Postoj k duševně chorým změnil až rozvoj psychiatrických léčeben

Péče o duševně nemocné má v českých zemích tradici již od konce 18. století, přesto trvalo ještě dlouho, než se psychicky nemocným pacientům dostalo odpovídající pozornosti. První pokusy o jejich léčbu byly totiž většinou spojené s nelidským způsobem zacházení, kterému byli vystavováni. Teprve se vznikem specializovaných léčeben, ve kterých pracovali lékařští odborníci, došlo k postupnému zlidšťování podmínek nemocných. Jedním z těchto ústavů je i psychiatrická léčebna v Brně-Černovicích, která byla otevřena před 150 lety, 26. října 1863.


- Speciální azyly pro duševně nemocné měla již některá středověká města. Mezi ta první patří Bagdád (705 n. l.), v Evropě se léčbou nemocných začali poprvé zabývat v Londýně a belgickém Gentu ve 13. století. Tradice psychiatrických léčeben v Evropě byla započata v roce 1784, kdy byla ve Vídni postavena léčebna Narrenturm.

- Císař Josef II. se v Rakousku-Uhersku v polovině 18. století zasadil o zřizování státních sociálních a zdravotních institucí, jako byl chudobinec, ústav pro hluchoněmé, porodnice a také psychiatrická léčebna. V roce 1790 byl otevřen Tollhaus (blázinec) v areálu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, ve kterém se nacházelo rok po zahájení provozu 93 nemocných, kteří zde byli často vystaveni nelidskému zacházení ze strany zřízenců.

- K léčbě nemocných se často užívaly drastické metody. Pro zmírnění zuřivosti pacientů byla zpravidla aplikována projímadla a dávidla, neobvyklé nebylo ani leptání kůže speciální mastí, přikládání pijavic, polévání studenou vodou nebo pouštění žilou.

- Snahu o zlepšení podmínek pro pacienty s psychickými potížemi znamenalo zřízení ústavu pro choromyslné v areálu kostela svaté Kateřiny v Praze v roce 1822. Léčebné zařízení mělo větší kapacitu, asi 250 nemocných, a podmínky pro pacienty již zde byly daleko humánnější. Zásluhu na tom měl i doktor Josef Gottfried Riedel, který se zasadil o to, že šílenství již nebylo považováno za trestný čin nebo boží trest, ale je duševní chorobou.

- Riedel nechal v letech 1840-44 vybudovat takzvaný Nový dům, rozsáhlý léčebný ústav, ve kterém dnes sídlí Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Plný provoz zde byl zahájen v lednu 1846 a léčebna měla tehdy pověst jednoho z nejmodernějších ústavů v Evropě. Přístup k nemocným se změnil, pacienti měli povoleny vycházky, mohli pracovat venku a pod odborným dozorem se věnovat i svým zálibám. Kromě pracovní terapie zde byla zavedena muzikoterapie, tělocvik nebo edukační terapie. Ve druhé polovině 19. století vznikly také psychiatrické léčebny v Kosmonosích u Mladé Boleslavi, v Dobřanech u Plzně a v Brně-Černovicích. Od roku 1885 se psychiatrie jako samostatný obor začala přednášet na Karlo-Ferdinandově univerzitě (dnešní Univerzitě Karlově).

- Zemský výbor království českého, který spravoval ústavy pro choromyslné se rozhodl zejména z důvodu soustavného překračování stanovené lůžkové kapacity v léčebných zařízeních postavit v listopadu 1903 v Bohnicích u Prahy zcela nový ústav pro duševně nemocné. Díky zdejším velkorysým prostorám mohli být pacienti diferenciováni podle stupně závažnosti jejich onemocnění. Nejvyššího průměrného denního počtu nemocných dosáhl bohnický ústav v roce 1938, kdy zde bylo hospitalizováno 2567 pacientů.

- V posledních letech se v České republice výrazně zvýšil počet psychiatrických ambulancí, kterých je v současné době kolem tisíce. Pacienti jsou zde nejčastěji vyšetřováni s neurotickými a afektivními poruchami, časté jsou také duševní poruchy a schizofrenie.

Vladimír Pohorecký

ČTK

Zdroj: ČTK