Po škrtech se hledají úspory

Kvůli rozhodnutí o snížení plateb za státní pojištěnce na loňskou úroveň plánují zdravotní pojišťovny šetření. Do budoucna má platby státu nastavit automatický mechanismus.

Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny v tiskovém prohlášení odmítly jakékoli další kompenzace nákladů na covid v roce 2021, o kterých se uvažuje. Zároveň vstupují do jednání o úhradách na rok 2023 s tím, že bez navýšení plateb za státní pojištěnce pro rok 2023 bude nutné úhrady snižovat. „Bez navýšení plateb státu pro rok 2023 by se mohlo ukázat, že očekávaná bilance systému veřejného zdravotního pojištění nejen nedovolí žádný růst úhrad v roce 2023, ale naopak bude nezbytný jejich pokles,“ uvádí Svaz zdravotních pojišťoven ČR.

Pojišťovny tak reagují na rozhodnutí vlády vrátit platby za státní pojištěnce pro letošek kvůli úsporám ve výdajích státního rozpočtu na loňskou úroveň a ze zdravotnictví tak proti plánům letos vzít 14 miliard korun příjmů. Je to největší celistvá součást úspor ve státním rozpočtu v celkové výši 76,6 miliardy korun a bude vyžadovat změnu zákona.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče se rozhodl vstoupit do stávkové pohotovosti, snažil se tím vládu odradit od rozhodnutí zpětně zmrazit platby státu do zdravotnictví.

Sdružení ambulantních specialistů oslovilo premiéra a ministry zdravotnictví a financí otevřeným dopisem, ve kterém označují rozhodnutí o škrtech za ohrožení zdraví občanů. „Dopady pandemie covid‑19 na finanční stabilitu českého zdravotnictví v roce 2021 zcela jistě vyžadují vydání ministerstvem zdravotnictví slíbené novely kompenzační vyhlášky na tento rok. Je nutné poskytovatelům alespoň dodatečně kompenzovat propady příjmů a zvýšené náklady na péči v minulém roce,“ píší ambulantní specialisté a připomínají, jak prudce v současnosti rostou ceny režijních položek včetně energií.

Na dotaz, zda bude ministerstvo zdravotnictví žádat o zvýšení plateb za státní pojištěnce na rok 2023, mluvčí ministerstva zdravotnictví neodpověděl. Uvedl jen, že je cílem ministerstva zdravotnictví „zavést mechanismus automatické valorizace platby za státní pojištěnce, který by predikovatelně a automaticky valorizoval platbu za státní pojištěnce v následujících letech“. „Detaily tohoto mechanismu jsou předmětem jednání mezi ministerstvem zdravotnictví, ministerstvem financí a dalšími účastníky systému veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl Jakob. Jestli to znamená, že pro příští rok ministerstvo zdravotnictví s nárůstem plateb státu nepočítá, neupřesnil.

Podle zdravotnického experta a bývalého náměstka ministra zdravotnictví Pavla Hroboně bude nutné v příštích letech hledat ve zdravotnictví vyšší efektivitu. Uvedl to v Interview Plus Českého rozhlasu. „Je dobré připomenout standardní způsob, jak vzniká rozpočet zdravotnictví ve většině evropských zemí. Řekněme, že za normálních okolností zdravotnictví potřebuje například čtyři procenta navíc kvůli stárnutí obyvatelstva a příchodu nových technologií. Nemluvím o inflaci, ale o reálném navýšení potřeb zdravotnictví. Pak stát řekne, že může do zdravotnictví přidat třeba dvě procenta. Zbývající dvě procenta je nutné získat nějakým zvýšením efektivity. To je něco, co v Česku zatím nebylo zvykem. Odbory to neslyší rády, ale do budoucna jinou cestu nemáme. Bylo by ideální, abychom dali čísla na stůl a vláda jasně řekla, co bude moci přidat pro rok 2023 a co bude třeba ušetřit zvýšením efektivity uvnitř resortu. Nemyslím tím plošné a tupé škrty, ale dělat věci lépe,“ uvádí Hroboň.

Celkové příjmy systému zdravotního pojištění se letos odhadují zhruba kolem 400 miliard korun. Nové predikce vývoje ekonomiky zapracuje v příštích týdnech analytická komise k dohodovacímu řízení o úhradách pro rok 2023. Zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven na konci loňského roku tvořily 52 miliard korun. Už loni pojišťovny měly vyšší výdaje než příjmy a ze zůstatků na účtech ubylo za loňský rok zhruba 12 miliard korun. I před ohlášením škrtu 14 miliard korun očekávaly pojišťovny i v letošním roce deficit, například VZP o šest miliard korun.