Přibývá vážných infekcí zubů

Už druhý měsíc leží na jednotce intenzivní péče žena s rozsáhlým zánětem čelisti a krku. "Její stav je skutečně vážný, bohužel došlo i k rozpadu tkání. Zánět se rozšířil po vytrhnutí zubu, přerostlo to v závažný stav, který jsme museli řešit s otolaryngology i plastickým chirurgem," říká primář ústní, čelistní a obličejové chirurgie ústecké Masarykovy nemocnice Štefan Nátek.

Na trpící paní, která si potíže zřejmě nepřivodila tak úplně svou vinou, by nebylo mnoho až tak zajímavého, je nutné jí přát uzdravení, ovšem její případ není ojedinělý.

V regionu dramaticky přibývá pacientů s vážnými infekcemi úst. Lidé se zanedbaným chrupem stále častěji končí v péči stomatochirurgů, otolaryngologů (krčařů) a na infekčních odděleních.

Jen v Masarykově nemocnici je právě hospitalizováno šest takových pacientů. Všichni mají záněty od zkažených zubů. Bez péče lékařů by jim hrozila i smrt.

"Je to přímo epidemie. Dříve jsme takového pacienta viděli jednou za dva až tři roky, dnes jich běžně na oddělení máme šest až sedm," říká primář infekčního oddělení Pavel Dlouhý.

Strach?

Stoupající počty těchto závažných případů potvrzuje i primář Štefan Nátek: "V roce 2007 jsme zde měli 76 pacientů, 44 na našem oddělení a 32 dalších jsme poslali na infekční oddělení. Ale to jsou jen ti pacienti, jejichž zdravotní stav byl natolik závažný, že byla nutná jejich hospitalizace. Další desítky ošetříme jen ambulantně. Například zánětů okostice bylo hodně přes 100."

Na jednotce intenzivní péče například ležel mladý muž, jehož stav byl opravdu vážný. Původně přitom jen neléčil zub moudrosti. "Už se mu prakticky do úst nevešel oteklý jazyk, na řadě míst musel mít dreny na odvod hnisu a ten vytékal prakticky šest týdnů."

Aby muže specialisté zachránili, museli mu naříznout i krk a umístit do něj řadu drenů.

Situace se podle lékařů začala radikálně měnit zhruba před třemi lety, kdy pacientů s těmito potížemi začalo přibývat. Na stav chrupu už nemají vliv pravidelné školní prohlídky, kdy děti musely na základní a střední škole k zubaři povinně, řada stomatologů má plno a nové pacienty nebere.

Mnoho lidí se také bojí, že péče o zuby je v určitém stádiu poškození velmi nákladná.

"Někdy jim otok sahá od tváře až ke klíční kosti i po hrudník. Ta boule má třeba i deset krát dvacet centimetrů a prakticky celá je naplněná hnisem. U takhle velkých otoků je jasné, že nevznikl za den nebo dva," popisuje primář Dlouhý.

Vážné infekce na horní čelisti ohrožují hlavně mozek, ty z dolní čelisti krk, hrudník a srdce. "Záněty se mohou šířit do oblasti mozku, může dojít k přechodu na centrální nervový systém, k zánětu mozkových blan, hnisavému zánětu žil v mozku. Asi před dvěma lety jeden mladý muž zemřel právě na zánět mozkových blan a trombózumozkových splavů," popsal primář Pavel Dlouhý. I tento pacient si původně nedošel spravit kaz v zubu.

Pacienti z ekonomicky slabších vrstev a muži

Neméně závažné je i rozšíření zánětu do krku a hrudníku. "To je druhá varianta, že zánět přejde do krku, kde nejsou velké překážky k šíření zánětu. Pak se může rozšířit až do hrudníku a vzniknout závažná infekce mezihrudí. To je oblast mezi dvěma plícemi, kde je uloženo srdce. Tady jsou ty záněty velmi nebezpečné a život ohrožující," popsal Dlouhý.

Nejčastějšími pacienty jsou lidé, kteří třeba zubaře nesehnali, nebo se k němu bojí chodit, což jsou podle zkušeností lékařů hlavně muži.

"Nejčastěji tyto záněty postihují muže, pak pacienty s oslabenou imunitou a ty, co mají problémy s alkoholem. Někdy v tom může hrát roli i otázka peněz. Je pravda, že hodně pacientů, kteří končí na infekci, je z ekonomicky slabších vrstev," říká Dlouhý.

Je ovšem těžké posoudit, zda je to u sociálně slabších dáno jen penězi, nebo nezájmem o zdravotní stav. Ovšem někdy v tom pacient může být i nevinně.

Zubařů je málo a sehnat stomatologa není jednoduché. Mnozí jsou pak přetížení, na pacienty mají málo času a to se na kvalitě péče může odrazit.

Než k zubaři, raději mladík pět dní polykal analgetika

"Občas se pak u nás setkáváme se stavy, které nemusely dojít do takového stavu. Někdy to mohl nezvládnout lékař, jindy nemá zájem pacient. Před pár dny k nám přišel třeba mladík, který měl tři měsíce vypadlou plombu. Ale nepovažoval to za důležité, protože ho to nebolelo. K nám přišel, až když byl oteklý a už pět dní po dvou hodinách polykal analgetika. Neotočí ani krk, protože má bolesti. Tomu nerozumím, polyká prášky, ale k zubaři nejde. Kdyby si spočítal, kolik dal za léky na bolesti, bylo by ošetření u lékaře levnější," zlobil se Nátek.

Při léčbě spolupracuje infekční oddělení a stomatochirurgové. Ti ošetřují primární příčiny, trhají zuby, pokud ovšem pacient vůbec otevře ústa, sekají kosti, aby hnis mohl odtékat a vyškrabují ho z kostí. Nejčastěji jde o záněty okostice. V té jsou záněty ještě ohraničené.

Když ale už okostice zánět neudrží, ten prorazí a pronikne od spodiny lebky nebo do nitrohrudního prostoru. To pak může mít fatální důsledky.

"My vlastně musíme tu okostici proříznout, vytvořit jakési okno a uvolnit ten tlak a odstranit nahromaděný hnis. Doslova musíme to místo provětrat a okysličit ho. To zničí většinou mikrobů, které pro život a množení kyslík nepotřebují," popsal primář Štefan Nátek.

Léčba trvá týdny a je nesmírně nákladná

Na infekčním oddělení pacientům pak podávají antibiotika, kapačky, umělou výživu a starají se o další péči. "Každý den také tyto pacienty vozíme na zubní ošetření ke stomatochirurgům, na drenáže a čištění," popsal komplikovanou léčbu Dlouhý.

Když nepřijdou žádné další komplikace, průměrně léčba trvá 7 až 14 dní, kdy jsou nemocným podávány vysoké dávky velmi drahých antibiotik. Zatímco preventivní prohlídka, která by těmto závažným případům mohla předejít, stojí pár desetikorun, léčba vychází na desetitisíce.

"Jen antibiotika pro jednoho pacienta bez další péče, roztoků, pobytu v nemocnici stojí kolem 55 tisíc korun. Celková léčba může stát až 100 tisíc korun," říká Dlouhý.

Antibiotika selhávají, někdy je úmrtnost i třicetiprocentní

Potíž je, že některá antibiotika přestávají být účinná, protože populace se na ně stává rezistentní. Často je totiž užívají zcela zbytečně a trvají na jejich předepsání, i když to vůbec není nutné.

"Tím si lidé vlastně pěstují odolné kmeny baktérií, na které pak antibiotika neúčinkují. Ale naštěstí na naše záněty antibiotika většinou zabírají. Problém ale nastává u rozpadlých zubů, kde je daleko větší podíl mikrobů, které pro své množení nepotřebují kyslík. Tam už dochází k tomu, že na ně jsou antibiotika krátká. Pak musíme hledat kombinace dvou až tří antibiotik, která se podávají, aby člověk vůbec měl šanci a přežil," popsal primář Nátek a dodal: "Ovšem i v dnešní době moderních antibiotik je u komplikovaných případů, jako ta paní, která nyní leží na jednotce intenzivní péče, až třicetiprocentní úmrtnost."

Zdroj: Mladá Fronta DNES