Plošné vyšetření sluchu

Každoročně se v Česku narodí přibližně sto neslyšících dětí. Podle lékařů by 60 až 80 z nich mohl pomoci kochleární implantát, který elektricky stimuluje sluchový nerv a umožňuje lidem slyšet. V roce 2006 jich bylo dětem implantováno 32. K tomu, aby se tomuto zákroku podrobilo více dětí, je třeba zavést celoplošné vyšetření sluchu, nejlépe už v porodnicích, a změnit kritéria pro děti doporučované k voperování implantátu. Novinářům to dnes řekl přednosta motolské dětské ušní, nosní a krční kliniky Zdeněk Kabelka.

Optimální věk pro zavedení implantátu je mezi 18 měsíci a dvěma lety. Bez screeningu je obtížné operovat včas. Každý měsíc, kdy dítě nemůže vnímat zvukové podněty, se negativně podepisuje na jeho vývoji. Příslušné části mozku v případě, že nemají možnost zpracovávat určité vjemy, začíná záhy zabírat jiná činnost. ČR patří mezi několik málo evropských států, kde se vyšetření sluchu novorozenců neprovádí plošně, i když v řadě porodnic, zejména ve velkých městech, se už dělá.

Kochleární implantát však nemůže pomoci všem neslyšícím dětem. Zprostředkovává sluchové vjemy stimulací nervových zakončení v hlemýždi a nemůže pomoci v případech hluchoty způsobené poruchou sluchové dráhy. Implantát a operace přijde zhruba na milion korun a náklady hradí pojišťovna.

Eva Vymlátilová z centra kochleárních implantací řekla, že u dětí se při výběru kandidátů hodnotí sluchová porucha a její dopad na vývoj řeči i reálné perspektivy do budoucna. Děti s vícečetnými postiženími s výjimkou ztráty zraku, většinou nejsou doporučeny. Podle Vymlátilové by implantát měly dostávat všechny děti, které ho potřebují. Bylo prokázáno, že z implantace mají prospěch i děti mentálně handicapované.

Jitka Holmanová, která rovněž působí v centru, uvedla, že dítě se zavedeným implantátem rozumí řeči bez nutnosti odezírání, má srozumitelnou výslovnost a přirozenou melodii hlasu. Užívá správné gramatické tvary a má velkou šanci navštěvovat běžnou školu. Děti se sluchadly při těžké sluchové vadě slyší jen hlasité zvuky, bez odezírání řeči nerozumí, jejich řeč má nepřirozenou melodii, mluví často gramaticky nesprávně a jen výjimečně navštěvují stejnou školu jako jejich zdraví vrstevníci.

Podle Josefa Syky z Ústavu experimentální medicíny akademie věd hluchotu způsobuje jediný gen, který v budoucnu bude možné ovlivnit. Zatím vědci experimentují na zvířatech a jejich poznatky se v klinické praxi možná uplatní do 20 let.

Zdroj: ČTK