Přibude dětských praktiků? Ministr změnil vzdělávání přes nesouhlas části pediatrů

Specializovaný výcvik praktických lékařů pro děti a dorost nově bude moci probíhat po základním kmeni přímo v ambulancích. Zatímco zástupci primární péče to vítají, nemocniční pediatři se změnou nesouhlasí.

Ministerstvo zdravotnictví vyhovělo apelu dětských praktiků a umožnilo jako jednu z možností pro budoucí pediatry absolvovat větší část specializačního vzdělávání přímo v ordinaci registrujícího dětského lékaře. Dosud museli budoucí praktičtí lékaři pro děti a dorost (PLDD) i po dvouapůlletém základním kmeni zůstávat v nemocnicích a trávit minimálně deset ze 24 měsíců specializovaného výcviku u lůžek. Nově se budou moci celých 24 měsíců specializovaného výcviku vzdělávat v primární praxi. V rámci kmene nadále tráví budoucí pediatři u praktického dětského lékaře tři měsíce.

Cílem je zajistit zvýšení počtu pediatrů působících v primární péči, kde zoufale chybějí.

Změna vyšla v květnovém věstníku ministerstva zdravotnictví, a tak si už nyní mohou budoucí pediatři po absolvování zkoušky po kmeni tuto variantu vybrat.

Od roku 2017 se vzdělávají budoucí dětští praktičtí lékaři v jednom společném specializačním oboru pediatrie s budoucími nemocničními pediatry. To, že jejich specializační vzdělávání dosud probíhalo převážně v nemocnicích, považují zástupci dětských praktických lékařů za jednu z příčin personální krize svého oboru. Absolventy podle nich odrazuje od profese dětského praktika, že s ní nemají dostatečné zkušenosti, neznají dobře specifika práce v terénu a také si na nemocniční provoz zvyknou.

„Na prvních dvou a půl letech kmene, které absolvují všichni pediatři, se nyní nic nemění. Školenec je během kmene s výjimkou tří měsíců v nemocnici. Změna nastává po ukončeném kmeni. Lékařům, kteří se budou chtít věnovat primární péči, umožňuje nastoupit na další dva roky do ordinace praktického dětského lékaře. Je to pro nás významná změna. Někteří mladí lékaři jsou rozhodnuti věnovat se primární péči, někteří i vědí, v jaké lokalitě. Za dva roky poznají práci praktického dětského lékaře velmi dobře,“ uvítala změnu MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Školenci v rámci specializačního vzdělávání po kmeni navíc mohou pod dohledem pracovat, a částečně tak posílit kapacitu pracoviště. Po atestaci pak budou lépe připraveni samostatně vést ordinaci. „Mladí lékaři hodně mluvili o svých obavách ze samostatné práce v ordinaci praktického dětského lékaře, s některými věcmi se na dětském oddělení během vzdělávání vůbec nesetkali,“ vysvětluje Hülleová.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v minulosti apeloval na odborné společnosti praktických dětských lékařů a pediatrů, ať najdou takový návrh řešení vzdělávání, na kterém by se shodli. To se ale nepodařilo. „Kompromis se navzdory velké snaze Ministerstva zdravotnictví o jeho nalezení nejevil být reálný, a pokud by se na něj čekalo, tak by k žádné změně pravděpodobně nedošlo, což vzhledem k situaci v primární péči o děti a dorost nebylo přijatelné. Proto pan ministr rozhodl,“ uvedl vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Jan Řežábek. Pohled na vzdělávání praktických dětských lékařů zůstává mezi  dvěma skupinami pediatrů zcela odlišný.

Vedení České pediatrické společnosti ČLS JEP (ČPS) vyjádřilo se změnou vzdělávání nesouhlas a omluvilo se školencům i školitelům, že jí nedokázalo přes veškerou snahu zabránit. Podle vyjádření předsedy ČPS prof. Jiřího Bronského na webu odborné společnosti takto dlouhé vzdělávání přímo v ordinaci PLDD „ohrožuje získání nutných teoretických znalostí i praktických dovedností u pediatrického lůžka“.

Zástupkyně praktických dětských lékařů usilovaly původně o obnovení zcela samostatného specializačního vzdělávání pro svůj obor. Jestli se současné řešení osvědčí, bude záviset mimo jiné na tom, kolik budoucích pediatrů skutečně zvolí specializovaný výcvik u PLDD a jestli bude dostatek slušně financovaných rezidenčních míst u praktických dětských lékařů. „Dotací na rezidenční místo nemůžeme nyní konkurovat nemocnicím,“ uvádí předsedkyně Odborné společnosti praktického dětského lékařství ČLS JEP MUDr. Alena Šebková.

Novinkou ve vzdělávání pediatrů se zabýval zdravotní výbor sněmovny na své červnové schůzi a poslanci se k tématu chtějí ještě vrátit. Poslanec David Kasal (ANO), sám dětský nemocniční lékař, rozhodnutí ministra kritizoval jako nesystémové a nebezpečné.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky prezentoval na jednání výboru data o stárnutí praktických dětských lékařů. Obor PLDD má nejmenší podíl lékařů ve věku do 59 let. Přes 50 procent aktivních pracujících PLDD je ve věku nad 60 let. Pětatřiceti procentům PLDD bylo dokonce už 65 let. „Už teď bychom potřebovali o čtvrtinu větší kapacitu PLDD. Ďábel je ale v jejich demografickém profilu. Nechali jsme tuto nesmírně cennou profesi zestárnout. Může nám hrozit, že 35 procent kapacity odejde v blízké době do důchodu. Není to tak, že by vstávali noví bojovníci, a situace se rok od roku horší,“ shrnul ředitel Dušek.

Praktických dětských lékařů je méně než 1 900 úvazků, 2 200 osob. Za posledních pět let už ubylo téměř 400 ordinací, 1 115 lékařů je ve věku nad 60 let. Kdyby teoreticky všech 1 676 lékařů a lékařek aktuálně studujících specializaci pediatrie v příštích 4,5 letech nastoupilo do ordinací dětských praktiků, mohlo by to nedávné i očekávané odchody do důchodu kompenzovat. To se ale nestane.

Pediatrie je pro absolventy medicíny atraktivní specializační obor a uchazečů o tuto specializaci přibývá. V letech 2022 a 2023 do studia pediatrie nastoupilo 219 zájemců, což je nárůst proti dřívějším letům. Jenže vyšší počet zájemců o obor ještě nemusí navýšit počty PLDD, nutné by bylo, aby absolventi oboru více směřovali do praxí praktických dětských lékařů. „Pediatr má více možností, jak jít ze vzdělání do jiných směrů. Zatím do praxe PLDD nastupuje jen polovina absolventů. Třeba se směr změní a podle mě by se změnit měl,“ uvedl ředitel Dušek.

Jak uvádí ministerstvo zdravotnictví ve svém koncepčním materiálu Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví, síť dětských oddělení akutní péče je příliš hustá a do značné míry redundantní. „Lůžkový fond a personální kapacity v tomto segmentu nereagují na dlouhodobě klesající objem produkce. Řešením je postupná restrukturalizace kapacit s cílem posílit centralizaci služeb a využít uvolněné kapacity pro posílení kapacit registrujících praktických lékařů pro děti a dorost,“ píše se v materiálu.

V Česku je přes 2 600 akutních lůžek odbornosti dětské lékařství (Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví, data ÚZIS), přitom hospitalizačních případů i ošetřovacích dnů na těchto lůžkách ve všech dětských věkových kategoriích zásadně ubylo. Mezi lety 2010 až 2022 ubylo ošetřovacích dnů na akutních pediatrických lůžkách u dětí do čtyř let mimo porody o 57,7 procenta, u dětí mezi pěti a 14 lety o 23,1 procenta a u dětí od 15 do 19 let o 33,2 procenta.

Zhruba čtvrtina dětských oddělení je zatížena velmi málo, propouštějí méně než dva hospitalizační případy denně.

Průměrná obložnost na akutních lůžkách na pediatrických odděleních se v roce 2022 v jednotlivých měsících pohybovala mezi 43 procenty v březnu a 30 procenty v prosinci. Mezi různými pracovišti jsou přitom velké rozdíly, pracoviště s obložností méně než 30 procent nejsou úplnou výjimkou. Obecně je v českých nemocnicích zhruba sedesátiprocentní obložnost.

Zatímco na nemocničních dětských odděleních ubývá případů a obložnost je velmi nízká, primární pediatrická péče je ve velké části republiky špatně dostupná. K dubnu 2022 nebyla po několik měsíců v řadě vykázána kapitace praktického dětského lékaře u téměř 12 procent českých dětí. Jinými slovy, ze 2,3 milionu českých dětí do 19 let jich 273 000 zřejmě nemělo svého dětského praktického lékaře. Z toho 91 472 se ujali praktici pro dospělé, ale téměř 182 000 dětí v Česku bylo v roce 2022 nejspíš úplně bez registrujícího praktika. Nejhůř jsou na tom rodiny ve Středočeském kraji, kde je bez svého praktika 17,5 procenta dětí, a v Karlovarském kraji (13,4 procenta).

Všeobecná zdravotní pojišťovna aktuálně poptává s nabídkou zvláštní bonifikace praktického dětského lékaře v 99 obvodech obcí s rozšířenou působností v Česku. To znamená, že vidí problém se zajištěním této péče bezmála v polovině ze všech 205 obvodů obcí s rozšířenou působností.