Pracovník nemocnice zavraždil sedm pacientů

Bývalý třicetiletý zaměstnanec nemocnice v Havlíčkově Brodě je podezřelý z vraždy sedmi pacientů a z pokusu vraždy dalších deseti. Podle policie jde o jeden z nejzávažnějších případů české kriminalistiky. Činů se měl dopustit od letošního května do září na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO). Policisté muže v pátek zadrželi a obvinili z trestného činu vraždy. Novinářům to včera v Hradci Králové řekl ředitel východočeské policie Petr Přibyl.

Obviněný, kterému hrozí až doživotní trest vězení, se k činům doznal. Motiv jeho jednání není jasný. "Motiv, který nám uvedl, není věrohodný. Bude záležet na vyjádření znalců z oboru psychologie a psychiatrie," uvedl vyšetřovatel případu Milan Jušta. Podle detektivů nebyla motivem eutanazie ani majetkový prospěch. Detektivové také budou dál prověřovat, zda obětí nemůže být více.

Oběti usmrtil nepovoleným podáním léku na ředění krve heparin, který nemocným způsobil masivní krvácení. "Bylo to promyšlené jednání vedoucí k smrti lidí. Hovoříme o vraždách," řekl Jušta.

Pacienty podle něj obviněný vraždil, když byli ve stavu bezmoci, například když byli na oddělení převezeni po operacích či autonehodách. Oběti, které si vybíral náhodně, často byly ve spánku.

První podezřelé úmrtí pacienta nemocnice zaznamenala v květnu. "Kontrolami bylo zjištěno, že u vzniku většiny poruch krevního srážení byla jedna osoba z personálu ARO," řekl primář oddělení Pavel Longin. Uvedl, že heparin není v nemocnici evidovaný a přístup k němu má každá sestra. V září pak nemocnice obviněného propustila a své podezření oznámila policii.

Obviněný v nemocnici pracoval přes šest let na pozici zdravotní sestry. "Hodnocen byl jako aktivní a vstřícný člověk. Měl vynikající výsledky," řekl ředitel nemocnice Josef Pejchl. Podle Jušty je obviněný velmi inteligentním člověkem, který pracoval na svém sebevzdělání. "Heparin používal mírách, které byly těžko odhalitelné. Obětem bylo mezi 56 až 78 lety, jedna oběť byla mladší," řekl Jušta.

Po propuštění z havlíčkobrodské nemocnice muž nastoupil do nemocnice v Jihlavě. "Ředitele nemocnice v Jihlavě jsme kontaktovali. Provedli si šetření a i z výpovědi obviněného nevyplývá, že by tam v trestné činnosti pokračoval," řekl Přibyl.

Lítost na svými činy obviněný ve výpovědi na policii nevyjádřil. "Jedinou lítost vyjádřil nad tím, že byl dopaden," řekl Jušta. S policií však spolupracuje. "Od zatčení se chová přirozeně a chladně komunikuje," řekl Přibyl. Policie také oznámila, že dílčí informace k případu v nadcházejících dnech podávat nebude. "Další informace k případu budou uvolněny 11. prosince," uvedla mluvčí krajské policie Iva Marková.

Vedení nemocnice, která patří kraji, případ označilo za selhání jedince. "Pokud bude poškození pacientů prokázáno, jedná se o závažný případ selhání jedince, nikoliv o systémovou chybu v organizaci a zajišťování léčebné a ošetřovatelské péče," řekl Pejchl. Případné odškodnění pozůstalých obětí je podle hejtmana Vysočiny Miloše Vystrčila věcí dalších jednání. Připustil, že lidé nyní budou mít obavu nechat se léčit v havlíčkobrodské nemocnici. Podle lékařů, jež ČTK oslovila, většina pacientů v nemocnici o kauze zatím pravděpodobně neví. "V nemocnici je člověk vždycky ve stresu, polomrtvý strachy a plně odevzdán do péče lékařů a personálu. Ten se tady o nás stará dobře. Dobře je, že to lékaři odhalili," uvedla jedna z informovaných pacientek chirurgického oddělení.

Podle Vystrčila jakákoliv bezpečnostní opatření obdobným činům těžko zabrání. "Nevíme o tom, že by stávající (opatření) byla nějak zanedbána, kraj okamžitě provede jakýsi bezpečnostní audit ve všech zdravotnických zařízeních," řekl hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil. Urychlí také instalaci bezpečnostního kamerového systému, na jehož pořízení vyčlenil peníze v návrhu rozpočtu pro příští rok.

Ministerstvo zdravotnictví zatím kroky zvažuje. "Je to tak závažná věc, že bychom neradi podávali nějaká zbrklá stanoviska," řekl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek bude podle něj zkoumat, jaké kontrolní procesy má nemocnice nastaveny. O tom, zda k případu zřídí speciální komisi, podle Cikrta Julínek rozhodne v pondělí.

Nad rámec možností kraje jsou podle Vystrčila změny v pracovním právu. "Dnes není možné, aby se zaměstnavatel na potenciální zaměstnance informoval dopředu u předchozí firmy, neboť je to v právním řádu pokládáno za diskriminační," konstatoval Vystrčil.

Kraj je zřizovatelem celkem pěti nemocnic od roku 2002. Havlíčkobrodská patří mezi pacienty k nejoblíbenějším. Má 561 lůžek a zřizuje 19 oddělení. Loni v ní bylo hospitalizováno téměř 23 tisíc pacientů, zhruba 7000 lidí zde podstoupilo operaci.

Případy úmyslného usmrcení pacientů zdravotnickým personálem jsou v ČR velmi ojedinělé. Sporný případ se odehrál v roce 1995, kdy v sokolovské nemocnici aplikovala sestra do dýchacích cest pacientovi roztok žíraviny persteril a pacient následně po poleptání sliznic, otoku plic a selhání krevního oběhu zemřel. V roce 1998 ji soud uznal vinnou a za nedbalostní ublížení na zdraví s následkem smrti ji poslal na čtyři a půl roku do vězení. Soud byl přesvědčen, že obžalovaná nevypovídala zcela po pravdě. Úmyslné zavinění pacientovy smrti se však nepodařilo prokázat.

Veřejnost v nedávné době vzrušil případ německého ošetřovatele, který byl odsouzen za usmrcení 28 pacientů injekcemi naplněnými směsí léků. Známý je také případ britského lékaře Harolda Shipmana, který mohl podle posledních zkoumání zavraždit až 355 lidí. Byl odsouzen za vraždu 15 z nich, ve vězení spáchal sebevraždu.

K nejhrůznějších případům české kriminalistiky patří kauzy Jaroslava a Dany Stodolových, kteří po sobě zanechali osm obětí. Soud je v dubnu 2004 odsoudil na doživotí. Stejný počet lidí zavraždila i Olga Hepnarová, která jako dvaadvacetiletá vjela v roce 1973 úmyslně s nákladním autem mezi lidi na zastávce tramvaje v ulici Obránců míru v Praze 7. V roce 1975 byla popravena.

Zdroj: ČTK