Pomoc lidem s duševní nemocí je v ČR podle expertů nedostatečná
Rychlá pomoc lidem s duševními potížemi je v Česku nedostatečná. V republice fungují jen tři krizová centra pro případ psychických problémů. Na konferenci o péči o lidi s duševními potížemi to v Senátu řekl prezident České asociace pro psychické zdraví (ČAPZ) Martin Jarolímek. Podle účastníků akce chybí v ČR koncepce péče o osoby s duševními nemocemi. Chystají se kvůli tomu obrátit na premiéra a ministra zdravotnictví.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí minimálně jednou ročně nějakou duševní nemocí 27 procent obyvatel EU. Nejčastějšími chorobami jsou deprese a úzkostné stavy. Právě deprese by podle odborníků mohly být v roce 2020 jednou z hlavních příčin nemocnosti Evropanů a Evropanek. Kolem 60.000 dospělých si v EU ročně samo vezme život. Jarolímek podotkl, že je to mnohem větší číslo než počet obětí nemoci AIDS či dopravních nehod.
Podle Jarolímka jsou komunitní služby v Česku "v zárodku" a nevyvíjejí se. V 90. letech přitom začalo denních center a stacionářů přibývat. "Od roku 2000 ale žádný nevznikl," podotkl prezident ČAPZ. Dodal, že o mnoho lepší není ani situace v léčebnách. V Česku jich funguje 17. Zhruba polovina z nich vznikla v 19. století. První vyrostla v roce 1863 v Brně.
Rozvíjet se podle odborníků nedaří ani rehabilitační služby, s jejichž pomocí by se pacient zapojil do běžného života. Chráněné bydlení a chráněná pracovní místa i centra denních aktivit provozují většinou neziskové organizace. Tyto služby jsou navíc jen ve větších městech. Největší nedostatek je jich v kraji Karlovarském, Plzeňském a Zlínském, uvedl Jarolímek.
Podle účastníků konference v Česku chybí vládní koncepce péče o osoby s duševními potížemi a nedodržují se ani práva psychicky nemocných, která vyplývají z mezinárodních úmluv. Chtějí se proto podle šéfa Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy obrátit na premiéra Petra Nečase (ODS) a na ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09). Vyzvou je k co nejrychlejší přípravě koncepce. Volají také po zákonu o duševním zdraví, který by upravoval nedobrovolné hospitalizace, informovaný souhlas, poskytování podpor i systém služeb.
Postavení lidí s duševními poruchami či různým postižením by měl zlepšit třeba chystaný občanský zákoník. Bere v potaz Úmluvu o právech zdravotně postižených, kterou Česko podepsalo. Upravuje třeba zbavování způsobilosti.
Na přípravě zákonů a jejich připomínkování by se chtěly podílet i organizace pacientů s duševními chorobami či ty, které psychicky nemocným pomáhají. Trojice sdružení - Kolumbus, Sympathea a ČAPZ - vytvořily proto pracovní skupinu, do níž zvou i další spolky. Svou iniciativu organizátoři nazvali Mise pro duševní zdraví. V Senátu ji dnes představil výkonný ředitel sdružení Kolumbus Jan Jaroš.
Uskupení podle něj chce hájit zájmy lidí s duševními potížemi a stanovit požadavky, díky nimž by se mohl zlepšit jejich život. Iniciativa chce usilovat i o změnu pohledu na psychicky nemocné. Členové sdružení stojí i o spolupráci s odborníky. Jaroš věří, že společně se organizacím podaří změny prosadit.
ČTK Kateřina Krausová
Zdroj: ČTK