Pětiletá jistota, nebo roční provizorium

Na konci letošního roku končí většině nemocnic stávající smlouvy s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Už v červnu VZP po jednání se zástupci krajů avizovala, že všem nemocnicím, se kterými se nedohodne na podobě standardní pětileté smlouvy na příští období, prodlouží stávající smlouvu o rok. Tím získala prostor pro další jednání.

Na rozdíl od období před šesti lety nyní účastníci debaty o nemocniční síti navenek jednání moc nekomentují. VZP odmítla sdělit i to, s kolika nemocnicemi už má uzavřené pětileté smlouvy a kolik jich bude mít jen roční provizorium. „Se zástupci poskytovatelů zdravotních služeb a krajskými samosprávami probíhají intenzivní jednání, z nichž nepovažuji za vhodné zveřejňovat průběžné dílčí výstupy,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Pojišťovna se s podporou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha snaží co nejvíce vtáhnout do hry kraje. Záměr je vypracovat krajské koncepce, které budou dávat dlouhodobě smysl.

Jak se píše ve zdravotně pojistném plánu VZP pro rok 2019, „smluvní politika VZP ČR se v roce 2019 zaměří zejména na efektivní využití lůžkového fondu a zlepšení prostupnosti péče (akutní – následná – dlouhodobá – ambulantní – péče ve vlastním sociálním prostředí – zdravotně sociální péče) a dále na posílení následné a dlouhodobé lůžkové péče a poskytování zdravotních služeb ve vlastním sociálním prostředí pacientů, a to s ohledem na stárnutí populace“.

Kromě toho VZP ve svém plánu v oblasti smluvní politiky vypíchla důraz na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb, centralizaci specializované péče a eHealth. „Současně bude podporován přesun vybrané operativy u plánovaných zákroků do režimu jednodenní péče na lůžku a nasmlouvávání spojených lůžkových fondů,“ uvádí se v plánu.

Z toho, co zatím bylo publikováno zejména v regionálních médiích, a z ankety, kterou si udělala Medical Tribune v jednotlivých krajích, vyplývají následující příklady, jak se jednání o nemocniční síti vyvíjejí.

Například Moravskoslezský kraj připravil návrh restrukturalizace sítě svých nemocnic. „O jeho fi nální podobě bude rozhodnuto v prosinci tohoto roku,“ uvedla mluvčí kraje Nikola Birklenová. Následně Moravskoslezský kraj počítá s uzavřením pětiletých smluv s platností od roku 2020. Citlivým bodem koncepce zůstává další využití nemocnice v Orlové, která je součástí Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvkové organizace kraje. V Orlové je ortopedické oddělení, chirurgické, interní, rehabilitační, ARO a LDN. Kvůli nedostatku personálu a jeho přetěžování by se zde zrušila oddělení akutní lůžkové péče a spojila by se s jinými krajskými nemocnicemi. Jak píše regionální tisk, ze všeho nejdříve se má interna z Orlové přesunout do Karviné. Podle záměru by se pak z Orlové stalo centrum následné péče, zůstaly by tu ambulance a lékárna. Proti tomu však protestují odbory a varují, že místní lékaři a zdravotníci nepůjdou do Karviné, jak kraj doufá, ale odejdou mimo region. Podle odborářů tak zanikne sehraný tým a péče v regionu nebude zajištěna.

V Královéhradeckém kraji práce na koncepci tamního zdravotnictví právě začaly. Měla by být hotová do poloviny roku 2020. „Koncepce by měla být schopna odpovědět i na možné či vhodné změny v síti krajských nemocnic, kapacitě lůžek i změny na odděleních,“ uvedla mluvčí Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Magdaléna Doležalová. „V nejbližší době není připravována žádná cílená změna ve struktuře lůžkových oddělení, ale může k ní dojít při nemožnosti zajistit legislativní požadavky na personální obsazení konkrétního oddělení,“ poznamenala Doležalová. Žádná z nemocnic královéhradeckého holdingu nemá v tuto chvíli pětiletou smlouvu s VZP, jednání o smlouvách na příští rok probíhají.

Také ve Zlínském kraji diskuse o struktuře lůžkové péče ještě probíhají. Podle mluvčí kraje Adély Kousalové jsou konstruktivní a rýsuje se dohoda na tom, že se zruší lůžka očního oddělení v Kroměřížské nemocnici. „Ostatní změny jsou v počtu lůžek interních oddělení ve vsetínské a uherskohradišťské nemocnici z důvodu dokončení výstavby nových budov a jejich kapacity. Tedy žádné zásadní změny,“ uvedla Kousalová. Vedení nemocnic Zlínského kraje je podle ní spokojeno s tím, že zatím uzavře smlouvy na jeden rok.

V Libereckém kraji zatím není o smlouvách na příští roky nic jisté. „Jednání o délce období, na které budou uzavřeny nové smlouvy, nejsou uzavřena. Některé nemocnice s VZP ještě ani nejednaly a mají pouze předběžné a nezávazné informace, jiné jsou s VZP ve spojení a mají potřebné informace. Jednání jsou rozplánována do konce roku,“ uvedla Lenka Klimentová z oddělení vztahů s veřejností Libereckého kraje. Každopádně u nemocnic zřizovaných krajem očekává spíše navyšování kapacit než utlumování. To by mohlo podle mluvčí naopak nastat v ostatních nemocnicích regionu. „Vedou se jednání ohledně navýšení z hlediska vývoje rozsahu péče v okolních nemocnicích. Dále se předpokládá nasmlouvání nových výkonů v rámci stávajících odborností, například magnetická rezonance, nové DRG markery, PET-CT, mírné navýšení lůžkové kapacity v některých oborech,“ uvedla Klimentová.

Jednání o smlouvách byla od počátku náročná v Karlovarském kraji, krajské nemocnice v Karlových Varech a Chebu podle místních médií spějí letos ke ztrátě 130 až 150 milionů korun. Jednání o smlouvách se tak komplikují požadavky kolem aktuálních úhrad.

Ve Středočeském kraji si vyjednává každá nemocnice smlouvy samostatně, kraj nekoordinuje ani postup svých oblastních nemocnic.

Zástupci středočeské Nemocnice Nymburk, kterou zřizuje město, nedávno informovali, že se s VZP dohodli na zachování stávajícího rozsahu péče, a očekávají uzavření pětileté smlouvy, která nemocnici přinese jistotu. Přitom se loni při soudu kvůli úmrtí pacienta na interně nymburské nemocnice ukázalo, že zde sloužil lékař bez atestace bez řádného vedení primářem. Navíc pak na oddělení falšovali dokumentaci. Na dotaz, jak to, že nymburská nemocnice s ohledem na tyto události získala smlouvu na plný rozsah služeb, odpověděl mluvčí VZP Tichý, že smlouva s Nemocnicí Nymburk zatím není uzavřena. „Smlouva o poskytování a úhradě hrazených služeb zatím Nemocnici Nymburk nebyla předložena,“ podotkl.

Na začátku října informovala Městská nemocnice Čáslav, že uzavřela smlouvu s VZP na pět let. Ředitel nemocnice Martin Novák poodhalil, jak jednání probíhala. „Původním záměrem VZP bylo omezení rozsahu v současné době poskytovaného spektra služeb. Veškeré úvahy o jakémkoli omezení provozu nemocnice jsme jednoznačně odmítli a své stanovisko jsme následně také obhájili,“ uvedl Novák. Podle něj k pozitivnímu výsledku jednání pomohla i návštěva ředitele regionální pobočky VZP v nemocnici. Jako svůj další úkol teď vnímá dosáhnout navýšení počtu porodů v místní porodnici nad 500 ročně.

Holding Jihočeské nemocnice vlastněný krajem, který sdružuje nemocnice v Českých Budějovicích a dalších sedmi jihočeských městech, už v létě oznámil, že se s VZP dohodl na zachování stávajícího rozsahu služeb. Smlouva na pět let by měla podle dohody být podepsána do konce roku. „Zástupci jihočeských nemocnic se s VZP domluvili na tom, že počet i skladba lůžek na jednotlivých odděleních jihočeských nemocnic zůstanou stejné. Nynější stav je vyhovující z hlediska kvality i dostupnosti zdravotní péče, takže nebudeme nikde rušit péči ani lůžka,“ shrnul v červenci člen představenstva Jihočeských nemocnic Ing. Michal Čarvaš. Pro Čarvaše a další vyjednavače bylo jedním z těžkých bodů udržet smlouvu na prachatickou porodnici, která ročně provede méně než 500 porodů.

Zdroj: MT