„Předepisujte lázně,“ bude říkat ministerstvo

Nový indikační seznam lázeňské péče pro balneologické provozy znamená pokles pacientů, jejichž léčbu buď zcela, anebo alespoň zčásti hradí zdravotní pojišťovny. Proti předcházející úpravě je restriktivní, navíc se ukazuje, že řada nemocných se do lázní nedostává, přestože na ně má nárok i podle této nové normy. Podle zástupců lázní není možné stávající situaci ekonomicky ustát bez masivního propouštění a uzavírání provozů.

Ministerstvo zdravotnictví nedávno omezilo jak indikační rozsah, tak délku lázeňských pobytů hrazených z veřejného pojištění. Proti tomuto kroku protestují především zástupci lázeňských míst. Kromě jiného varují, že tato restrikce v jejich regionech spouští dominový efekt, který ústí v prudký vzestup nezaměstnanosti. „Lázním kvůli této úpravě ubylo více než polovina pobytových dnů pojištěnců. Jde o kombinaci omezení počtu a zkrácení délky pobytů. Když uvážíme, že pojištěnci tvořili v průměru 56 % ze všech lázeňských přenocování a v lokalitách mimo karlovarský trojúhelník dokonce až 90 %, je jasné, že bez propouštění a uzavírání provozů nemá ani sebelepší lázeňský management šanci zajistit jejich přežití,“ říká prezident Svazu léčebných lázní MUDr. Eduard Bláha.

Nezaměstnanost řešit nemůžeme

Ministerstvo argumentuje tím, že historicky byla lázeňská léčba v České republice využívána mnohem více, než je v mezinárodním kontextu obvyklé. Z pojistného podle něj nelze hradit neúčelnou péči a indikační seznam byl projednán s odbornými společnostmi. Jedním z hlavních argumentů resortu zdravotnictví je, že není v jeho silách a kompetencích řešit problematiku nezaměstnanosti v lázeňských regionech.

O propadu českých lázní minulý týden jednal i sněmovní zdravotní výbor. Ten se nevyslovil pro změnu indikačního seznamu či souvisejících zákonů. Požádal však ministra zdravotnictví, aby stávající možnosti předepisování lázeňské péče byly maximálně využívány. Ministerstvo by mělo posílit komunikaci, ve které vysvětlí zdravotním pojišťovnám, zdravotnickým zařízením, lékařům i pacientům, na co mají nemocní nárok.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger připouští, že lázeňství je v „depresi“. Od roku 2000 se ale výrazně rozvíjelo a nynější pokles netvoří ani čtvrtinu tohoto rozvoje. „Nechceme šetřit zrovna na lázních, ale musíme šetřit všude. Je pravda, že došlo ke snížení úhrady lázeňské péče přibližně o 700 milionů korun, zároveň však stejná částka šla na rozvoj ambulantní rehabilitační péče.“

Lázně z balíku zdravotního pojištění spotřebují zhruba 1,5 procenta. Podle Hegera klesají počty lázeňských klientů už tři roky. Před vydáním indikačního seznamu byl útlum 35 procent. Vyhláška ho prohloubila, počátkem letošního roku byl podle Hegera propad 50 procent. Lázeňských lůžek je podle ministra v ČR přebytek. Lázně si konkurují a úhrady pojišťoven se podle ministra nemohou rozšiřovat proto, aby byly podpořeny soukromě podnikající subjekty. „Řekl bych také, že zde došlo k určitému předzásobení lázeňskou péčí. Samotné lázně byly možná až příliš aktivní ve zdůrazňování rizik nového indikačního seznamu, a tak řada lidí jela na lázeňský pobyt co nejdříve, když se stále říkalo, že lázně nebudou dostupné. Zároveň jsou možná zbytečně silné obavy lékařů lázeňskou léčbu předepisovat, to se týká především opakovaných pobytů. Pro některá onemocnění nárazová intenzivní lázeňská péče může být výhodná a indikační seznam, který byl spuštěn v říjnu loňského roku, zachovává tuto možnost pro všechny nemoci, na kterých se odborné lékařské společnosti shodly, že je to zapotřebí. Ušetřené peníze jsou využity na léčbu stavů, které přímo ohrožují životy lidí. Procento, které jde z celého zdravotního balíku na lázně, se snížilo a naopak podíl akutní léčby vážných diagnóz se zvýšil,“ řekl ministr Heger.

Odvolaný ředitel: Pochybení si nejsem vědom

Toto napětí má už i své personální oběti. Leoš Heger odvolal ředitele Janských Lázní MUDr. Romana Koudele. Jako krizový manažer státní léčebné lázně od června povede bývalý ředitel pardubické nemocnice Josef Šimurda. Odvolání ministerstvo zdůvodnilo soustavným zhoršováním ekonomické situace lázní. Hlavní spor se vede kolem dětské léčebny Vesna, která čelí setrvalému poklesu počtu léčených pacientů. Ředitel Koudele hovořil o neudržitelnosti léčebny za stávajících podmínek. „Vedení nezačalo dělat včas restrukturaci a pořád doufalo, že se stane zázrak,“ reagoval Heger.

Jako názorný příklad úspěšné restrukturalizace ministerstvo uvádí Hamzovu odbornou léčebnu pro děti a dospělé v Luži‑Košumberku. Léčebna s původně šesti sty dětskými lůžky byla postupně redukována na jednu desetinu původního počtu. Tato redukce však umožnila plnou vytíženost dětských lůžek a zároveň zaplnění původní kapacity změnou orientace poskytované zdravotní péče na dospělé pacienty. Důležitým faktorem je trvale se snižující počet dětí v české populaci; v souladu s ním probíhá proces přizpůsobení například ve školských zařízeních. Stejným způsobem musí probíhat restrukturalizace i v oblasti dětských lázní. Podle ministerstva je však nutné říci, že dítě, kterému v souladu s indikačním seznamem může být léčba poskytnuta, je pro ně vhodná a neexistuje lepší alternativa, jak kýženého stavu dosáhnout, lázeňskou léčbu vždy dostane.

Krizový manažer J. Šimurda má na práci půl až tři čtvrtě roku, pak ministr vypíše výběrové řízení. Má do té doby zklidnit zdravotníky, kteří se obávají o svoji budoucnost. Heger soudí, že počty zaměstnanců klesnou, jak ubylo pacientů. Nakolik to ale půjde přirozeným způsobem a nakolik se bude propouštět, není podle něj zatím jasné. Koudele, který lázně vedl od prosince roku 1990, si podle svých slov není vědom žádného pochybení. „Na krizovou situaci jsem dlouho dopředu upozorňoval ministerstvo. Udělal jsem vše, co bylo v mých silách, aby Janské Lázně fungovaly,“ řekl.

Janské Lázně nejsou samy

Obtíže Janských Lázní se podle MUDr. Bláhy ničím neliší od dalších lázní. „Ministerstvo zdravotnictví ze sebe takto nesejme odpovědnost za prosazení radikálních omezení v tzv. indikačním seznamu napříč všem připomínkám i kalkulacím jeho dopadů na zaměstnanost. Neumíme posoudit, zda MUDr. Koudele nějak pochybil, a je jasné, že na odvolání musí být manažer připraven, i kdyby na vnější podmínky neměl vliv. Nicméně to zvenčí celé vypadá spíš jako hledání obětního beránka k předhození veřejnosti,“ uvádí prezident Svazu léčebných lázní.

Šimurda, který nyní vede ekonomický úsek Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje, do vedení Janských Lázní nastoupí k 3. červnu. Označil situaci v lázních za komplikovanou. Nabídku hodlá rozšířit o rehabilitační péči. „V první řadě udělám maximum možného, aby péče o dětské pacienty zůstala v léčebně Vesna zachována,“ řekl. Janské Lázně mají 800 lůžek a asi 400 zaměstnanců. Zatímco v lednu 2011 a 2012 měly měsíční tržby přes šest milionů korun, letos necelých 2,5 milionu.

Zdroj: Medical Tribune