Před čtvrtstoletím se v ČSSR narodilo první dítě ze zkumavky
Zázrak zrození je vlastně velmi prostý - mužská spermie musí oplodnit ženské vajíčko, aby se z něj vyvinul nový život. Co když však v této jednoduché rovnici něco nefunguje tak, jak má? Pak nastupuje moderní věda s chirurgickými zákroky, hormonální terapií a především - metodami umělého oplodnění, které v posledních desetiletích způsobily na tomto poli opravdovou revoluci. První "dítě ze zkumavky" přišlo v tehdejším Československu na svět přesně před čtvrtstoletím, 4. listopadu 1982. Zdravý chlapeček při narození měřil 51 centimetrů a vážil 3650 gramů. Narodil se čtyři roky po Angličance Louise Brownové, historicky prvním dítěti zplozeném mimo tělo matky.
Párů, které mají s početím svého potomka potíže, v posledních letech výrazně přibývá. Na vině je často znečištěné životní prostředí, konzumace návykových látek, stres a především fakt, že ženy odkládají těhotenství na pozdější věk. Problémy se nevyhnou přibližně každé desáté dvojici. Jejich příčina se většinou zjistí, jen asi u 20 procent případů zůstává neobjasněna. Komplikace se vyskytují přibližně stejně často na straně žen i mužů. U prvních je způsobují například hormonální poruchy či poškození vejcovodů, u druhých mimo jiné nízký počet, malá pohyblivost nebo nevyhovující tvar spermií. Umělé početí bývá pro páry, toužící založit rodinu, často poslední nadějí. Dnes už v Česku působí na 25 center asistované reprodukce.
Brněnskému týmu, vedenému profesorem Milanem Dvořákem, jehož katedra se léta zabývala vývojem lidského embrya, a gynekologem Ladislavem Pilkou, se podařilo uspět jako prvnímu ve střední a východní Evropě. "Jejich" první dítě bylo počato "více přírodní" metodou GIFT, při níž lékaři operativně zprůchodnili vejcovod, vložili do něj vajíčko i spermii a zbytku ponechali volný průběh. V současné době se častěji používá klasické metody in vitro fertilizace (IVF), při níž se laparoskopicky odebere ženě vajíčko, v živném roztoku se smísí se spermiemi a teprve vzniklé embryo (nebo embrya) se vloží do matčiny dělohy. Právě tímto způsobem postupovali i "stvořitelé" Louise Brownové britský embryolog Robert Edwards a jeho kolega, gynekolog Patrick Steptoe.
O prvním českém dítěti "ze zkumavky", zrozeném na gynekologicko-porodnické klinice na brněnském Obilním trhu, se toho mnoho neví. Jeho matka trvala na přísné anonymitě, aby syn netrpěl předsudky okolí nebo posměšky, že je "jiný". V současné době, kdy v Česku žije na 23.000 a na celém světě na milion podobně zplozených jedinců, z nichž mnozí pořádají pravidelné srazy, už tyto obavy padají. Navíc se ukazuje, že pokud jsou děti "ze zkumavky" jiné, tak pouze kvůli tomu, že si je jejich rodiče opravdu přáli - a často jim proto věnovali mnoho péče a lásky.
Asistovaná reprodukce přinesla mnoho pozitivního, nelze však zapomínat ani na to, že se k ní pojí celá řada problematických otázek. Podobně jako v jiných oblastech medicíny totiž platí, že věda je zde o několik kroků před etikou a legislativou. Umělé oplodnění se málokdy podaří napoprvé a pojišťovny v Česku platí jen jeho tři cykly (jejichž průměrná cena je od 50.000 do 70.000 korun). Pro zvýšení úspěšnosti se proto aplikují zpravidla dva zárodky současně, čímž ovšem výrazně vzrůstá pravděpodobnost rizikových vícečetných těhotenství. Možnost pozdější embryonální redukce mnozí považují za nepřípustnou. Názory se různí i na to, zda by mělo být v případě nutnosti umožněno implantovat zárodky do těl náhradních matek či zda umělé oplodnění legálně umožnit i ženám bez partnera.
Zdroj: ČTK