Polovina Čechů klidně jí prošlé léky

V průzkumu společnosti Median pro MF DNES se k tomu přiznalo 36 procent lidí. A dalších více než patnáct procent přiznalo, že jim leží dlouho doma v šuplíku a pak je taky buď použijí, nebo je vyhodí. To znamená, že celá polovina populace se nebojí jíst staré léky.

"Což je vyloženě hazard se zdravím, obzvlášť u antibiotik tetracyklinového typu nebo u očních a nosních kapek. I když je člověk skladuje v lednici, tak se mnohé už po týdnu rozkládají a stávají se jedovatými," kroutí hlavou Josef Suchopár.

V průzkumu se ukázalo, že ženy jsou zjevně šetrnější, zřejmě je jim více líto léky vyhodit. A tak celých 43 procent žen přiznalo, že jedí léky po lhůtě spotřeby. U mužů to je necelých 29 procent. S léky to přitom není jako s masem, které když se zkazí, tak to člověk pozná na první pohled.

"Na tabletách nemusí být vůbec nijak znát, že tam začaly probíhat rozkladné procesy a že se lék stal toxickým. Někdy dokonce lék nemusí být ani prošlý, stačí, když jej pacient nesprávně skladuje, a už je jedovatý. Některé léky ničí i běžné denní světlo, jiné nesmějí zmrznout, jako třeba inzuliny, ty se pak už nikdy nesmí použít," říká mluvčí České lékárnické komory Aleš Krebs.

Nespotřebované léky je nutné vrátit do lékárny

Lékárníky překvapilo i nízké procento lidí, kteří prošlé léky vždycky vrátí do lékárny. Což je jediný správný postup, jak se starými léčivy naložit, protože lékárny je nechávají zlikvidovat jako nebezpečný odpad.

Ročně takto skončí ve spalovnách 550 tun nevyužívaných tablet za 3,5 miliardy korun. Pro představu: jen každý obyvatel Prahy odevzdal lékárnám loni 30 platíček nespotřebovaných léků.

Potíž je, že sedm procent lidí přiznalo, že tabletky nevracejí a vyhazují je sami. "Jenže léky, které se dostanou do běžného odpadu nebo vody, se dostávají logicky do potravního řetězce a pak způsobují dost velké následky. Takto například vznikají rezistence pacientů na antibiotika," dodává Aleš Krebs.

Farmakolog Jan Švihovec k tomu říká, že se sice přibližně osmdesát procent léků dá použít i po skončení doby trvanlivosti, ale zbylých dvacet procent zásadně nikdy.

"Dělali jsme v roce 1985 pokus, kdy jsme u jistých léků , které zbyly ve skladech od dob druhé světové války, zjišťovali, zda se ještě dají použít, a ukázalo se, že ano," vzpomíná Švihovec. Pro laiky však podle něj platí vždycky zásada: prošlé léky nikdy nejíst a vždy vracet lékárně. "Jen odborník totiž ví, kterých je těch dvacet procent léků, které se nesmí po datu spotřeby jíst," dodává.

Takže zatímco třeba aspirin se musí vyhodit vždy, protože se v něm uvolňuje kyselina octová, tak třeba u léků na překyselený žaludek nebo paralenu to farmakologové tak přísně nevidí, protože jde o stabilní molekuly.

Podobně tolik nevadí překročená doba spotřeby třeba u živočišného uhlí. Naopak antibiotika, masti a kapky je nutné zlikvidovat vždycky. Staré léky v lepším případě nebudou účinkovat, v horším tělu ublíží.

Češi přitom patří mezi velké milovníky léků . Ve výzkumu MF DNES agentuře Median přiznalo bezmála 60 procent lidí, že mají v domácí lékárničce nejméně jedno až deset balení léků . Ještě víc, tedy jedenáct a více krabiček, má doma skoro 17 procent lidí.

Zdroj: Mladá fronta Dnes