Podle studie má v EU nejlepší zdravotnictví Francie, ČR je na konci
Nejlepší zdravotní systém z hlediska spotřebitele má Francie těsně následovaná Nizozemskem, zatímco Česká republika je mezi zeměmi Evropské unie na 22. místě. Tvrdí to zdravotnický spotřebitelský index, který dnes v Bruselu vydala organizace Health Consumer Powerhouse (HCP).
Ministr zdravotnictví David Rath ČTK řekl, že on má k dispozici studii amerických expertů, podle níž naopak české zdravotnictví vyšlo jako jedno z nejefektivnějších v Evropě; srovnatelných výkonů dosahuje za třetinu až čtvrtinu ceny.
Index vydaný organizací HCP hodnotí zdravotnické systémy v EU a Švýcarsku z hlediska pěti kategorií - právo pacienta na informace, čekací doby na léčbu, výsledek péče, velkorysost systému a přístup k lékům. Index byl poprvé sestaven loni a ČR v něm zařazena nebyla. Index je kombinací veřejných statistik a nezávislého výzkumu, tvrdí HCP, která sídlí ve Stockholmu a v Bruselu.
Z maximálního počtu 750 bodů získala Francie 576, Nizozemsko 572, Německo 571, Švédsko 566, Švýcarsko 563 a Lucembursko 546. Na opačném konci jsou Estonsko (421), Polsko (409), ČR (403), Slovensko (369), Lotyšsko (365), Irsko (359) a Litva (340).
Podle zprávy český systém vyniká v přímém přístupu k péči specialistů a nízkou úmrtností novorozenců. Trpí však prý slabou komunikací s pacienty a omezeným přístupem k novým lékům. Také má dlouhé čekací doby na některé zákroky. "Český systém zdravotní péče se stará o své občany a je téměř na úrovni Japonska, pokud jde o počet návštěv u lékaře na osobu (v průměru 15 ročně). Je dobrý v péči o cukrovku, ale nemůže si dovolit moderní léky," tvrdí Arne Börnbergová, ředitelka týmu, který index (dostupný na adrese http://www.healthpowerhouse.com/archives/000499.html) sestavoval.
"Některé skupiny nemocných v Česku nemají úplně nejrovnější postavení," řekl ČTK stínový ministr zdravotnictví ODS senátor Tomáš Julínek. Ve svém programu proto počítá s tím, že lidé budou předem vědět, co a jak jim pojišťovny zajistí; nyní tuto možnost nemají. "Proto pacient vychází jako poměrně pasivní člen. Možná je to vyváženo širokou nabídkou služeb, ale je otázka, zda jsou efektivní," dodal.
Rath i Julínek vytýkají současnému českému systému nedostatky v komunikaci s pacienty a špatný přístup ke zdravotnickým informacím. Julínek dokonce považuje nejnovější ministerské vyhlášky za antipacientské, podle něj omezují přístup lidí k moderním lékům.
Rath naopak vidí ve výhradách k dostupnosti moderních léků ukázku toho, jak je český systém efektivní: pacient dostane i velmi drahý lék, pokud se ukáže, že ho nezbytně potřebuje. Informace o špatné dostupnosti těchto léků považuje za lobbing firem.
Podle zprávy HCP by prioritou v ČR měla být snaha "zajistit každému právo na léky zachraňující život". Stejně tak by lékaři měli mít právo obnovovat léčiva na předpis bez nutnosti dalších návštěv.
Obecně zpráva zdůrazňuje, že tři čtvrtiny zemí EU nechávají mnohé pacienty s rakovinou čekat na léčbu přes tři týdny, jen třetina států umožňuje přímý přístup pacienta ke specialistovi a možnost získat názor dalšího lékaře. Zdravotní záznamy jsou nedostupné pacientům v polovině zemí unie.
Nejlépe jsou práva pacientů a informovanost zajištěny v Nizozemsku, nejmenší čekací doby na léčbu jsou v Belgii, Francii, Německu a Lucembursku. Nejefektivnější je zdravotnictví ve Švédsku a nejvelkorysejší systém je ve Francii, Maďarsku, na Maltě a ve Švédsku. Přístup k lékům je podle HCP nejlepší v Nizozemsku a Švédsku.
Rath připomněl, že se pokusil zlepšit přístup pacientů k informacím, ale zákon, který by to umožnil, vetoval prezident Václav Klaus. "Neutěšený stav tak proto stále trvá," řekl.
HCP sestavila také další žebříček, který se snaží porovnávat kvalitu zdravotní péče v poměru s penězi, které "spotřebitelé" do systému dají. V něm si poměrně dobře vedou chudší nové země unie. Podle tohoto kritéria je v čele Slovinsko před Estonskem, Maďarskem, Polskem, Švédskem, Nizozemskem, Francií, Finskem, Německem a Rakouskem.
Rath konstatoval, že spoluúčast ve Francii přesahuje 25 procent a téměř na všechny léky pacienti doplácejí. Spoluúčast v Česku činí deset procent, z pojištění je plně hrazeno přes 2000 přípravků.
"O tom se ve Francii může pacientům jen zdát," řekl Rath. Podle něj je francouzské zdravotnictví dobré, nemocnice jsou dobře vybavené, ale české je z pohledu spoluúčasti "sociálně šetrnější" a co se týká počtu transplantací nebo očkování dětí je s ohledem na náklady jedno z nejefektivnějších.
Zdroj: ČTK