Pečovatelé utíkají z oboru. Kvůli platům

Berou v průměru 13 tisíc korun čistého měsíčně. Starají se o nemohoucí, nemocné, někdy i imobilní klienty.

Řeč je o tisících pracovníků sociální péče, kteří zajišťují chod sociálních ústavů a domovů důchodců.

Že o nich není slyšet, není tím, že by byli se svým platem spokojeni. Obávají se, že na rozdíl od lékařů nemají šanci se domoci lepšího. Kdo najde jinou práci, z oboru utíká, byť ho třeba studoval a má v něm praxi. Místo nich přicházejí do sociálních ústavů pracovat lidé po krátkých rekvalifikačních kurzech z úřadu práce.

Naděje na navýšení dotací ze státního rozpočtu pro letošek definitivně padla, v pondělí se o tom ujistila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková na schůzces ministry financí, sociálních věcí a s premiérem Petrem Nečasem.

"Našemu resortu se podařilo v rozpočtu pro letošní rok zachovat částky na sociální služby na stejné úrovni jako loni, už to považujeme vzhledem k rozpočtovým škrtům za úspěch," vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.

Na zvýšení platů pracovníků v sociální péči o zhruba 1200 Kč měsíčně by přitom bylo potřeba 800 milionů korun na rok navíc.

Je to špatná zpráva i pro 48letou Irenu, která je zaměstnaná v Domově u lesa Tavíkovice na jižní Moravě. V ústavu pracuje už řadu let, přímo o mentálně postižené klienty se stará od roku 2007, kdy si udělala specializační kurz.

"Mám pocit, že mi plat spíš trochu klesá než naopak. Nevím ale, jestli bych tady v okolí vůbec jinou práci sehnala," říká Irena.

Pracovníci a vedení ústavů jsou v tomto ohledu zajedno. Ředitel Domova u lesa Tavíkovice Tomáš Havlásek tvrdí, že by svým zaměstnancům přidat potřeboval, protože by si to zasloužili a aby si je udržel. Jenže platy tvoří 65 procent všech nákladů v jeho ústavu. A musí šetřit.

V našem třicetimilionovém rozpočtu nám v současnosti chybí tři miliony, o které budeme žádat kraj jako zřizovatele," říká Havlásek.

Za platy, které mohou nabídnout, je pro vedení ústavů problém sehnat kvalitní pracovníky. "V našem oboru je teď trend, že když to nebudou dělat stávající zaměstnanci, přijmou se nezaměstnaní, kteří k tomu sice nemají vztah, ale vezmou jakoukoli práci. Hrozí zhoršení kvality a přístupu ke klientům," varuje Havlásek.

Příští rok se peníze najít musí "Situace je neúnosná, přinejhorším příští rok se musí peníze na vyšší platy najít," říká rozhodně Žitníková.

Sociální ústavy jsou financovány z několika zdrojů.

Pobytová zařízení vybírají od klientů až 85 procent důchodu a také celý příspěvek na péči. U lidí celoživotně postižených jsou penze nízké a ústav od nich dostává celkem kolem 12 000 korun. Zbytek přispívá stát nebo kraj. Oba teď odmítají zvýšit příspěvky, protože na to nemají.

"Ministr souhlasí s požadavkem na navýšení platové úrovně těchto pracovníků, ale upozorňuje, že není možné jej řešit dalším navyšováním prostředků ze státního rozpočtu. Zodpovědnost za zajištění sociálních služeb je na krajích," uvádí Plívová.
---
Srovnání platů *

Před několika lety si vymohly zvýšení svých platů zdravotní sestry. Přidáno dostaly zhruba 1500 korun měsíčně.

V roce 2010 tak běžná zdravotní sestra u lůžka v nemocnici s tabulkovým platem brala průměrně 26 895 hrubého a sestra specialistka 31 384. *

Loni přišlo skokové navýšení platů lékařů. Před ním měl zkušený lékař v nemocnici s tabulkovým platem průměrně 57 892, mladý lékař 33 615. Přidáno dostali 5000 až 8000.

Letos mají zdravotníkům vzrůst platy o dalších minimálně 6,25 %. * Pracovník sociální péče má průměrný plat 16 107 hrubého. Od roku 2007 do roku 2010 vzrostl jejich plat o 1600 korun. Jako pracovník sociální péče je zařazena většina kvalifikovaných zaměstnanců sociálních ústavů či domovů důchodců, celkem 18 tisíc lidí v sociálních službách.

------

zdroj:ČTK

Zdroj: ČTK