Plzeňský kraj ročně doplácí na zdravotnictví stamiliony korun

 Asi 240 milionů korun ročně dává kraj na provoz Zdravotnické záchranné služby, další miliony na investice.

Podle hejtmana Václava Šlajse (ČSSD) vynakládá kraj na zdravotnictví nejvíce peněz v ČR v přepočtu na jednoho obyvatele. V letech 2012 až 2015 to bylo v průměru 1390 Kč na obyvatele ročně. Díky platbám SOHZ, které činily v roce 2012 téměř 218 milionů korun a loni přes 227 milionů Kč, dosahuje kraj ve čtyřech akutních nemocnicích a dvou nemocnicích následné péče zhruba vyrovnané hospodaření. Vysoké ztráty nemocnic odůvodňuje hlavně dlouhodobě nespravedlivě nastaveným systémem úhrad plateb ze zdravotního pojištění, na kterém nemocnice v kraji tratí.

Bývalý krajský radní odpovědný za finance a člen nejsilnější opoziční strany ODS Vladislav Vilímec je přesvědčený o tom, že kraj by měl nadále podporovat zdravotnictví, podle něj by se ale mělo najít systémovější řešení financování nemocnic, než je SOHZ. "Kraj si to mohl finančně dovolit, ale ty peníze chybí jinde, je to čtvrt miliardy. Nemocnice by se neměly jen spoléhat na SOHZ," řekl.

V nemocnicích zřizovaných krajem pracuje 1750 lidí, z toho je asi 260 lékařů. Nemocnice mají personální problémy, které vedly hlavně v létě k omezení provozu některých oddělení. Zdravotnictví je podle Šlajse jednou z hlavních priorit kraje. Podle lídra opoziční TOP 09, primáře z klatovské nemocnice Richarda Piknera, by se mělo investovat více do zdravotníků než do budov. Hejtmanství ale platy zvyšuje. Naposledy poslalo v červnu do nemocnic na růst mezd 23 milionů. "Lékaři v našich nemocnicích berou včetně příplatků a doplatků 68.000 hrubého měsíčně a zdravotní sestry 28.000 hrubého," řekla tehdy krajská radní pro zdravotnictví Milena Stárková (ČSSD). Průměrné platy lékařů v nemocnicích kraje jsou nad průměrem ČR, u sester je to zhruba průměr, dodala.

Díky investicím státu, kraje a dotacím EU se stavební stav nemocnic výrazně zlepšil. V roce 2006 byla otevřena státem postavená nemocnice v Domažlicích, v roce 2012 kraj otevřel nový monoblok nemocnice v Klatovech za miliardu. Výrazně investoval do nemocnice Stod, které dal 18 milionů na tomograf a loni 78 milionů na zateplení, operační trakt a nástavby.

Záchranná služba má v kraji 23 vlastních a dvě smluvní výjezdová místa, téměř 800 pracovníků, z toho 147 lékařů, 131 vozidel a v průměru 164 výjezdů denně s časem dojezdu kolem 9,5 minuty. Na provoz dostává od kraje téměř čtvrt miliardy ročně, další desítky milionů dal kraj na nové centrální sídlo v Plzni, do výjezdových míst i do obměny sanitek. Některá výjezdová místa slouží rovněž jako pohotovost. Navíc dal loni kraj na pohotovost smluvním parterům přes 18 milionů korun. Téměř 2,7 milionu Kč zaplatil za záchytnou stanici a 2,22 milionu na služby koronera.

I když ČSSD před lety prosadila vznik zdravotnického holdigu, který nemocnice zastřešuje, podle Piknera by měly nemocnice lépe do holdingu fúzovat, aby se více ušetřilo a aby se zvýšila efektivita. Vilímec by naopak holding nejraději zrušil. "Je to zbytná instituce, chceme ji zrušit, nic neprodukuje," konstatoval.

V sociálních službách vynaložil kraj na investice do sociálních zařízení desítky milionů korun. Vilímec je schvaluje, domnívá se ale také, že hejtmanství mohlo úspěšněji vyjednat rozdělování peněz na platby za sociální služby. "Kraj neudělal dost při tom rozdělování, jiné kraje nás předběhly," řekl. Jednou z největších akcí minulých let byla transformace Centra sociálních služeb Stod. V bývalém ústavu žilo přes 180 klientů, převážně mužů s mentálním postižením. Za pět let se podařilo získat samostatné bydlení v domech a bytech na Plzeňsku pro 128 lidí. Transformace stála kolem 110 milionů korun, pomohly dotace.

Kraj v současném období nijak výrazněji nezasahoval do sítě svých středních škol, jejich větší redukce se uskutečnila už v předminulém volebním období. Hejtmanství se snaží podporovat učňovské a technické školství, i s pomocí dotací investovalo desítky milionů korun například do vybavení školních dílen a pracovišť, kde mají studenti praxe. Opozici se nelíbilo zejména zrušení školního statku v Horšově, které prosadilo vedení kraje.

Sociální služby v Plzeňském kraji:

Zdroj: ČSÚ a Krajský úřad Plzeňského kraje

Údaje k 31. prosinci 2012 a k 30. červnu 2016

* nejaktuálnější dostupné údaje k 31. 12. 2015

** počet lůžek v tzv. kamenném hospicu, kromě toho nabízí v kraji služby dva mobilní hospice. Leště letos by mělo přibýt do deseti hospicových lůžek v klatovské nemocnici.

Srovnání počtu škol a žáků v letech 2012 a 2016:

Zdroj: Krajský úřad Plzeňského kraje

* údaje po počtu studentů VŠ nemá krajský úřad k dispozici. V kraji má sídlo Západočeská univerzita v Plzni a odloučená pracoviště Univerzita Karlova, Metropolitní univerzita a Vysoká škola zemědělská.

Počet lůžek akutní a ošetřovatelské péče v nemocničních zařízeních v Plzeňském kraji:

Údaje k 31. prosinci 2012 a k 30. červnu 2016

Zdroj: Krajský úřad, ÚZIS, výroční zprávy nemocnic

* nemocnice změnila v roce 2014 soukromého majitele, začlenila se do skupiny Privamed

** jedná se o lůžka následné péče

*** městem vlastněnou nemocnici provozuje od listopadu 2015 soukromá společnost Nemos Sokolov

**** pro výpočet použit střední stav obyvatelstva v roce 2012 a 2015

Hospodářské výsledky nemocnic ve vlastnictví kraje (údaje v mil. Kč)

Zdroj: Krajský úřad Plzeňského kraje

Údaje k 31. prosinci 2012 a k 31. prosinci 2015

Zdroj: ČTK