Přehlížené problémy LGBT+ lidí
V Česku stále chybějí relevantní data o problémech LGBT+ osob. Ačkoli neheterosexuální lidé tvoří podle odhadů pět až deset procent společnosti, zůstávají potřeby této populační skupiny téměř neznámé. Kvalitní data jsou přitom klíčová pro zavádění efektivních politik a intervencí zaměřených na problémy LGBT+ lidí. Nová publikace, která vyšla ve spolupráci Národního ústavu duševního zdraví s organizacemi Prague Pride, In Iustitia a Queer Geography, chce tuto realitu změnit.
Skutečné potřeby a problémy LGBT+ lidí jsou málo zmapovány i proto, že se výzkumníci na tyto otázky dosud příliš nezaměřovali. „Stále panují obavy, že zařazení otázek na sexuální orientaci nebo genderovou identitu může snižovat ochotu respondentů účastnit se dotazování. Praxe však takové obavy nepotvrdila. Naopak je dnes zřejmé, že respondenti odpovídají na tyto otázky ochotněji než na jiné běžně zařazované otázky, jako například výši příjmu,“ říká výzkumník Národního ústavu duševního zdraví RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D.
LGBT+ lidé přitom čelí řadě problémů, o jejichž přesném rozsahu mají vědci kvůli absenci dat prozatím jen malé, a někdy proto i nepřesné představy. Mezi neheterosexuálními lidmi je například násobně vyšší prevalence psychických problémů, a to zejména úzkostných a depresivních. Dosavadní výzkumy identifikovaly příčiny těchto duševnězdravotních rozdílů v diskriminaci, stigmatizaci a z nich vyplývajícím menšinovém stresu, který působí už na mladistvé. Zahraniční výzkumy ale již ukázaly, že LGBT+ lidé mají také častěji více astmatických, kardiovaskulárních či jiných zdravotních obtíží, které se v datech o obecné populaci ztrácejí, a zůstávají tak neviditelné a neřešené.
„Efektivní intervence budeme schopni přijmout pouze díky důslednému mapování a lepšímu porozumění výskytu a charakteru stigmatizace, diskriminace či násilí vůči neheterosexuálním a genderově rozmanitým osobám. Získaná data mohou poskytovat podklady pro správné nastavení antidiskriminační legislativy a osvětových kampaní pro veřejnost, zavádění vzdělávání o LGBT+ tématech v rámci přípravy veřejných činitelů a odborné veřejnosti či pro vypracování antidiskriminačních standardů, které si mohou sami zaměstnavatelé a zřizovatelé převzít a implementovat,“ vysvětluje Michal Pitoňák. Snaží se proto po vzoru zemí, které tak již učinily, usnadnit a umožnit zavádění otázek týkajících se genderové identity a sexuální orientace do všech relevantních výzkumných šetření, studií či průzkumů.
Řešení nabízí v nové publikaci nazvané „Standardy a doporučení pro zjišťování společenského postavení, diskriminace a násilí vůči neheterosexuálním a genderově rozmanitým osobám“, kterou společně s Mgr. Marcelou Macháčkovou připravili na základě rešerše nejlepší praxe v této oblasti a analýzy 26 zahraničních a tuzemských dotazníkových šetření. Kniha obsahuje nejen řadu doporučení pro zjišťování společenského postavení, diskriminace a násilí vůči neheterosexuálním a genderově rozmanitým osobám, včetně diskuse a dostupné literatury, ale také rozsáhlý materiál s vodítky pro začleňování otázek v oblasti sexuální orientace a genderové identity do relevantních studií.