Počet neplodných párů a umělých oplodnění v ČR roste
Počet neplodných lidí stále roste, v České republice neplodnost postihuje asi 15 procent párů. Spolu s tím roste i množství pokusů o umělé oplodnění. Největší zdravotní pojišťovna VZP loni hradila 5631 výkonů takzvaného oplodnění ve zkumavce, o 705 více než rok předtím. Jen ambulantním zařízením pojišťovna za zákroky v roce 2007 zaplatila 82,928.000 korun. Metoda mimotělního oplodnění se při léčbě neplodnosti používá v ČR asi v 9000 případů ročně.
Léčba neplodnosti není levná záležitost. Pojišťovny hradí první tři pokusy oplodnění, další si musí lidé platit ze svého. Cena jednoho cyklu včetně léků vychází podle VZP na přibližně 60.000 korun. Do peněženky musí lidé sáhnout i kvůli lékům a některým dalším výkonům, třeba zmrazení embryí. Asistovaná reprodukce páry stojí i desítky tisíc korun.
V budoucnu hrozí, že by páry musely sáhnout do peněženek ještě hlouběji. Ministerstvo zdravotnictví totiž chce zahájit debatu o změnách úhrad některých výkonů. Patří k nim například plomby a právě umělá oplodnění. Podle mluvčího úřadu Tomáše Cikrta ale zatím není důvod k panice, ke změnám prý určitě nedojde v nejbližších dvou třech letech.
"V současnosti jsou hrazeny tři cykly a zatím není žádný tlak odnikud - ani od odborníků ani pojišťoven, že by se to mělo nějak měnit," řekl Cirkt ČTK. Do budoucna se však podle něj ČR úpravám nevyhne, protože neplodných párů a tím i zákroků asistované reprodukce bude přibývat.
"Máme omezený balík peněz a je třeba se zamyslet nad tím, jestli budeme hradit infarkty, rakovinu a kde je přesně to místo pro umělé oplodnění," dodal Cikrt. Debatovat se může například o tom, kolik cyklů hradit a kterým lidem - podle příčin neplodnosti.
Přesnější právní rámec asistované reprodukci nabízí zákon o specifických zdravotních službách, který má ministerstvo zdravotnictví předložit v srpnu vládě. Omezuje například věk dárkyně zárodečných buněk na 18 až 35 let a dárce na 18 až 40 let. Věk pacientky, která se pokouší otěhotnět, není definován, mluví se o "plodném věku". Návrh zákona upravuje nakládání s nepoužitými embryi. Lze je uchovat a pokud pár prohlásí, že je nebude dále potřebovat, mohou být použity k oplodnění jiné ženy nebo k výzkumu na lidských kmenových buňkách. "Rodičovský" pár k tomu ale musí dát souhlas.
Návrh zákona nově umožňoval, aby mohla umělé oplodnění podstoupit i samotná a neprovdaná žena. Kvůli nesouhlasu lidovců to ale z návrhu vypadlo. I nadále tak bude nutný souhlas muže.
Umělé oplodnění je dnes díky stále dokonalejším lékařským postupům již běžnou metodou, jak pomoci bezdětným párům k potomkovi. Tento pátek oslaví třicátiny Britka Louise Brownová, jež se stala prvním dítětem na světě zplozeným mimo tělo matky.
První české "zkumavkové" dítě přišlo na svět 4. listopadu 1982. Byl jím chlapec, který se narodil na klinice v Brně - totožnost jeho i matky zůstala na jejich přání v anonymitě. V současnosti žije v Česku zhruba 23.000 dětí narozených s použitím některé z metod umělého oplodnění, ročně jich přibývá kolem tří tisíc.
Vedle metody "in vitro fertilizace" (IVF), laicky řečeno oplodnění ve zkumavce, se používají další techniky. Jde třeba o přenos zmrazeného vajíčka nebo metodu ICSI, kdy se do vajíčka vpraví pouze jedna určená spermie. Účinnost asistované reprodukce doplňují metody zmrazování gamet, dárcovství oocytů, mikromanipulace či preimplantační genetická diagnostika.
Přístup k moderní léčbě neplodnosti v Česku zajišťuje přes dvacet specializovaných center asistované reprodukce. Každoročně se "ze zkumavky" v Česku narodí více než tři procenta dětí a přibližně sedm procent dětí vděčí za své narození ostatním metodám léčby neplodnosti jako jsou hormonální léčba či chirurgické zákroky.
Přesná statistika neexistuje, Národní registr asistované reprodukce funguje od počátku letošního roku. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) budou čísla k dispozici na konci roku.
Zdroj: ČTK