Přinese devatenáct bodů ministra Němečka další miliardy?
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček sestavil plán, na základě kterého doufá, že získá do resortu další peníze. Devatenáct bodů, jak zefektivnit zdravotnictví, schválila Němečkovi vláda na konci dubna. Ministerstvo v materiálu navrhuje opatření v oblasti veřejného zdravotního pojištění, v oblasti zdravotních služeb, oblasti ekonomiky a řízení organizací v přímé působnosti ministerstva zdravotnictví. Oslovení členové zdravotního výboru parlamentu hodnotí tento materiál jako zdařilý, ale příliš obecný (více v rubrice Diskusní fórum na str. A2).
Rozšíření informační povinnosti pojišťoven a snížení rezervního fondu
Jednou z klíčových změn by dle tohoto návrhu měla být zákonná povinnost zdravotních pojišťoven „poskytovat Ministerstvu zdravotnictví a také Ministerstvu financí veškerá data vzniklá při činnosti zdravotních pojišťoven, o která bude zdravotní pojišťovna požádána.“
V praxi by to znamenalo, že by mohla být shromažďována veškerá data o vztazích mezi zdravotnickými zařízeními a pojišťovnou – včetně například výše úhrad jednotlivým zařízením ve strukturované formě a podobně. Požadovanou inventuru finančních toků ve zdravotnictví nelze ze zveřejněných smluv VZP provést.
Návrh počítá se snížením povinné výše rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu. Povinná výše rezervního fondu má klesnout ze současných 1,5 % na 0,75 % průměrných výdajů základního fondu zdravotního pojištění za poslední 3 roky.
Ministr Němeček také počítá se zavedením některých opatření, která před dvěma lety oznámil jeho předchůdce ministr Heger v rámci tzv. protikorupční strategie MZ. Jde o zveřejňování referenčních cen nakupovaných komodit v přímo řízených organizacích. Dodnes přitom ministerstvo tyto údaje nezveřejňuje. Proč?
Devatenáctibodový materiál ministra zdravotnictví předpokládá také revizi úhradových mechanismů. „V současné době je situace nevyhovující, jelikož správu a rozvoj systému DRG spravuje Národní referenční centrum, zájmové sdružení právnických osob (zdravotních pojišťoven a sdružení poskytovatelů zdravotních služeb). Toto institucionální uspořádání plně nevyhovuje potřebě synergie mezi kultivací DRG jako úhradového nástroje a tvorbou úhradových vyhlášek Ministerstva zdravotnictví. Současný stav je velmi nedokonalý a chaotický a trpí každoročními změnami úhradových vyhlášek. Dalším nevyřešeným problémem je také kultivace seznamu zdravotních výkonů,“ zní v prohlášení.
V oblasti zdravotních služeb ministerstvo předpokládá zřízení přístrojové komise a centralizace nákladné zdravotní péče do center vysoce specializované péče. Co se týče přístrojové komise, odborníci upozorňují, že samotné zavedení dozorového orgánu nestačí. Nejdůležitější podle odborníků je, s jakými cenami bude přístrojová komise pracovat. Je třeba zajistit, aby referenčními cenami byly ceny prodávané v zahraničí.
Materiál se také dotýká oblasti outsourcingu, který podle ministerstva „může také sloužit jako zástěrka pro vyvádění finančních prostředků z nemocnic. Z tohoto důvodu bude Ministerstvo zdravotnictví velmi podrobně analyzovat rozsah outsourcingu ve svých přímo řízených organizacích a v případě, že budou při analýze zjištěny nesrovnalosti, bude následovat důkladná kontrola a sankce.“ Podrobné informace o tom, jak konkrétně bude analýza nevýhodných smluv probíhat a jaké sankce budou následovat, materiál MZ neobsahuje.
Referenční ceny – „déjà vu“ z dob ministra Hegera
Ministerstvo zdravotnictví dále předpokládá, že zavede tzv. reporting smluv s dodavateli včetně zveřejňování jednotkových cen nakupovaných služeb. „Za účelem zvýšení transparentnosti vynakládání veřejných prostředků bude poskytovatelům lůžkové péče zřízeným Ministerstvem zdravotnictví uložena povinnost zveřejňovat všechny smlouvy s dodavateli. Zároveň bude uloženo, aby poskytovatelé lůžkové péče zřízení Ministerstvem zdravotnictví zveřejňovali jednotkové ceny nakupovaných služeb. Toto opatření umožní porovnání schopnosti organizací nakupovat služby efektivně a zamezí vyvádění finančních prostředků.“
Podobný závazek uložil přímo zřízeným organizacím už Němečkův předchůdce Leoš Heger na začátku roku 2012. Už tehdy ministr Heger nařídil, že „odbor hospodaření přímo řízených organizací ministerstva je povinen zveřejňovat referenční ceny komodit.“
Redakci MT proto zajímalo, zda ministerstvo zdravotnictví v současnosti tyto ceny sbírá a zveřejňuje. Tiskové oddělení MZ na dotaz odpovědělo takto: „Toto rozhodnutí ministra Hegera ovšem ruší jiné rozhodnutí ministra Hegera. Nehraji s vámi slovní hříčky, ale opravdu ono rozhodnutí ministr Heger zrušil svým příkazem v lednu 2013. Z toho tedy vyplývá, že ministerstvo nemá povinnost popsané údaje zveřejňovat. Zpřísnění protikorupční strategie se nicméně chystá i v rámci vládou schválených opatření – jde o odstavec ‚Reporting smluv s dodavateli včetně zveřejňování jednotkových cen nakupovaných služeb‘,“ uvedla mluvčí MZ Štěpánka Čechová.
Jinými slovy – ministerstvo zdravotnictví dnes ceny nezveřejňuje, protože je nemá povinnost zveřejňovat, ale samo sobě do budoucna ukládá, že by je zveřejňovat mělo.
Celý text návrhu MZ čtěte na www.tribune.cz/clanek/32799‑nova‑systemova‑opatreni‑pro‑zdravotnictvi‑v‑bodech
Zdroj: Medical Tribune