Pohybová aktivita ovlivňuje nejen tělesné, ale i duševní zdraví
Pohybová aktivita pozitivně ovlivňuje nejen tělesné, ale také duševní zdraví. Přiměřená tělesná aktivita se pojí s léčbou lehčích depresí a doporučuje se i při farmakologické léčbě středních a těžších depresí. Odborníci doporučují cvičit minimálně 15 až 30 minut třikrát týdně, a to dlouhodobě. Tělesná aktivita zvyšuje i odolnost mozku proti poškození stárnutím nebo alkoholem.
Primář Psychiatrické léčebny v Bohnicích Karel Nešpor a Ladislav Csémy z pražského Psychiatrického centra upozorňují v této souvislosti na řadu zahraničních studií. Podle jedné rozsáhlé studie ženy vyššího věku, které ušly týdně asi 28 kilometrů, měly lepší paměť a další poznávací funkce než jejich pohodlnější vrstevnice. Odborníci to vysvětlují tím, že tělesný pohyb podněcuje vznik nervových buněk a také komplexnost jejich propojení v části mozku, která je důležitá pro paměť.
Podle Americké psychiatrické asociace chrání tělesné cvičení do jisté míry před úbytkem mozkových buněk při Parkinsonově a Alzheimerově nemoci, po cévní mozkové příhodě i při fyziologickém stárnutí.
Důležité je, aby cvičení nebo chůze byly "přiměřené". Měla by to být aktivita na jedné straně dostatečně intenzivní, ale na straně druhé taková, aby vztah pacientů ke cvičení nezhoršovala. Zejména u depresivních pacientů je třeba se vyhnout nadměrné zátěži a nepřiměřeným nárokům, které mohou vyvolat pocity viny a nedostatečnosti.
Druh tělesné aktivity záleží na preferencích a možnostech pacientů. Většinou je vhodná chůze, šetrné rehabilitační nebo aerobní cvičení, dobře a citlivě prováděná jóga, a pokud to okolnosti umožňují, i plavání.
Tělesná aktivita zlepšovala i kvalitu života lidí s nádorovým onemocněním. Pohyb snižoval deprese pacientů léčených chemoterapií.
Pohyb zvyšuje i kvalitu života zdravých osob. Souvislost mezi mírou tělesné aktivity a životní spokojeností byla nalezena i při výzkumu mezi českými patnáctiletými školáky rámci studie Světové zdravotní organizace. Ukázalo se, že chlapci i dívky, kteří se sportu či jiné pohybové aktivitě věnovali alespoň jednu hodinu pětkrát týdně nebo častěji, dosáhli statisticky významně vyššího umístění na škále životní spokojenosti.
Zdroj: ČTK