Po zavedení změn nemocenské ubylo neschopností o třetinu

Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které má ČTK k dispozici.

    Změna systému nemocenské byla jedním z reformních opatření bývalého kabinetu premiéra Mirka Topolánka (ODS). Zatímco v roce 2008 od ledna do konce listopadu ČSSZ evidovala 2,06 milionu ukončených pracovních neschopností, letos to ve stejném období bylo pouze 1,39 milionu případů. Zatímco v loňském roce zaměstnanci od ledna do listopadu prostonali celkem 81,49 milionu dnů, ve stejném období letošního roku to bylo jen 68,70 milionu dnů.

    Změny se projevily i v objemu vyplacených dávek a peněz vybraných na pojistném. Zatímco loni od ledna do listopadu ČSSZ na dávkách nemocenského pojištění vyplatila 29,2 miliardy korun, ve stejném období letošního roku to bylo jen 23,9 miliardy korun. Příjmy systému nemocenského pojištění naopak klesly o polovinu; zatímco za prvních 11 měsíců loňského roku správa od plátců pojistného vybrala 42,4 miliardy korun, letos to ve stejném období bylo jen 21,3 miliardy korun.

    Od letošního ledna zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nemají nárok na žádné dávky, pak jim až do 14. dne náhradu za prostonané pracovní dny vyplácejí zaměstnavatelé. Až poté dostávají dávky od státu.

    Reformní opatření Topolánkův kabinet zavedl již loni; už tehdy stonající zaměstnanci od ledna až do konce června v prvních třech dnech nemoci žádné dávky nedostávali. Ústavní soud ovšem tuto praxi zrušil; pracovníci z rozhodnutí ministerstva práce proto loni v červenci a srpnu pobírali i v prvních třech dnech nemoci 60 procent základu příjmu stejně jako od čtvrtého dne. Od září až do konce prosince pak měli lidé nárok v prvních třech dnech nemoci na 25 procent vyměřovacího základu.

    Zavádění změn vyplácení dávek nemocenského pojištění se neobešlo bez komplikací. Zejména počátkem letošního roku si řada nemocných zaměstnanců stěžovala, že jim ČSSZ nemocenské zasílá se zpožděním až několika měsíců. ČSSZ zpoždění výplat vysvětlovala zaváděním nového počítačového systému. Nyní se podle vedení správy výplaty dávek zpožďují jen výjimečně, zejména kvůli nedostatečným podkladům od zaměstnavatelů, lékařů i samotných pojištěnců.

    Průměrná doba strávená zaměstnanci v pracovní neschopnosti ovšem výrazně vzrostla. Zatímco od ledna do konce listopadu roku 2008 pracovníci na nemocenské strávili v průměru 39,55 dne, ve stejném období letošního roku to bylo 49,22 dne.

    Oproti předchozím rokům se snížil počet případů, kdy úředníci příslušných správ zjistili porušení pravidel léčebného režimu, nebo dokonce nařídili pracovní neschopnost předčasně ukončit, protože pro ni lidé již neměli z medicínského hlediska žádné opodstatnění. Zatímco v roce 2007 nechali za prvních devět měsíců roku předčasně ukončit přes 2400 případů pracovní neschopnosti a loni ve stejném období přes 2200; letos to od ledna do konce září bylo jen přes 800 případů.

    Podle ČSSZ to však neznamená, že skutečně klesají počty prohřešků zaměstnanců. Kvůli změně pravidel vyplácení nemocenské si totiž vlastní pracovníkyv prvních dnech trvání nemoci může kontrolovat pouze sám zaměstnavatel. Podle ČSSZ převážná většina pracovních neschopností skončí již do dvou týdnů od začátku nemoci; kontroloři ČSSZ přitom stonající zaměstnance kontrolují až od 15. dne nemoci.
    
    Počet ukončených pracovních neschopností, počet prostonaných dnů a průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti za prvních 11 měsíců v letech 2008 a 2009
    

    
    Zdroj: ČSSZ 
     
    ČTK, Jiří Janda

Zdroj: ČTK