Projevy obou kandidátů na prezidenta ČLK

MUDr. Milan Kubek

Můj program je poměrně jednoduchý. Je to vyšší cena práce a slušné profesní podmínky pro všechny lékaře. Kvalitní a pro lékaře dostupné vzdělávání a zachování profesní autonomie a důstojnosti lékařského stavu.

Neslibuji zázrak, zázraky neumím, slibuji vám jen práci. Lékaři dvacet let čekají na lepší finanční ohodnocení své práce a pokud nebudou umět bojovat za svá práva, vězte, že nebudou čekat do nekonečna. Záleží pouze na nás, jak dlouho ještě za sebe dokážeme dělat hlupáky. Lékaře dokáže reprezentovat pouze silná, nezávislá a jednotná komora. Jak tedy na to?

Je to jednotná autorita a kompetence. Jednota lékařů ne jako imaginární pojem, chiméra, ale jako poznaná nutnost, že seprátní jednání za zády komory nevedou ku prospěchu lékařů. Ostatně stav našeho specializačního vzdělávání je toho nejlepším důkazem. Je to cena práce, na které bychom se bez ohledu na to, zda jsme lékaři soukromí nebo lékaři zaměstnanci, měli sjednotit. Autorita – autorita komory vyplývá z toho, jestli komora je schopná a jak je schopná hájit práva a zájmy svých členů. Jinak si autoritu komora u svých členů získat nemůže. Komora musí nadále jednat se všemi představiteli státu, avšak musí zůstat nestranická.

Kompetence – politici si samozřejmě nepřejí komoru silnou, ale komoru poslušnou. A je jasné, že dokud bude komora hájit zájmy lékařů,tak se budou konflikty s politiky opakovat.

Připravili jsme pět novel zákonů. Nejdůležitějším zákonem je zákon o zdravotním pojištění. Svobodný lékař nemůže být podřízeným zdravotních pojišťoven. Požadujeme tedy rovnoprávné postavení lékařů vůči pojišťovnám, existenční jistotu v podobě trvalého smluvního vztahu pro všechny lékaře, kteří o ni mají zájem. Aby věděli, že jejich praxe může skončit pouze ze zákonem stanovených důvodů. Možnost prodeje praxí včetně smluv s pojišťovnou pro všechny lékaře, tedy i pro fyzické osoby, závaznost výběrových řízení pro pojišťovny a dohodovací řízení o úhradových standardech za účasti komory, které vytvoří prostor pro komerční připojištění, pochopitelně s úplným zrušením tzv. paragrafu Fišerové.

Seznam zdravotních výkonů jakožto ceník obsahující nepodkročitelné, minimální ceny naší práce. Komora musí být také účastna dohodovacích řízení o rámcových smlouvách a o úhradách. Spotřeba zdravotní péče – pokud chce někdo regulovat a redukovat, pak nechť tak činí zdravotní pojišťovny ve svém zájmu, ale na svoji vlastní odpovědnost, ale na straně pacientů, nikoliv trestáním zdravotnických zařízení.

Personální standardy by měla posuzovat komora, proto trváme na tom, aby vyšla vyhláška, jejíž existenci se nám podařilo prosadit do zákona.

Novela zákona o komoře – protože pouze silná a jednotná komora dokáže sjednotit cíle a hájit zájmy lékařů. Tedy – opusťme klidně princip povinného členství a nahraďme ho povinnou registrací, tak jako má advokátní komora. Zajistěme, aby okresní shromáždění byla usnášeníschopná a aby lékaři mohli na okresech rozhodovat o svém rozpočtu, mohli jsme funkcionáře nejen volit, ale také je demokraticky odvolat.

Navrhujeme zásadní změny v disciplinárním řízení tak, aby komora mohla maximum pochybení skutečných či domnělých ze strany lékařů, řešit sama.

Abychom ochránili lékaře před kriminalizací.Aby disciplinární řízení bylo skutečně efektivní, aby komora dosáhla na všechna zdravotnická řízení. Na rozdíl od advokátních komor může zdravotnická zařízení provozovat kdokoliv.

Novela zákona o vzdělávání – úředníci by nám už neměli diktovat, jak má naše vzdělání vypadat. Nabízíme projekt vzdělávání organizovaného komorou ve spolupráci s lékařskými odbornými společnostmi, fakultami, sítí zdravotnických zatřízení. To vše za finančního příspěvku ministerstva a pod jeho kontrolou. Finanční příspěvek musí směřovat za lékařem, je třeba stanovit realistickou náplň vzdělávacích oborů tak, aby maximum vzdělávání bylo umožněno absolvovat v nemocnicích, limitace maximální cen vzdělávacích akcí a pochopitelně odstranění poplatků za atestace a zrušení nemravných kvalifikačních dohod.

Zákon o odměňovaní lékařů. Lékaři nemohou sponzorovat české zdravotnictví. Podmínkou je zvýšení výdajů na zdravotnictví, je třeba zajistit dodržovat zákoník práce, unavený lékař představuje potenciální riziko pro své pacienty, častěji chybuje. Podporujeme vizi LOK, že plat lékaře za základní pracovní dobu by měl odpovídat jednapůlnásobku až trojnásobku průměrné mzdy v závislosti na jeho kvalifikaci a praxe.

Co podmiňuje úspěšnost komory? Jistě je to politická situace, vztah k politikům a naší samosprávě. A je to také podpora ze strany lékařů, protože komora  může prosadit pouze to, za co budou lékaři ochotni sami bojovat. Je to jednota vedení komory – musí alespoň v těch zásadních věcech hovořit srozumitelně, jedním hlasem. Je to schopnost funkcionářů komory a výkonnost aparátu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové. Dnes rozhodnete o tom, jakou chcete komoru. Pokud chcete komoru, která bude jen servilně přitakávat politikům, kázat o etice a trestat doktory, tak prosím zvolte do jejího čela někoho jiného. Taková komora by nebyla pro mne. Pokud chcete komoru, která bude hájit především zájmy lékařů, pak se ucházím o vaši důvěru a jsem připraven vést komoru i v dalším volebním období.

Nemohu vám slíbit zázraky, zázraky neumím. Slibuji vám jen tvrdou práci.

Prof. MUDr. Jana Hercogová

Vážený pane prezidente, vážení přítomní, vážené předsednictvo, vážení delegáti sjezdu ČLK.

Přicházím z dermatovenerologické kliniky, ze svého soukromé zařízení a tato řeč je určená pro vás. Musím říci, že stojím před vámi a ucházím se o post prezidenta ČLK. Proč tu jsem, jsem věděla právě do včerejšího dne. Přijala jsem výzvu kolegů, kterých si nesmírně vážím. Včera jsem vyslechla vystoupení pana prezidenta a zjistila jsem, že komora nemá chybu.

Být prezidentem perfektně fungující komory, to pro mě není výzva. Já zkrátka vidím komoru trochu jinak. Prezident popsal současné problémy zdravotnictví a dávám mu za to určitě jedničku s hvězdičkou. Nicméně je třeba vyjmenovat i okruhy, které nejsou úplně v pořádku a my je řešíme bezchybně. Chyba je vždycky na druhé straně – nikdo s námi nechce jednat, nebyly realizovány naše připomínky.  Pan prezident také definoval ty, kteří komoře nevíce škodí - ministerstvo zdravotnictví, ale i lékařské fakulty, profesorské a lékařské lobby. Pan prezident nám řekl, co bude dělat dál v pěti letech – chtěla bych upozornit, že jeho plán silné komory byl součástí předvodlebního programu již před pěti lety. Všichni víme, co má dělat komora, protože to je dané zákonem. Jaká je ale realita? Perspektiva lékařů je velmi malá, profesionalita lékařské péče je ohrožena, prestiž je velmi nízká. A prezentace komory na veřejnosti vidím jako odborovou organizaci.

Jestliže má být komora pro veřejnost garantem odborné péče a pro lékaře má obhajovat jejich zájmy, potom jestliže lékaři samozřejmě pracují dlouhodobě za podmínek, kdy jejich práva profesní zájmy nejsou uspokojeny, určitě nelze garantovat odbornou úroveň poskytované péče. Moje diagnóza je, že je komora nemocná a léčba je v rukou vás – delegátů sjezdu. Co se domnívám, že by se mělo dělat? Vidím to symbolicky jako pět P.

Perspektiva lékařů – každý lékař ji vidí jinak. Mladý lékař potřebuje především rozumný systém postgraduálního vzdělávání. Mladý lékař chce získat soukromou praxi nebo mít kariéru v nemocnici, chce ekonomicky růst. A zkušený, starší lékař většinou už sám vzdělává kolegy, potřebuje ekonomickou jistotu, potřebuje trvalý smluvní vztah a možnost prodeje své praxe. Jak je to tedy s profesionalitou. Myslím, že problémy již byly popsány a já bych se soustředila na to, co by se mělo udělat jinak.

Akreditační komise by měla odrážet přání lékařů, měly by se jasně definovat podmínky nikoliv se stále měnit. Akreditovaná pracoviště by měla být všechna – jestliže léčíte pacienty, můžete předávat své poznatky mladším. Rezidentská místa – myslím, že to byl přínos zejména pro primární sféru a myslím si, že je třeba preferovat pouze obory, které mají nedostatek lékařů. Peníze musí jít za rezidentem. Ti, kteří mají nedostatek prostředků od státu, by samozřejmě neměli platit peníze za stáže ani za atestace.

Kontinuální vzdělávání – zase jme viděli, jak je bezproblémové. Já se ale domnívám, že když se podíváme, jak je systém nastaven, tak chybí standard. Ne všechny obory to mají nastaveny stejně jako praktičtí lékaři.

Měli bychom definovat, co je to základní síť zdravotnických zařízení právě v dnešní době. Dovedu si představit, že každý obor by mohl potřebovat něco jako krajského odborného poradce, který by mohl být konzultantem pro jednotlivé regiony. Měl by být možná nějaký hlavní poradce - tak jako je akreditační komise – kterého by jmenovala komora.

Peníze jsou samozřejmě dnešní téma. Určitě je potřeba pracovat tak, aby konečně došlo k vícezdrojovému financování. Je určitě potřeba hlídat drahou techniku  a definovat znovu komise, které o tom rozhodují.

Jaké by měly mít práva lékaři, kteří mají svoji praxi? Měli by mít právo získat smlouvu, pokud splní podmínky, měli by mít právo usilovat o trvalý smluvní vztah. Měli by mít právo prodeje praxe, a to s databází pacientů například za trojnásobek ročního obratu své praxe.

Možná i k našim lékařům, kteří jsou v důchodovém věku, bychom se měkli začít chovat lépe a nevybírat jen poplatky. Financování musí být vyvážené, nemůže být jeden obor na úkor druhého.

Základem je samozřejmě stabilní odměna za práci. Myslím, že minutová cena práce by měla být zvýšena nejméně na dvojnásobek, minutová režie by měla být zvýšena o 20 procent

Na veřejnosti by se měla komora prezentovat jako instituce, která hájí lékaře, kteří jsou přirozenou a rozumnou autoritou. Prestiž je založena na vzájemném respektu. Respekt musíme mít sami mezi sebou ke všem partnerům, kteří s námi jednají, ale také k našim pacientům.

Je nyní otázka, zda jsme spokojeni se současným stavem. Pokud ano, pojďme se chválit za dosavadní kroky. Pokud ne, pojďme najít změnu. Myslím si, že by se měly udělat dva kroky.

Současným tématem jsou peníze, vzdělávání a kompetence. Komora by měla být mediátorem vyjednávání. Měla by definovat podmínky, které jsou akceptovatelné pro všechny lékaře. A pokud ne, měli bychom poskytovat jen takovou péči, kterou nám zaplatí zdravotní pojišťovny. Jak toto udělat? Můžeme vyměnit ministerstvo? Domnívám se, že je to velmi obtížené. Možná bychom mohli změnit vyjednávače. Ale dokáže vyjednávač skutečně něco vyjednat? Dokáže všechny subjekty skutečně přivést k jednacímu stolu? Je opravdu silná a odborně jednotná komora vůbec možná? To záleží na vás.

Proč bych tím vyjednavačem měla být právě já? Prostě se domnívám, že jsem už udělala všechno, co jsme měla a nabízím svou aktivitu ve prospěch lékařů. Navštívila jsem řadu kolegů, kteří jsou hlavními aktéry ve zdravotnictví, Nehovořila jsem samozřejmě s vámi všechny, postupně to hodlám napravit.

Jaký je můj názor na akci Děkujeme, odcházíme, která rozděluje názory veřejnosti? Samozřejmě, že souhlasím s požadavky lékařů, že je třeba zásadně navýšit platy apod. Pan prezident nás vyzývá k nátlakové akci na politiky, protože politici pod tlakem reagují lépe. Kdo bude rukojmí v tomto nátlaku? Kdo ponese svou kůži na trh? Pan prezident nebo delegáti sjezdu nebo lékaři, kteří dají kůži na trh?

Důležité je, co bude výsledkem, Já jsem neviděla zatím řešení. V nemocnicích bude málo lékařů a lékaři si to budou muset vyřešit sami. Budou se zavírat oddělení. Pokud ten problém bude větší, ministerstvo to bude muset řešit. Opravdu chceme, aby lékaři dali výpověď?

Pokud ano, uvědomme si, že vždycky to padne na jiný segment zdravotnictví. Pokud tomu chceme zabránit, tak tomu můžeme zabránit buď pomocí nátlaku nebo vyjednávání.

Proč byla tato akce načasována k 31.12? Proč nebyla načasována ke konci září, než se schválí rozpočet? Musím se zeptat s vámi – jestli skutečně nám všem jde skutečně o naše lékaře.

Na závěr mi dovolit říci, co si o této akci myslím. Jako možný prezident ČLK jsem přichystána podpořit každého lékaře, který se k této akci připojí. Komora nesmí nechat na holičkách žádného kolegu. Ale velmi se obávám o výsledek této akce.

Omlouvám se panu prezidentovi – a proto si dovoluji na závěr říci. Děkujeme, pane prezidente, odejděte.

Zdroj: www.tribune.cz