technického standardu a v oblasti systému, který k tomu vytváří,“ dodala. Jak ale upozornila ředitelka České alzheimerovské společnosti Martina Mátlová, kapacity potřebné péče jsou stále zcela nedostačující. Aktuálně žije v ČR 165 000 lidí s demencí, ale pokud jde o zařízení o ně pečující, tedy o domovy se zvláštním režimem, ty nyní v celé republice disponují pouze 25 000 lůžky. To znamená, že pouze necelých 14 procent lidí, kteří žijí s demencí, má šanci lůžko získat.

„Existují dvě cesty, jak o člověka s demencí pečovat, nikdy to člověk nezvládne sám. V tom prvním, častěji preferovaném případě chce klient dožít doma. K tomu potřebuje terénní služby, avšak ani tento model zatím nefunguje optimálně. Druhá cesta, stejně dobrá, je, rozhodne‑li se člověk pro nějakou pobytovou službu. Ani zde ale není dostupnost dobrá,“ upozorňuje M. Mátlová s tím, že již dnes je zřejmé, že budeme bojovat nejen s kapacitami, ale i s nedostatkem pracovníků, kteří by se o tyto lidi starali.

Jak pro MT doplnila, v Praze žije okolo 20 000 lidí s demencí, přesto zde například pobytová odlehčovací služba nabízela na konci roku 2021 pouze 175 lůžek. „I když otevření jednoho zařízení nemůže vyřešit trvalý nedostatek služeb, který bohužel v Praze přetrvává, je toto centrum určitě dobrým krokem, pozitivní zprávou a velkou pomocí. Pokud jde o domovy se zvláštním režimem, má např. Ústecký kraj oproti Praze kapacitu 3,5krát vyšší,“ dodala M. Mátlová, podle níž má Praha navíc velkou nevýhodu, že některá pobytová zařízení, která zřizuje, nejsou na území hl. m. Prahy. Upozornila také na problém s nedostatkem personálu. Jestliže v akutní péči pracuje na 23 000 lékařů, v neakutní lůžkové péči jich je jen 1 330. Obdobné je to u sester, těch máme v akutní sféře 49 000, zatímco v ostatní lůžkové péči jen 5 500.