Pražskou záchranku trápí nedostatek zaměstnanců
Pražskou záchrannou službu trápí nedostatek zaměstnanců. Například lékařů je nyní o osm méně, než by bylo třeba. Důvodem jsou podle ředitele záchranné služby Zdeňka Schwarze přísné požadavky na jejich kvalifikaci. Totéž platí pro zdravotnické záchranáře a řidiče sanitek, řekl dnes novinářům Schwarz.
Podmínky jsou podle něho zbytečně přísné a záchranné služby se snaží, aby se zmírnily. "Třeba takový nesmysl, jako že řidič záchranky musí mít osmisethodinový kurz," uvedl ředitel. Záchranáři podle něho musí mít vzdělání na úrovni vysoké školy. Lékaři zase musí mít odbornost urgentní medicíny, dodal.
Nedostatek personálu ale trápil podle Schwarze záchranné služby vždy. Platy jsou podle něho sice vysoké, v nemocnicích už se však přibližují. Lékaři navíc odcházejí do zahraničí. Pražská záchranná služba se tak blíží americkému modelu, kde lékaři v záchrance vůbec nepracují. Nyní v Praze připadá na 100 výjezdů 20 s lékařem. "Snažíme se, aby byl lékař zachován, ale jen v případech, kdy je jeho přítomnost nutná," řekl Schwarz.
Pražská záchranná služba nyní slaví 150 let existence. Na Staroměstském náměstí si lidé mohli prohlédnout historické i současné sanitky, ve stanu zdravotníci předváděli poskytování první pomoci. Na náměstí byl i záchranářský kamion, který má sloužit v případech velkých havárií nebo při teroristickém útoku. Podle Schwarze byl použit zatím třikrát, nikdy ale úplně. Jednalo se o větší dopravní nehody a tíseň na letišti. Kamion záchranná služba využívá při zajišťování kulturních a sportovních akcí.
Záchranná služba začínala v Praze jako dobrovolný sbor složený z nadšenců z Červeného kříže a hasičů. Neměli za úkol poskytovat zdravotnickou pomoc, ale dopravit pacienta do nemocnice. Zprvu využívali nosítka nebo koňské povozy. S rozvojem techniky se přecházelo na malé nákladní automobily, později sanitní vozy. Lékaři začali u záchranné služby standardně sloužit až v 50. letech minulého století.
V době vzniku záchranné služby museli lidé čekat na záchranáře i hodiny. V polovině minulého století byla průměrná doba dojezdu asi půl hodiny. Nyní činí průměr sedm minut.
Zdroj: ČTK