Polští lékaři stávkují za vyšší mzdy

Polští lékaři stávkují za vyšší mzdy. K původnímu protestu jihopolských zdravotníků, který začal počátkem května, se připojují další nemocnice žádající okamžité zvýšení platů o 30 procent a záruky jejich dalšího růstu. Vláda sice slibuje, že lékařům přidá, na splnění všech požadavků však prý nemá peníze. Lékaři ale tvrdí, že neustoupí, a ministerstvo zdravotnictví jim proto chce stávku zakázat zákonem.

"V současné době se stávky účastní nejméně 54 nemocnic. Pořád se nám ale hlásí kolegové z dalších zdravotnických zařízení," tvrdí Krzysztof Bukiel z odborového svazu lékařů (OZZL). Zdravotníci kromě okamžitého zvýšení mezd o 30 procent požadují jejich nárůst o dalších sto procent v příštím roce. Chtějí také zvýšení státních výdajů na zdravotnictví ze současných čtyř procent hrubého domácího produktu (HDP) na nejméně šest procent HDP.

Zatím jako poslední se k protestu připojili pracovníci Hornoslezského centra zdraví dítěte a matky v Katovicích, jednoho z největších pediatrických zařízení v Polsku. Stejně jako v jiných stávkujících nemocnicích zde pracují jako o víkendech. Ošetřují tedy pouze pacienty v ohrožení života. Plánované operace jsou překládány na jiné termíny.

"Neodcházíme od lůžek pacientů. Naše oddělení pracuje, protože nechceme ohrozit životy lidí. Nebudeme jen přijímat pacienty na plánované operace," prohlásil jeden ze stávkujících lékařů Grzegorz Bajor. Vedení nemocnice s protestem nesouhlasí. "Už nyní máme tak málo personálu, že každý lékař nebo zdravotní sestra, kteří přeruší práci, nám budou chybět. Takový protest nelze akceptovat," míní ředitelka nemocnice Renata Pódová. Od chvíle, kdy začalo v roce 1999 zdravotnické zařízení fungovat, je prý zadlužené. Nyní dluh činí 40 milionů zlotých (300 milionů korun) a na zvýšení mezd proto nezbývají peníze. Podobná situace je i v dalších polských nemocnicích.

Zdravotníci se již dvakrát během posledních týdnů sešli na demonstraci ve Varšavě. "Nedivím se, že demonstrujete, protože situace ve zdravotnictví je opravdu těžká," řekl jim tehdy premiér Kazimierz Marcinkiewicz. Vláda podle něj v říjnu na růst mezd uvolní 800 milionů zlotých (téměř šest miliard korun). To ale lékařům nestačí.

Kabinet proto rozhodl o tom, že od ledna příštího roku zvýší státní výdaje na zdravotnictví o více než pět miliard zlotých (38 miliard korun). "Je to nebývalé zvýšení dosavadních výdajů o 20 procent. Vyzývám proto lékaře, aby ukončili protesty," uvedl Marcinkiewicz. "Současné výdaje na zdravotnictví dosahují asi 3,9 procenta HDP. V příštích třech letech by se měly přiblížit pěti procentům HDP. Většina vašich požadavků byla splněna, vraťte se do práce," apeloval ministr zdravotnictví Zbigniew Religa.

Podle statistických údajů činí v současné době průměrná hrubá mzda polských pracovníků ve zdravotnictví 1600 zlotých (asi 12.000 korun). Průměrný plat v Polsku je přitom o třetinu vyšší. Polští lékaři vydělávají asi 1650 zlotých (zhruba 12.400 korun) a zdravotní sestry 1300 zlotých (přibližně 9800 korun) hrubého měsíčně. V Česku činila loni průměrná měsíční hrubá mzda pracovníků ve zdravotnictví asi 19.300 korun, lékaři přitom dostávali za svou práci v průměru 37.800 korun a sestry 18.300 korun. Průměrná hrubá mzda v České republice tehdy dosahovala 18.800 korun měsíčně.

Údajně agresivní protest lékařů se nelíbí polskému ministerstvu zdravotnictví. Jeho úředníci proto podle listu Gazeta Prawna připravují zákon, který by měl omezit právo zdravotníků na stávku. "Je to špatný nápad, který má pouze zastrašit lékaře. Vláda nedokáže vyřešit finanční krizi zdravotnictví a chce represí zabránit tomu, abychom hájili svá práva," tvrdí šéf Hlavní lékařské komory Konstanty Radziwill. Podle současného polského práva může být právo na stávku omezeno pouze v případě ohrožení života či zdraví lidí. "Lékaři však v příslušném zákonu uvedeni nejsou," řekl Krzysztof Baran z krakovské univerzity.

Vyšších platů se domáhali rovněž lékaři na Slovensku. Jejich stávková pohotovost skončila poté, co se počátkem tohoto měsíce odboráři dohodli na zvýšení platů zaměstnanců v nemocnicích, které jsou sdruženy v Asociaci nemocnic Slovenska (ANS). Jde o 53 menších zdravotnických zařízení. Dohoda však nezaručuje vyšší platy všem slovenským lékařům. Slovenské zdravotnictví je roztříštěné do řady asociací a odborových svazů. Nedostatek peněz a nízké platy ale trápí všechny. Například zaměstnanci bratislavské fakultní nemocnice pokračují ve stávce, která začala počátkem dubna.

Zdroj: ČTK