Péči o zdraví nezvládne stát sám

Česko-slovenská skupina se podle něj už definitivně stala hráčem, který výrazně vstoupil do celého středoevropského regionu. Finanční krize a ekonomické problémy řady firem přitom nabízejí "investorským štikám" typu Penty příležitosti, které se už nemusejí opakovat. Penta se proto pouští i do bankovnictví. A sází i na zdravotnický byznys - i když to může být běh na dlouhou trať. Rozhovor se  spolumajitelem Penty Jaroslavem Haščákem.

HN: Proč chcete jít i do jiného byznysu?

Když jsme se z česko-slovenského byznysu stali regionálními hráči ve střední Evropě, narostla nám i konkurence. Nepreferujeme žádná odvětví, i když třeba ve zdravotnictví jsme silní. Ale naším cílem jsou dlouhodobé výnosy z kapitálu minimálně 25 procent. Širším záběrem zvýšíme šanci vůči konkurenci a rozložíme riziko.

HN: Nedávno jste rozšířili například holding zdravotnických laboratoří koupí sítě AskuLab od J&T. Budete nakupovat další laboratoře?

Dnes jsme jednička na Slovensku, dvojka v Česku, čtyřka v Polsku, s celkovými tržbami asi 42 milionů eur. Ale organický růst nestačí. Jen v Polsku zkoumáme v této oblasti asi třicet akvizic, z toho dvě větší. Na další se díváme i v Česku.

HN: Ve zdravotnictví jste velmi silní. Vedle laboratoří uvažujete o dalších investicích?

Na Slovensku máme pojišťovny už čtyři roky. Počítali jsme s tím, že reformy, které umožní vznik soukromých pojišťoven, proběhnou i jinde. Ale nestalo se. Nicméně na Slovensku jsme v tomto oboru dvojkou trhu, s podílem asi 25 procent.

HN: Jenže ty plány zatím nevycházejí, vlády do zdravotního pojištění nechtějí soukromý sektor pustit. Nepřeje tomu ani současná slovenská vláda. Proč jste se rozhodli do toho přesto jít, nebyla to chyba?

Demografický vývoj je nezpochybnitelný. V příštích patnácti dvaceti letech bude extrémní tlak na výdaje zdravotnictví pro stále rostoucí počet starších občanů. Jakmile začíná odcházet do důchodu generace, narozená mezi roky 1946 a 1963, tak nastává kritická doba. A cesty jsou jen dvě: buď celý systém zkolabuje, nebo dojde ke změně. A to zaprvé extrémním zefektivněním zdravotnického systému - nikde jinde se tak zdroji nemrhá, zadruhé předáním mnoha státních kompetencí soukromým investorům. A za třetí komplexním, nejen finančním zvýšením celkové spoluúčasti lidí na zdravotní péči.

HN: Ale otázka zní, kdy vlády soukromý kapitál do zdravotního pojištění pustí.

Pragmatismus je k tomu donutí. I když zatím politici rozhodují jen podle toho, aby vydrželi ve vládě čtyři roky, a dlouhodobější strategie je nezajímají. Pravda je, že předtím asi vyčerpají všechny jiné možnosti, než k té změně dojde.

HN: Bylo tedy od vás i dalších investorů prozíravé, že jste do zdravotnictví šli? Zvlášť když potřebujete, aby se investice také v dohledné době vrátily?

V některých zdravotnických oblastech už přece soukromé podnikání dobře funguje. Ve farmacii, kde má Penta síť lékáren, s níž jsme například v Česku jedničkou na trhu. Do nemocnic zatím privátní sektor zdaleka tolik nepronikl, ani my tam nejdeme. Ale v ambulantní sféře, například poliklinikách, už zase soukromníci včetně nás podnikají. A laboratoře jsou také soukromé, což ukazuje i náš příklad.

HN: Říkáte, že i ve zdravotním pojištění jste na Slovensku efektivnější než stát. Proto, že státu nejde o zisk. Ale tohle vám naopak kritici vyčítají - totiž že soukromým pojišťovnám půjde o zisk v prvé řadě, a pacient na to údajně doplatí.

Úloha státu je ve vytvoření pravidel hry a jejich kontrole. Malá část lidí, které by objektivně systém vytlačil - narodí se třeba chronicky nemocní, mají úraz - by také od státu měla mít péči zaručenou. Ale pro ostatní musí být otevřen soukromý sektor. Navíc - ve zdravotnictví existuje obrovská informační asymetrie. Když si jdete koupit mléko, nebo auto - dozvíte se o výrobku nebo o službě prakticky všechno. Když přijdete k lékaři, jste v jeho rukách, nevíte, jak si ověřit, že se o vás stará správně. Nejste k tomu ani finančně motivovaní, abyste se o to zajímali.

HN: Jak budete rozvíjet zdravotnický byznys?

Pojišťovna Dôvera bude mít po spojení s pojišťovnou Apollo na Slovensku 1,4 milionu klientů, chceme tam zůstat pokud možno až do roku 2018. Nakonec i musíme - pojišťovna je neprodejná za současných podmínek, a likvidovat ji nebudeme. Probíhají spory se státem, máme zakázáno brát z pojišťovny zisk, je to u mezinárodní arbitráže i u Ústavního soudu. A negativně se nedávno k zásahům vlády vůči pojišťovnám vyjádřila i Evropská komise. Zisk je přitom asi 30 až 40 milionů eur ročně, nedosahujeme ho na úkor pacientů, naopak, dostávají lepší služby než ve státní pojišťovně. Věřím, že nakonec bude muset dojít k nějakému kompromisu se státem.

HN: A v lékárnách?

Náš řetězec Dr. Max je největší ve střední Evropě. Chceme se dostat na tržby 500 milionů eur v roce 2012. To je téměř dvojnásobek oproti letošku. Kupujeme řetězce - teď zkoumáme dva na Slovensku, kupujeme jednotlivé lékárny nebo i budujeme vlastní. Ročně tak získáme desítky nových lékáren. Zajímá nás tady i Skandinávie. V roce 2013 to budeme vyhodnocovat. Stejně úspěšně vypadají laboratoře, ty vyhodnotíme také zhruba v té době. Zhruba za dva roky chceme dosáhnout asi sta milionů eurotržeb, z dnešních necelých padesáti. V ambulantní sféře máme největší síť poliklinik na Slovensku Pro Care. Díváme se i do Polska, Rumunska, ale akvizice jsou zatím drahé. Když se další nepodaří, možná z toho vystoupíme dřív než v roce 2012.

HN: Zdroje ze Slovenska říkají, že kupujete kromě AeskuLabu od J&T i další zdravotnický byznys. Je to tak?

Zatím ne, ale není vyloučené, že se subjektem, který tyhle aktiva kupuje, budeme spolupracovat. Měli jsme zájem o laboratorní byznys. Kromě toho mají dvě nemocnice, které bychom určitě nechtěli. Vlastní tři polikliniky, ovšem zase kombinované s lůžky, což do naší koncepce nezapadá. A mají ještě pět lékáren, ty by třeba do našich plánů zapadaly.

HN: Někteří byznysmeni dosahují "synergie" i tak, že mají zdravotní pojišťovnu, a přes vlastní nemocnice a další zdravotnické podniky "prohánějí" její peníze, účtují si přitom vyšší ceny, a tak se obohacují...

Nikoho nebudu jmenovat. Ale víme, že existuje konkurenční model tohoto byznysu: přes správní radu ovládnete pojišťovnu, a taháte přes ni peníze od poskytovatelů péče. Ale to je jiný model, než máme my. Každý náš zdravotnický projekt se musí sám obhájit a splnit investiční kritéria. Ceny z naší pojišťovny pro naše laboratoře jsou nižší než u konkurence. My pojišťovnu nepoužíváme jako "průtokový ohřívač" peněz.

HN, Martin Mařík

Penta

15 let historie

Penta vznikla v roce 1994 jako obchodník s cennými papíry. Od roku 2000 investuje do private equity projektů i byznysu s nemovitostmi. Příjmy skupiny loni dosáhly 1,9 miliardy eur, konsolidovaná aktiva 2,3 miliardy eur. Skupina má pět vlastníků: Jaroslava Haščáka, Marka Dospivu, Martina Kúšika, Jozefa Oravkina a Jozefa Špirka.

Zdravotnický byznys

Řetězce laboratoří Alpha Medical Vebtures, DD Lab, AeskuLab
Slovenská pojišťovna Dôvera
Síť nemocnic na Slovensku ProCare
Česká síť ordinací Mediclinic
Řetězec lékáren Dr. Max

Další významné aktivity

Privatbanka
Polsko-česko-slovenský řetězec prodejen Žabka
Aero Vodochody (letiště a letectví)
Sázková kancelář Fortuna
Hasau - výroba oken v Polsku a na Slovensku
Drátovny Hlohovec a Drumet
Výrobce autodílů AVC

25 procent dosahuje průměrný výnos kapitálu u investic skupiny Penta. Trend chce Penta udržet rozšířením portfolia.

500 milionů eur mají v roce 2012 dosáhnout tržby lékáren, které ovládá Penta. Páteří tohoto byznysu je lékárenský řetězec Dr. Max.

1,4 milionu klientů má na Slovensku zdravotní pojišťovna Dôvera. Penta však kvůli ní vede tvrdé spory s nynější bratislavskou vládou, která důvěru v soukromý kapitál ve zdravotnictví nemá.

Jaroslav Haščák 40
Absolvoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů, poté studoval i v Číně. Odtud dovážel textil s Markem Dospivou, se kterým v roce 1994 spoluzakládal Pentu. Dnes je miliardářem s pověstí workoholika.

Zatím politici rozhodují jen podle toho, aby vydrželi ve vládě čtyři roky, a dlouhodobější strategie je nezajímají. Ale pragmatismus nakonec vlády k zdravotnické reformě přinutí.

Zdroj: HN