Praktici chtějí léčit pacienty dermatologů

U silných kortikosteroidů je její názor ale jiný.

Praktičtí lékaři usilují o uvolnění možnosti předepisovat více léků, které byly dosud vyhrazeny jen specialistům. Mezi jinými se to silně dotýká léků na kožní onemocnění. Zvláště toto téma rezonuje u dětských praktických lékařů. Téma preskripčních omezení je součástí debat o reformě primární péče a o posílení role praktických lékařů, na něž současné vedení ministerstva zdravotnictví klade důraz.

Zatímco v jiných oblastech se praktikům zdá, že se změny preskripčních omezení na jejich vkus vlečou, v léčbě kůže už určitý pokrok zaznamenali. Rozšíření možnosti předepisování určitých léků v dermatologii na praktické lékaře je v současnosti realitou. Od počátku června budou moci praktičtí lékaři (a také alergologové) nově předepisovat imunomodulancia používaná k lokální terapii atopické dermatitidy – pimekrolimus (Elidel) a takrolimus (Protopic), a to jak dospělým, tak i dětem. Správní řízení v hloubkové revizi této skupiny léků bylo zahájeno už v roce 2017, v září 2018 do něj vstoupila dohoda mezi praktiky a plátci o uvolnění určitých léčiv pro preskripci praktiky. Podle odhadu se zvýší náklady zdravotních pojišťoven jen přeřazením těchto jmenovaných přípravků v prvním roce téměř o milion korun, místo 21,4 milionu tak pojišťovny vydají na tyto přípravky 22,4 milionu korun. V pátém roce má být nárůst nákladů pojišťoven o více než pět milionů korun. Odhad vychází z obecné zkušenosti pojišťoven. Podle Svazu zdravotních pojišťoven ČR totiž dochází při uvolnění preskripce pro praktické lékaře k nárůstu objemu předepisovaných přípravků o 24,5 procenta za pět let.

S tím, aby pimekrolimus a takrolimus předepisovali i praktičtí lékaři a praktičtí dětští lékaři, souhlasila odborná společnost. „Navrhované uvolnění odborná společnost odborně nevetuje, jedná se o léky, které nejsou tak rizikové, aby léčba těmito léčivými přípravky v rukou lékařů ostatních odborností byla spojena se závažnými nežádoucími účinky,“ uvedla ve správním řízení oficiálně ČDS.

SÚKL se v oblasti dermatologie zabýval i preskripčním omezením na antivirotikum používané při léčbě pásového oparu a jiných infekcí herpetickými viry. „V případě hloubkové revize úhrad referenční skupiny č. 59/1 – systémová antivirotika proti infekcím vyvolaným herpes virus hominis, p.o., změnil SÚKL podmínky úhrady léčivých přípravků s obsahem valacikloviru,“ osvětlila mluvčí SÚKL Barbora Peterová. „Ty dosud mohl předepisovat pouze infekcionista, onkolog, hematolog, gynekolog, dermatolog, klinický imunolog, neurolog a specialista pracující na transplantačních jednotkách. Nově bude možná preskripce též všeobecným praktickým lékařem,“ vysvětlila Peterová. Změna bude platit od 1. června, týká se ale prozatím jen originálního přípravku Valtrex. Generika Valaciclovir Mylan a Valaciclovir +pharma nebyla součástí revize.

Praktičtí lékaři by si přáli získat ještě další možnosti a zdravotní pojišťovny proti tomu nemají námitky. Konkrétně se to týká silných kortikosteroidů používaných k lokální terapii, jako jsou Advantan, Elocom, betamethason nebo klobetasol. „Jsme omezeni v předepisování lokálních kortikoidů, přestože většina dětských praktiků si umí poradit s mnoha formami atopického ekzému,“ uvedla před časem pro MT předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP MUDr. Alena Šebková.

Praktičtí lékaři počítají s tím, že by léky, na kterých se se zdravotními pojišťovnami dohodli, měly do jejich ordinací vstoupit v průběhu let 2019 a 2020.

Jenže u skupiny silných lokálních kortikosteroidů má odborná dermatologická společnost o uvolnění preskripce pochybnosti. „Plánované uvolnění preskripčních omezení například ve skupině kortikosteroidů, které se má významně dotknout naší odbornosti, povede pravděpodobně v konečném důsledku ke zvýšeným nákladům na léčbu a může mít vliv na následné obtíže při upřesňování diagnózy a úspěšnost další terapie,“ uvádí výbor ČDS.

Podle Andrey Vocilkové z výboru České dermatovenerologické společnosti by měl ten, kdo předepíše lék, mít odpovědnost i za případné následky nevhodné léčby. „Dokud není přesně daná diagnóza, u nespecifické vyrážky je lepší, když pacient začíná s emoliencii a antimykotiky, než když se hned předepíší nejsilnější protizánětlivé léky, ze kterých se pak těžko couvá,“ upozorňuje Vocilková. Přesto z reformy primární péče osobně velké obavy nemá. „I když budou mít praktici možnost předepsat i silnější léky, pravděpodobně budou pacienty stejně směřovat k dermatologům,“ očekává.

Zdroj: MT