Pět milionů korun pro mladé české vědce
Problematické financování základního výzkumu
Financování základního výzkumu je problematické – jeho výsledky jsou totiž těžko měřitelné a často i interpretovatelné.
Aplikovaný výzkum se bez toho základního ale neobejde. Novodobí čeští mecenáši věří, že bychom vědu měli podporovat nezištně a neměli bychom zavrhovat ani ty projekty, které vypadají na první pohled riskantně. Zároveň věří, že to vše lze realizovat bez zbytečné byrokracie, skrze jednoduché webové rozhraní.
„Česká republika má špičkové vědce. Aby u nás ale zůstali, je třeba je motivovat. Proto se v NF Neuron snažíme dělat vše proto, abychom mladým vědcům zjednodušili jejich práci. Nechceme, aby trávili svůj čas zbytečnou byrokracií, chceme jim ukázat alternativu – fungovat efektivně a být pro ně partnerem,“ upřesňuje ředitelka fondu Monika Vondráková.
I letos tak rozdělí mecenáši NF Neuron mezi špičkové české vědce 5 milionů korun, a to v oborech matematika, fyzika, chemie, medicína a společenské vědy.
Ti nejlepší ve svých oborech
Mecenáši Neuronu každoročně poskytují finanční obnos, který vědecká rada složená ze špičkových českých vědců rozděluje na základě odborného posouzení mezi ty nejlepší kandidáty.
NF Neuron cílí na mladé vědce působící v České republice a úspěšné české vědce, kteří se rozhodnou pro návrat ze zahraničí, aby v České republice realizovali svůj základní výzkum.
Vědecká rada vybírá ty žadatele, kteří mají potenciál stát se těmi nejlepšími ve svém oboru ve světě – každý z nich získá na svůj projekt Neuron Impuls ve výši jeden milion korun. Od svého vzniku vyplatil fond mladým vědcům již více než 25 milionů korun. A kdo jsou ti, jejichž výzkum možná jednou změní životy nás všech?
Neuron Impuls 2015
Medicína – RNDr. Jana Dobrovolná, Ph.D.
Zhoubné nádorové buňky vznikají v několika vývojových krocích z relativně neškodné přednádorové buňky. K tomuto buněčnému přerodu přispívají genetické změny způsobené tvorbou RNA:DNA hybridů, tzv. R-smyček. Jana Dobrovolná vyvinula unikátní metodu, která umožňuje R-smyčky izolovat a identifikovat proteiny, které se podílejí na jejich metabolismu. Tento výzkum může odhalit nové biomarkery přednádorových lézí a usnadnit tak jejich včasné rozpoznání.
Fyzika – Mgr. Anna Fučíková, Ph.D.
Doktorka Anna Fučíková se dlouhodobě zabývá zkoumáním polovodičových nanočástic a jejich optických vlastností. Vyvinula novou technologii růstu křemíkových nanokrystalů s velmi úzkou emisní čárou a vysokou účinností luminiscence, které překonávají dosud známé nanomateriály. V rámci tohoto projektu bude zkoumat fyzikální vlastnosti polovodičových nanomateriálů na úrovni jednotlivých nanokrystalů, zejména pomocí unikátní kombinace optické mikro-spektroskopie a mikroskopie atomárních sil. Výsledky tohoto bádání a dalšího rozvoje technologie by měly nalézt uplatnění jako luminofory pro LED a solární články či jako fluorescenční značky v biologii a jinde.
Chemie – doc. Mgr. Richard Štefl, Ph.D.
Lidský genom obsahuje obrovského množství nekódujících genů, které představují dosud chybějící článek pro pochopení mnohých buněčných mechanismů a nemocí. A právě tato „temná hmota genomu“ je předmětem projektu Richarda Štefla. Ten si klade za cíl objasnit strukturní podstatu chemické komunikace mezi genomem a RNA polymerázou při přepisu nekódujících genů. Tento projekt zodpoví dlouholetou otázku, jak spolu komunikuje chromatin a RNA polymeráza II a jak tyto interakce regulují genovou expresi nekódujících RNA, které jsou klíčové pro mnohé genetické poruchy a lidská onemocnění. O aktuálnosti výzkumu laboratoře Richarda Štefla svědčí fakt, že letos získal prestižní grant od Evropské vědecké rady (ERC Consolidator Grant)”
Matematika – v oboru matematika byly uděleny dva Neuron Impulsy
Matematika – RNDr. Vít Jelínek, Ph.D.
Vít Jelínek se zabývá výzkumem propojujícím kombinatoriku, teoretickou informatiku a diskrétní geometrii. Studuje mimo jiné otázky týkající se "průměrných" vlastností náhodně generovaných kombinatorických objektů, jako jsou matice nebo množinové systémy. Výsledky jeho práce mohou najít aplikace například při návrhu efektivních algoritmů a datových struktur.
Matematika – RNDr. Jan Vybíral, Ph.D.
Celkový objem dat, který je v současnosti nutné zpracovávat, roste exponenciálně nebo i rychleji. Informační hodnota těchto dat nicméně tak rychle neroste. Nacházet odpovědi v tomto množství dat je tedy čím dál tím těžší. Cílem projektu Jana Vybírala je teoretická analýza i praktická aplikace metod komprimovaného snímání. Tento interdisciplinární obor kombinuje výsledky funkcionální analýzy, statistiky a numeriky pro efektivní zpracování vysocedimenzionálních dat. V praktické části projektu se Jan Vybíral zaměří na data z oboru fyziky pevných látek a bioinformatiky.
Společenské vědy – Mgr. Tomáš Cvrček, Ph.D.
Studium hospodářských dějin se v dnešním světě stále intenzivněji spoléhá na využití historických statistických údajů. Cílem projektu doktora Tomáše Cvrčka je vytvoření veřejné komplexní databáze Central European Historical Microdata Center (CEHMC), která shromáždí, zpracuje a zpřístupní taková data pro oblast střední a východní Evropy mezinárodním badatelům i široké veřejnosti. Výsledkem bude široka paleta údajů o nejrůznějších ukazatelích dlouhodobého vývoje na území někdejší Habsburské monarchie, včetně mezd, rozvoje školní docházky, demografického vývoje, vzestupu nových technologii či rozvoje kapitálového trhu.
Shora zleva: Jana Dobrovolná, Richard Štefl, Jan Vybíral, Vít Jelínek, Anna Fučíková, Tomáš Cvrček. Držitelé Neuron Impulsů 2015 převezmou šek na svůj výzkum v rámci slavnostního předávání Cen Neuron v prosinci.
Zdroj: ČTK