Praha projedná další rozvoj zdravotnictví

Pražský magistrát dostal návrhy rozvoje zdravotnictví a sociální péče v hlavním městě. Zahrnují zachování současného stavu i například provozování vlastní nemocnice. Tou by se mohla stát Fakultní nemocnice Na Bulovce, kde město vlastní velkou část staveb a pozemků. Studii zpracovala firma Deloitte a předala ji výboru pro zdravotnictví, který se jí bude znovu zabývat na svém březnovém zasedání.

     Radní pro oblast zdravotnictví Milan Pešák (ODS) ke studii řekl, že před podzimními volbami nechce přijímat žádné zásadní rozhodnutí, chce ale svému nástupci zanechat možnosti dalšího postupu.

    Praze vadí, že nemůže efektivně ovlivňovat zdravotnictví v metropoli. Většina zařízení totiž patří státu nebo soukromníkům. Studie proto v jedné ze čtyř variant zdravotnické koncepce navrhuje, aby Praha vybudovala metropolitní centra zdravotní a sociální péče nebo svou metropolitní nemocnici. Získala by tak přímý vliv na oblast zdravotní politiky. Taková investice by město ale stála několik miliard korun.

    Praha by mohla převzít do své péče například nemocnici Na Bulovce, kde vlastní asi 70 procent budov a 90 procent pozemků. Musela by ale podle zprávy do staveb a infrastruktury vložit nejméně dvě miliardy korun, provozní dotace by ročně pak město stálo 50 až 100 milionů korun. Zastupitel Pavel Ambrož (KSČM) ale na zasedání zdravotního výboru upozornil, že podle studií z minulosti by Praha potřebovala spíše částku kolem šesti miliard korun.

    Podle další z navržených variant by město investovalo do zdravotnictví nebo sociální péče zhruba stejně peněz jako nyní, tedy asi 1,5 miliardy korun. V takovém případě by ale Praze podle autorů zprávy hrozilo zaostávání v oblasti sociální i zdravotní péče o seniory a těch bude v souvislosti se stárnutím populace přibývat. Studie dodala, že už nyní je v hlavním městě nedostatek domovů pro seniory.

    Třetí varianta navrhuje změnu zákonů tak, aby se Praha mohla zapojit do řízení zdravotní politiky na svém území. Výsledek je podle Deloitte ale nejistý. Poslední návrh počítá s tím, že se město soustředí jen na některé oblasti sociální péče a v oblasti zdravotnictví se nebude výrazněji angažovat. Investice do sociálních služeb by tak byly až několikanásobné.

    Autoři studie přiznávají, že jim chyběly dostatečné podklady pro vypracování generelu pražského zdravotnictví. Magistrátu proto doporučili, aby zajistil shromažďování potřebných informací. Na jejich základě pak mají být stanoveny priority Prahy ve zdravotnictví a sociální péči.

    Studie také upozornila, že zatímco v celém Česku jsou výdaje na sociální péči přepočtené na jednoho obyvatele asi 3300 korun, v Praze to je jen 900 korun. "Praha je buď extrémně efektivní v poskytování sociálních služeb lůžkového typu, nebo má těchto zařízení příliš málo v přepočtu na jednoho svého obyvatele," napsali autoři.

    Za pravděpodobnější považují druhou možnost. A to proto, že především domovy důchodců nestíhají uspokojovat poptávku. Zároveň Deloitte ale upozorňuje, že měla potíže se získáváním odpovídajících dat, výsledky mohou být tedy zkreslené.

    V Praze je nyní 42 lůžkových zdravotnických zařízení a 28 nemocnic. Pražané tak mají k dispozici přes 10.300 lůžek. "Praha v současné době netrpí nedostatkem zdravotnických zařízení, ale tato zařízení slouží i asi 40 procentům mimopražských obyvatel," dodala zpráva.

ČTK,   Karel Čapek

Zdroj: ČTK