Prevence vázne i v psychiatrii, duševní zdraví se zhoršuje

Duševní zdraví populace se v Česku dlouhodobě zhoršuje. Potvrdil to i nově prezentovaný desetiletý výzkum vědců z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, který se zaměřil na mladé dospělé ve věku od 18 do 30 let a zkoumal především vliv moderního životního stylu na psychiku, jmenovitě úzkost, depresi a syndrom vyhoření. Téměř každý desátý z mladých dospělých v průzkumu přiznává příznaky těžké deprese. Podle výzkumného týmu chybí politická podpora řešení problému, ale i prevence a odborné služby.

Duševní a fyzické zdraví jsou neoddělitelné a jak se ukazuje, i v oblasti psychického zdraví je klíčovým faktorem životní styl. Mladí dospělí ve věku od 18 do 30 let musejí v současném světě čelit mnoha výzvám. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Tím, co v naší společnosti chybí, jsou preventivní strategie, které jsou důležité nejen pro podporu duševního zdraví, ale také pro identifikaci eventuálních problémů v oblasti duševní pohody. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN se proto rozhodli na tuto skupinu zaměřit v ojedinělém výzkumu trvajícím více než deset let a zjistit, jaký má moderní životní styl vliv na psychiku.

Výzkum duševního zdraví mladých dospělých není jen akademickým badatelstvím, ale zásadní součástí snah o vytvoření zdravější, šťastnější a odolnější společnosti. Psychický stav populace má totiž významné ekonomické i celospolečenské důsledky. „Náš výzkum je unikátní v tom, že jako jediní v České republice sbíráme data již od roku 2014. Zjištění, která přináší, nám pomáhají včas identifikovat příznaky duševních onemocnění. Můžeme tak vytvořit účinnou strategii i cílené programy prevence, zabránit rozvoji vážných problémů a výrazně zlepšit kvalitu života mladých dospělých. Cílem je tedy nejen analyzovat a popsat konkrétní kroky potřebné pro posílení duševního zdraví, ale také je realizovat,“ vysvětlil vedoucí výzkumného týmu prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. V konečném důsledku může výzkum v této oblasti přispět k většímu pochopení toho, jak podporovat a chránit duševní zdraví v období, které je klíčové pro formování identity, budování kariéry a vytváření trvalých vztahů.

Vliv instagramu a sociálních médií na psychiku

Duševní zdraví se nezhoršuje jen v ČR. I v jiných zemích se snižuje například mentální odolnost, tedy schopnost člověka odolávat běžným nárokům života, vyrovnávat se s nimi a rychle se zotavit ze zátěže. „Celý svět se zamýšlí nad tím, co se děje s populací. Asi všichni uznáme, že jedním z největších posunů po průmyslové revoluci, který nastal v poslední době, je elektronická komunikace a vstup do virtuálního prostoru internetu. To sice znamená spoustu vymožeností, ale také nebezpečí, na které se musíme postupně adaptovat. V tuto chvíli asi největší komplikací, která souvisí s elektronickými aplikacemi, jako je Facebook, Instagram a další, je to, že se lidé uzavírají sami do sebe a přestávají komunikovat s jedinci téhož druhu face to face. Mozek nedostává správné informace a my ještě nevíme, co se ve vyvíjejícím se mozku děje, pokud není vystavován dalším jedincům téhož druhu,“ vysvětlil přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.

Digitální technologie podle něho ovlivňují nejen to, jak dnešní mladá generace žije, ale právě vývoj mozku mladých lidí. „Nevěřím, že by byl lidský mozek na tuto změnu připraven. Zvážíme-li reprodukční čas našich genů, který je 28 let, je zřejmé, že nemáme šanci se přizpůsobovat prostředí tak rychle jako např. bakterie. Stále ještě ‚jedeme‘ na staré geny, které určitě nebyly připraveny na rychlost informací, uzavřenost světu, minimální fyzickou aktivitu… Jen to, že roste počet lidí s obezitou, která ovlivňuje aktivitu zánětlivých procesů a imunitního systému, má negativní vliv na vývoj mozku, stejně tak i nedostatek fyzické aktivity. Všechny tyto faktory se sčítají a jedním z nich jsou určitě i informační technologie,“ je přesvědčen doc. Anders. Za prokázanou tuto souvislost považuje i prof. Ptáček. „Máme dostatek studií, které jasně dokazují, že čas trávený používáním digitálních technologií v průběhu dětství a mladé dospělosti významně ovlivňuje vývoj mozku, vývoj celkové biologie, vývoj psychických dovedností ve smyslu schopnosti učit se, a vývoj sociálních vztahů,“ doplnil.

Jedním z fenoménů, které lékaře trápí, je nárůst mladších pacientů s psychickými problémy. „Vývoj počtu sebevražd podle věku a pohlaví např. ukazuje nárůst mladších ročníků. I když víme, že sebevražda je nejčastější příčinou smrti mladých jedinců, na takovýto trend jsme nebyli zvyklí. K obrovskému nárůstu došlo zejména u dívek ve věku 10–19 let,“ uvedl doc. Anders s tím, že narůstá i míra hospitalizací kvůli sebepoškozování. Fenomén sebepoškozování se podle něho šíří jako infekční chování, navíc je zatíženo závislostí. Po aktu sebepoškození dochází k rychlé relaxaci, uvolnění napětí, ale bohužel následuje další sebepoškození, často i ve větší míře. Tento problém je řešen zejména u dívek 10–14 let a zdaleka se netýká jen ČR.

Co přinesl nový český výzkum

Výzkum, v němž výzkumný tým sbíral data o duševním zdraví a životním stylu mladých dospělých v ČR, byl realizován ve spolupráci s agenturou STEM/MARK, díky čemuž vzorek reflektuje demografické rozložení české populace v daném věkovém rozmezí. Výběr reprezentativního vzorku je zásadním krokem ve výzkumném procesu, jelikož zajišťuje validitu a reliabilitu získaných dat a umožňuje generalizaci výsledků na celou populaci.

„Zjistili jsme, že úzkost se vyskytuje více u žen než u mužů, stejně jako deprese a syndrom vyhoření, pro který je nejčastějším symptomem fyzická únava. Také se potvrdilo, že příznaky depresí zhoršuje špatný spánek nebo konzumace alkoholu. Prevencí je naopak zdravý životní styl, ať už vyvážená strava, nebo dostatek pohybu,“ uvedl doc. Anders. Z analýzy dále vyplynulo, že muži, kteří mají vyšší vzdělání, trpí depresí méně často, ovšem problémy se spánkem u nich potíže zhoršují. Špatný spánek stupňuje příznaky i u žen, stejně jako denní konzumace alkoholu. K nárůstu obtíží docházelo postupně od roku 2017 s výjimkou období od března 2020, kdy došlo mezi mladými dospělými na pár měsíců ke snížení symptomů deprese. „Domníváme se, že to bylo způsobeno určitým pocitem soudružnosti, jenž v lidech převládl na začátku pandemie,“ říká doc. Anders. V prosinci však hodnoty opět výrazně narostly, pravděpodobně v důsledku dlouhodobého stresu a nejistoty. V následujících letech zůstávaly nadále vysoké, což ukazuje na trvalý dopad pandemie na duševní zdraví (viz graf Depresivní symptomatologie).

Depresivní symptomatika mezi rokem 2014-2021 pomalu narůstala, přestože aktuálně je pozorována stagnující tendence. Pomalu narůstá i míra vyhoření, a i zde je podle odborníků patrný vliv pandemie a událostí jako válka na Ukrajině. „Alarmující je, že narůstá kategorie těžké deprese, kterou pozorujeme u více než devíti procent celkové populace, přičemž v roce 2014 to bylo málo přes sedm procent,“ dodal doc. Anders s tím, že tato kategorie by si již zasloužila psychiatrickou péči.

Jak ale vysvětlil, ani podle výsledků tohoto průzkumu neplatí, že by depresí trpěla polovina populace, jak je někdy uváděno. Přestože může dotazník nabývat hodnoty depresivní symptomatiky, neznamená to, že dotyčný trpí klinickou depresí. Ta je stanovována pouze na základě mezinárodní klasifikace nemocí.

Zásadní význam osvěty a prevence

Výzkum poukázal na vysoké zatížení a vypětí, kterému jsou mladí dospělí vystaveni, a to zejména v oblasti emočního zdraví. Za varovný označili členové výzkumného týmu životní styl mladých dospělých, který odpovídá zhoršujícímu se duševnímu zdraví. „I když o sobě většina z nich tvrdí, že žijí zdravě, máme zde 40 procent mladých lidí, kteří vědí, že zdravý styl života nedodržují. Alarmující je také procento mladých lidí, kteří kouří nebo kouřili, a to, že mladá generace má až ve 30 procentech problémy se spánkem, ale neřeší je s lékařem,“ upozornil prof. Ptáček.

Průzkum zaměřený na životní styl, kterého se zúčastnilo v létě 2023 přes 1 000 respondentů ve věku 18 až 30 let, odhalil, že i když se většina dotázaných domnívá, že zásady zdravého životního stylu dodržují, realita je horší (viz tabulku Lifestyle). „Např. až 36 procent mužů uvádí, že kouří nebo kouřili, u žen je toto procento dokonce vyšší. V evropských zemích se průměr kouření pohybuje okolo 23 procent populace, přičemž většinou kouří více muži než ženy. V konzumaci alkoholu je to obdobné, bezmála 90 procent respondentů uvedlo, že konzumují alkohol (v Evropě se průměr pohybuje okolo 76 %). Alarmující jsou ti, kteří konzumují alkohol denně nebo čtyřikrát a vícekrát týdně,“ uvedl prof. Ptáček.

Jak zdůraznil, životní styl české mladé populace neodpovídá zhoršujícímu se duševnímu zdraví. Dostupnost odborných služeb je minimální a prevence v naší společnosti prakticky neexistuje – neexistují systematické preventivní programy, mladí dospělí jsou se zhoršujícím se duševním zdravím ponecháni sami.

Výzkum poukázal na vysoké zatížení a vypětí, kterému jsou mladí dospělí vystaveni, a to zejména v oblasti emočního zdraví. Přinesl cenné poznatky, které mohou pomoci jak jednotlivcům, tak celé společnosti. Z rozsáhlé analýzy jednoznačně vyplynula potřeba sledovat duševní zdraví mladých dospělých a identifikovat u nich rizikové faktory. Odhalení vztahu mezi duševním zdravím a akademickým úspěchem naznačuje, že je nezbytné integrovat psychologickou podporu do vzdělávacích a profesních poradenských programů. „Přetrvávající genderové rozdíly v úzkosti, depresi a vyhoření vyžadují zvláštní pozornost a podporu. K prevenci a léčbě je potřeba přistupovat komplexně a inkluzivně. Musíme se zaměřit na genderové rozdíly i specifické potřeby jednotlivců,“ zdůraznila členka výzkumného týmu MSc. Martina Sebalo Vňuková, Ph.D.

Lepší osvěta je podle dalšího člena výzkumného týmu MSc. Ivana Sebalo, Ph.D., zásadní pro zvýšení ochoty mladých dospělých vyhledat odbornou pomoc. „V popředí veřejného zájmu by měly být výchovně-vzdělávací kampaně, veřejné debaty a otevřená diskuse na téma duševního zdraví,“ dodal.

Zhoršující se duševní zdraví, zejména mladé nastupující generace, je odrazem celkového stavu společnosti, celkového zhoršujícího se psychického zdraví v ČR a odrazem společenských a politických aspektů. „Přitom se zdá, že česká společnost zapomněla na péči o duševní zdraví, a tato problematika zatím nikoho nezajímá, a to u dětí, dospívajících ani dospělých. Bez výrazné změny v přístupu k duševnímu zdraví bude docházet k dalšímu propadu,“ varuje prof. Ptáček, podle něhož je potřeba zaměřit politickou pozornost a společenskou senzitivitu tímto směrem, vytvořit systematické preventivní programy, zabezpečit rodinnou podporu a výrazně akutně posílit odborné služby. „Pečujte o spánek, stravu, pohyb a vztahy. K naplnění celkového Desatera péče o psychické zdraví – buďte vděční, myslete pozitivně – to podmiňuje vaši mysl a to, jak se cítíte, hledejte ve svém životě i malá potěšení, pečujte o své emoce – alespoň jednou denně se zamyslete, jak se cítíte a co byste ve svém životě nebo životě svých blízkých mohli změnit, pečujte o digitální střídmost a pokuste se mít soucit s lidmi kolem vás i sami se sebou. Každý den udělejme něco pro své zdraví i pro pohodu někoho jiného,“ vyzývá prof. Ptáček.