Proč se směny nemohou překrývat více jak dvě hodiny?

Pracuji jako všeobecná sestra třísměnném provozu. Před časem nám změnili pracovní dobu na tzv. s postupným nástupem a to z důvodu, že směny se nesmí překrývat déle, než 2 hodiny. Což u nás není možné, aby ne.

Jsme specifické pracoviště s převážně odpoledním provozem. Nemáme takřka žádný postupný nástup na pracoviště! Ranní od sedmi do půl čtvrté, odpolední od půl jedné do jednadvaceti a 24 hodinovou směnu od sedmi rána do sedmi do rána! Ale naše normohodiny jsou stejné jako u jednosměnného provozu. Proto se ptám, kde se stala chyba a proč se nemohou dvě směny společně překrývat více jak dvě hodiny?

Odpovídá právník se zaměřením na medicínské právo Mgr. Miloš Máca.

Žádné z ustanovení zákoníku práce či jiného právního předpisu nestanoví maximální dvouhodinové (ani žádné jiné) omezení v překrývání jednotlivých směn. Na druhou stranu však podle § 81 odst. 1 zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Toto rozvržení je tedy v kompetenci zaměstnavatele, omezen v rozvrhování je toliko např. § 81 odst. 2, který uvádí, že při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce, anebo např. § 83, podle kterého délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

Co se týče poskytnutí informací zaměstnancům, zde je zaměstnavatel omezen např. § 84, který uvádí, že zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Konečně, zaměstnavatel je omezen ještě početně, a to počtem hodin pracovních (40 h týdně) a přesčasových (8 h týdně v průměru) a zákonem stanovenými dobami odpočinku mezi směnami.

Zaměstnavatel je tedy oprávněn zaměstnancům určit, kdy mají vykonávat práci, pokud splní výše uvedené podmínky. Je tedy možné, aby zaměstnavatel určil, že zaměstnanci budou nastupovat do práce v různých hodinách a jejich směny se budou částečně překrývat, přičemž toto překrytí směn, jak už bylo výše uvedeno, není zákonem nijak omezeno.

Jediným právním podkladem, který by mohl takové omezení stanovit, by mohla být teoreticky jenom kolektivní smlouva, pokud je na Vašem pracovišti uzavřena. Pokud by tomu tak bylo, je třeba zahájit jednání o úpravě kolektivní smlouvy. Jestliže však toto v kolektivní smlouvě není uvedeno, případně kolektivní smlouva není na Vašem pracovišti vůbec uzavřená, zaměstnavatel pravděpodobně pouze využívá svého práva určit rozvržení pracovní doby za výše uvedených podmínek, těžko se proti tomu nějak bránit. Jelikož tedy zákoník práce dává zaměstnavateli právo rozhodovat o rozvržení pracovní doby jednotlivých zaměstnanců, je třeba jeho rozhodnutí o maximálním dvouhodinovém překrytí směn respektovat, zákon mu v tom nebrání, a to i přesto, že výslovně není omezení překrývání směn zákonem nijak stanoveno ani blíže řešeno.

www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz