Pirk: Maraton je velký nápor na klouby i srdce
Bezmála osm tisíc běžců by se mělo podle pořadatelů v neděli postavit na start pražského maratonu. Čeká je závod, který je náporem nejen na klouby, ale také na srdce. V rozhovoru s ČTK to řekl kardiochirurg Jan Pirk, rovněž známý kondiční běžec. Zatímco kratší tratě včetně půlmaratonu může podle něj rekreační sportovec uběhnout jen z hecu, pokus o absolvování maratonu bez poctivé přípravy může být rizikový.
Adekvátní dlouhodobý trénink je v zájmu zdraví startujících. "Pokud by se někdo rozhodl jít ze srandy na maraton, tak by si mohl opravdu ublížit," varuje Pirk před impulzivním přihlašováním neběžců.
Vytrvalci, které čeká maratonská premiéra, mívají závodní zkušenost maximálně s půlmaratonem. "Ale maraton není půlka maratonu. Začíná od 30. kilometru, čímž se odlišuje od všech kratších běhů. Mezi 30. a 35. kilometrem často přichází krize a pak je to hlavně o hlavě," uvedl Pirk.
Velkou zátěž na klouby a srdce podle něj potvrzují i laboratorní zjištění. "U řady maratonců se z krevních testů zjistilo dočasné poškození srdečního svalu," řekl lékař. "Ale nechci strašit, uběhnout maraton je nádherný zážitek," doplnil vzápětí.
Zátěž na organismus je hodně závislá na počasí, přičemž krásné jarní zdaleka neznamená krásné vytrvalecké. "Ideální teplota na maraton je kolem dvanácti stupňů s tím, že může občas sprchnout. Úplně nejhorší je horko," řekl Pirk. Na neděli zatím meteorologové předpovídají polojasno s maximálními teplotami mezi 13 a 17 stupni Celsia.
Zátěž se také výrazně liší podle toho, jak dlouho maratonci závod běží. Zatímco elitním Afričanům to trvá jen něco málo přes dvě hodiny a řada solidních kondičních běžců proběhne cílem do čtyř hodin od startovního výstřelu, výjimkou nejsou ani časy nad pět hodin.
V Praze je limit pro dokončení závodu sedm hodin. Loni cílem proběhlo zhruba šest tisíc maratonců, z nichž přibližně desetina měla čas přes pět hodin. Pirk si myslí, že pro pomalejší běžce znamená maraton vyšší zátěž než pro jejich rychlejší kolegy. "To musí být strašné být na maratonské trati šest hodin," poznamenal.
V týdnu před maratonem by měli lidé dostatečně pít, jíst sacharidy například ve formě těstovin nebo rýže a doplňovat vitamíny i minerály, třeba hořčík pro snížení nebezpečí křečí. Pokud běžce těsně před závodem postihnou nějaké zdravotní problémy, jako je například silnější nachlazení, měl by svůj start zvážit. "Měl by si nechat nabrat krev a konzultovat svůj stav s lékařem," poznamenal Pirk.
Za individuální považuje také posouzení, kdy v případě indispozice na trati raději závod vzdát a vyhledat pomoc přítomných zdravotníků. "To se nedá paušálně rozhodnout. Někdo vzdává při malém píchnutí, jiný je schopen doběhnout i se zlomenou nohou. Člověk to musí brát s rozumem."
Pro regeneraci je podle něj obecné pravidlo, že každých deset kilometrů závodu znamená týden odpočinku. Po maratonu by to tak měl být zpravidla měsíc, i když to není pravidlo. "Vím o šílencích, kteří zaběhli 365 maratonů za rok, ale to se rozhodně nedá doporučit," dodal Pirk.
Sám loni pražský maraton uběhl zhruba za tři a půl hodiny. Na podzim ještě absolvoval maraton v New Yorku, ale v neděli se v Praze na start nepostaví. Manželce totiž sedmašedesátiletý lékař slíbil, že s maratony skončil. "Raději odjedu z Prahy, protože kdybych to viděl, tak by mi srdce nedalo a musel bych se znovu přihlásit," dodal.
ČTK
Zdroj: ČTK