Příznaky hypertenze bývají zaměňovány s menopauzou
„Lékaři by měli zintenzivnit detekci hypertenze u žen středního věku,“ uvádí se v dokumentu. Až u 50 procent žen se totiž vyvine hypertenze před 60. rokem života, ale příznaky, například návaly horka a palpitace, jsou často přičítány menopauze. „Vysokému krevnímu tlaku se u mužů říká hypertenze, ale u žen se často mylně označuje jako stres nebo menopauzální příznaky. Víme, že krevní tlak je u žen léčen méně dobře než u mužů, což je vystavuje vyššímu riziku fibrilace síní, srdečního selhání a cévní mozkové příhody, čemuž by se dalo zabránit,“ uvedla hlavní autorka dokumentu profesorka Angela Maasová, ředitelka programu Women’s Cardiac Health, z Radboud University Medical Center, Nijmegen, Nizozemsko.
Život ženy poskytuje vodítka určující, kdy je třeba začít s včasnou prevencí. Ženy musíme hodnotit odlišně od mužů, a ne se jich jen ptát na vysoký cholesterol. To nám umožní klasifikovat ženy středního věku jako vysoce rizikové nebo ty s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění,“ dodává prof. Maasová. Jak doplňuje, preeklampsie je spojena se čtyřnásobným zvýšením srdečního selhání a hypertenze a dvojnásobným rizikem cévní mozkové příhody. U žen, které mají časnou přirozenou (tj. neoperační) menopauzu před 40. rokem věku, je také vyšší pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních onemocnění, každý rok je spojen se zvýšením rizika o tři procenta. Autoimunitní zánětlivé stavy, jako je revmatoidní artritida a lupus, jsou častější u žen ve srovnání s muži a v období menopauzy jsou dalším rizikovým faktorem zvyšujícím kardiovaskulární riziko
Podle prof. Maasové existuje několik životních fází, kdy lze identifikovat podskupiny vysoce rizikových žen. Vysoký krevní tlak během těhotenství je varovným signálem, že se hypertenze objeví v době, kdy žena vstoupí do menopauzy, a je také spojen se vznikem demence o mnoho desetiletí později. „Pokud nebudeme krevní tlak řešit, když jsou ženy ve věku 40 nebo 50 let, budou mít problémy v 70 letech, kdy už je ale léčba hypertenze podstatně obtížnější,“ dodává.
Dokument poskytuje pokyny k tomu, jak pečovat o kardiovaskulární zdraví v průběhu menopauzy, po komplikacích v těhotenství a během dalších stavů, jako jsou karcinom prsu a syndrom polycystických ovarií (PCOS). Důležitou roli přiřazuje zdravému životnímu stylu a stravě, které jsou nezbytné pro optimální management léčby menopauzálních žen a žen s PCOS, které mají zvýšené riziko vysokého krevního tlaku během těhotenství a diabetu 2. typu. Zatímco menopauzální hormonální léčba je indikována ke zmírnění příznaků, jako je noční pocení a návaly horka u žen nad 45 let, autoři doporučují před zahájením léčby posoudit kardiovaskulární rizikové faktory. Terapie se nedoporučuje u žen s vysokým kardiovaskulárním rizikem nebo po cévní mozkové příhodě, infarktu myokardu nebo krevní sraženině.
Dokument poskytuje například i poradenství také pro transgenderové ženy (osoby narozené jako muži). „Tyto ženy potřebují hormonální terapii po zbytek svého života a riziko vzniku krevních sraženin se časem zvyšuje,“ vysvětluje prof. Maasová. I proto dokument uvádí, že tyto ženy by měly být vždy podporovány k co největšímu snižování rizik, která lze ovlivnit životním stylem.
„K zajištění nejlepší péče o pacientky je nutná spolupráce mezi kardiology, gynekology a endokrinology. Ženy mohou být svým lékařům nápomocné při předcházení kardiovaskulárním problémům a v provádění dřívější diagnózy tím, že samy upozorní na problémy, jako je komplikované těhotenství, časná menopauza, a sledováním vlastního krevního tlaku,“ zdůrazňuje profesorka Maasová.
Zdroj: MT