Politickou kariéru Miroslava Macka brzdilo jeho podnikání
Dlouhá léta byl místopředsedou Občanské demokratické strany (ODS), kterou pomáhal zakládat. V roce 1992 krátce působil i ve federální vládě.
Macek, jenž po absolvování olomoucké lékařské fakulty dlouhá léta pracoval jako zubař, vstoupil do politiky těsně po listopadu 1989. Nejprve se angažoval v Občanském fóru, za něž se stal poslancem. Po rozpadu fóra spoluzakládal ODS. Místopředsedou strany byl Macek poprvé zvolen v dubnu 1991. Na stranickém kongresu v listopadu následujícího roku ale post neobhájil. Zpět do místopředsednické funkce usedl až v roce 1996 a zůstal v ní až do své rezignace v září 2001.
Ve druhé polovině roku 1992 byl Macek místopředsedou federální vlády a přechodně řídil ministerstvo práce a sociálních věcí. Od podzimu 1996 do léta následujícího roku pracoval jako tajemník ministra zdravotnictví Jana Stráského.
Nejenom uvnitř vlastní strany byl Macek považován za kontroverzní osobu. Odpůrci mu vyčítali zejména nejasnosti kolem privatizace Knižního velkoobchodu počátkem 90. let. I později bylo Mackovo podnikání předmětem kritiky. V září 2001 přinesl tisk informaci, že Macek dostal několikamilionovou odměnu za poradenství rakouské Erste Bank při privatizaci České spořitelny. Macek nařčení z nezákonného jednání odmítl. Přesto po zveřejnění případu odešel z vedení ODS. Později externě radil prezidentovi Václavu Klausovi.
V květnu roku 2006 na sebe Miroslav Macek upozornil fackou, kterou uštědřil tehdejšímu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi (ČSSD). Důvodem byl Rathův výrok, který naznačoval, že se Macek oženil pro peníze. Podle rozhodnutí soudu se Macek musel později Rathovi omluvit a zaplatit mu 100.000 korun.
ČTK
Zdroj: ČTK