Pražská vojenská nemocnice získala přídomek fakultní, slavila to
Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) v Praze se v úterý slavnostně stala fakultní nemocnicí. V ni se oficiálně změnila už v únoru, kdy ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) podepsal doplněk ke zřizovací listině. Střešovický areál by tak měl vzdělávat vojenské lékaře a dostat se lépe i k penězům na výzkum.
Uvedli to představitelé armády a ÚVN. Úterní oslavy udělení statutu fakultní nemocnice se zúčastnil vedle Vondry a náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka i prezident Václav Klaus.
"Tato nemocnice bez jakýchkoliv pochybností patří na špici českého zdravotnictví. Je to jakýsi mercedes mezi českými nemocnicemi," uvedl Vondra. Podle něj se se změnou na fakultní nemocnici otevřou další možnosti propojit medicínu s výzkumem a získat na něj finance.
Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany je v Hradci Králové. Nyní bude víc spolupracovat s pražskou vojenskou nemocnicí, která bude zajišťovat specializované vzdělávání vojenských lékařů.
děkana královéhradecké fakulty Romana Chlíbka by se tak příprava mohla zlevnit. Dosud ji totiž vojenští doktoři absolvovali v atestačních kurzech, které byly placené, dodal Chlíbek.
Vojenská medicína se od té civilní liší. Lékaři musí být schopni pracovat v polních podmínkách, zajistit péči při hromadných ztrátách i zvládnout třídění. Plní úkoly při přírodních katastrofách i v zahraničních vojenských misích.
Náčelník generálního štábu podotkl, že česká armáda má "dvě špičkové polní nemocnice". V Kábulu nyní působí dva chirurgické týmy. Celkem do zahraničních válečných konfliktů a misí vyrazilo 46 zdravotníků ze Střešovic.
Vojenskou nemocnici podle svých slov pozorně sleduje i prezident, a to "jak v roli vrchního velitele ozbrojených sil, tak v roli občana". Podle něj je mimořádně kvalitní. "Nemocnice zvládá velmi dobře svou kombinaci být nemocnicí armády České republiky a současně nemocnicí pro veřejnost," uvedl prezident.
Vojenská nemocnice vznikla v roce 1938 před blížící se válkou. V minulosti sloužila armádě, v roce 1994 se otevřela i pro civilisty. Nyní má podle svého ředitele Miroslava Zavorala osm klinik, 21 oddělení a 660 lůžek.
Loni ambulantně ošetřila 903.300 nemocných a 22.351 lidí hospitalizovala. Od roku 2008 se v ní léčilo 24 zraněných vojáků ze zahraničních misí a osm dalších s různými chorobami. Do ciziny vyjelo 46 vojenských zdravotníků.
Zavoral řekl, že cílem ÚVN je transformovat se na nemocnici univerzitní. Na tu by se měly přeměnit všechny fakultní nemocnice. Podle Zavorala si chce střešovické zařízení vyjasnit také svou pozici mezi pražskými nemocnicemi.
Metropole plánuje, že by převzala čtyři z nich - Homolku, Bulovku, Thomayerovu a podolskou porodnici. O podobě pražského zdravotnictví by se mělo rozhodnout na podzim.
ČTK
Zdroj: ČTK