Preskripční omezení L už praktikům nesvazuje ruce
Už třetím měsícem mohou praktičtí lékaři samostatně předepsat o tisícovku léků více než dosud. Po prvotních nejasnostech si zvykají na nové možnosti.
Od 1. července praktici pro dospělé a dětští praktičtí lékaři nemusejí mít písemné pověření k předpisu s úhradou ze zdravotního pojištění u léků s označením L, tedy u zhruba tisícovky léků napříč různými skupinami.
Po prvních týdnech, kdy mohli mít někteří lékaři nejasnosti, se už praxe usazuje. „Neevidujeme s tím aktuálně v praxi žádné problémy,“ řekl pro MT předseda Sdružení praktických lékařů ČR (SPL ČR) MUDr. Petr Šonka.
V prvních prázdninových týdnech se objevovaly otázky, které se týkaly neaktuálních informací v číselnících a ambulantním softwaru. Praktičtí lékaři také u léků, které mohou nově předepisovat, zjišťovali, zda nemají v oficiálním souhrnu údajů o léčivém přípravku nějaká specifická omezení, která by indikaci léku v podmínkách primární péče bránila.
Kromě toho souvisí s rozšiřováním kompetencí praktikům také vyjasnění nové spolupráce se specialisty. „Když se uvolňuje preskripce léků pro praktiky, neznamená to, že mají specialisté přenést preskripci pro své pacienty na jejich praktiky,“ upozorňuje Šonka. Praktický lékař předepisuje lék svým pacientům, které si troufá léčit ve své ordinaci. Má díky tomu možnost si u sebe nechat víc těch, kteří péči specialisty nepotřebují. Pokud ale je pacient dispenzarizován u specialisty, je pochopitelně i psaní receptů na specialistovi.
To se týká i dalších rozšiřování možností preskripce léků praktickými lékaři, které probíhají nebo se chystají.
Praktičtí lékaři mohou na úhradu zdravotní pojišťovny předepisovat léky s preskripčním omezením L na základě vyhlášky č. 199/2024 Sb., která novelizuje vyhlášku č. 376/2011 Sb., prováděcí vyhlášku k zákonu o veřejném zdravotním pojištění.
Léky s omezením L měli předtím v pravomoci předepisovat pouze odborní lékaři, kteří případně mohli preskripci na praktické lékaře delegovat. Praktičtí lékaři recept sice mohli napsat i bez delegování specialistou, ale pak by si léky musel pacient hradit sám.
V Česku je na trhu zhruba 5 800 léků na recept, z toho 4 100 je hrazených ze zdravotního pojištění. Preskripční omezení L mělo letos v květnu v rámci podmínek v základní úhradě 1 057 léčiv a 54 přípravků mělo preskripční omezení L jako podmínku další zvýšené úhrady.
Mezi nimi jsou inzuliny, antipsychotika, antiepileptika, léky na noční enurézu, pro léčbu Parkinsonovy choroby, antikoagulancia a další.
„Nikde v Evropě nemá obdoby, že by praktici mohli předepisovat pouze 50 procent léků dostupných na trhu. O změnu jsme usilovali desítky let. Odvahu uvolnit další léky pro praktické lékaře našel ale až ministr Vlastimil Válek,“ popsal při zavedení změn MUDr. Petr Šonka. „Výrazně to pomůže zejména v regionech, kde je špatná dostupnost specializované ambulantní péče. Usnadní to také léčbu pacientů v pobytových zařízeních sociálních služeb a seniorů na venkově. Ti mají přístup k lékům nejkomplikovanější,“ vysvětlil tehdy Šonka.
„Díky tomu zvýšíme komfort pacientů a zlepšíme péči o chronicky nemocné. Ulevíme také ambulantním specialistům, jejichž ordinace jsou na mnoha místech přetížené,“ ocenil změnu doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Záměrem ministerstva zdravotnictví, proč ke zpřístupnění léků s omezením L pro praktiky došlo, bylo zvýšení dostupnosti zdravotních služeb pro pacienty.
Symbol L jako takový nemizí, léky s tímto označením mohou s úhradou ze zdravotního pojištění nyní předepsat tři skupiny: lékaři uvedené specializace, jiný pověřený lékař nebo praktický lékař či praktický lékař pro děti a dorost. Lékaři jiných specializací, než jsou uvedeny u omezení L a než praktici, lék bez delegování předepsat nadále nemohou. Beze změny platí omezení E pro recept na úhradu zdravotního pojištění výhradně pro uvedené specializace, které ani nemohou preskripci delegovat.
Kromě preskripčních omezení může možnosti lékaře předepsat konkrétní přípravek limitovat i informace v SPC. Tam může být vymezeno, jaké vyšetření musí předepsání předcházet nebo jaké zkušenosti či odbornost musí předepisující lékař mít, aby bylo podání léku odborně v pořádku a v souladu s jeho registrací.
Změny mohou mít vliv na skladbu předepisovaných léků u ambulantních specialistů, což by se mohlo projevit nárůstem dražší preskripce s rizikem překročení finančních limitů na předepsané léky, upozornila v připomínkovém řízení při projednávání novely vyhlášky Česká lékařská komora.
Všeobecná zdravotní pojišťovna prostřednictvím Unie zaměstnavatelských svazů při projednávání novely varovala, že ze zkušeností očekává při rozšíření spektra předepisujících poskytovatelů nárůst nákladů na tato léčiva.
Ministerstvo zdravotnictví ale očekává, že úprava nebude mít ekonomický dopad na veřejné zdravotní pojištění. Pacientů s indikací, kteří mají na lék nárok, totiž nijak nepřibude. „Úhrada léčivého přípravku v rámci terapie určitého onemocnění je v první řadě založena na naplnění indikačního omezení, nikoli na okolnosti specializace indikujícího lékaře, tudíž k nárůstu počtu indikovaných pacientů by nemělo docházet, tím pádem by ani neměly růst náklady na léčbu,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Při projednávání změny se objevil i názor, že by praktičtí lékaři měli dostat k dispozici s úhradou ze zdravotního pojištění nejen léky s omezením L, ale že by se mělo co nejdříve zrušit i preskripční omezení E. U léků s omezením E je podmínkou úhrady ze zdravotního pojištění to, že recept vystaví specialista uvedené odbornosti, který nemůže předepisování ani delegovat na lékaře jiné odbornosti. Ministerstvo zdravotnictví o plošném rušení omezení E neuvažuje, podle něj je k němu důvodem účinnost a bezpečnost konkrétního léčivého přípravku.