Parlament bude řešit pozitivní listy

Novela zákona o regulaci reklamy (sněmovní tisk 391) má za cíl omezit korupční prostředí ve zdravotnictví. „Je potřeba vytvořit účinnější mechanismy pro snížení prostoru pro korupci a neetická jednání v oblasti zdravotnictví a speciálně na úseku reklamy na humánní léčivé přípravky a pro potírání korupčního a neetického jednání ve všech jeho formách a projevech na tomto úseku,“ uvádí autoři návrhu v důvodové zprávě.

Jenže – podle některých poslanců by právě tato legislativa mohla korupční prostředí ve zdravotnictví naopak posílit. Obávají se toho, že by zákon mohl vést k legalizaci současné praxe tzv. pozitivních listů pojišťoven, ve kterých pojišťovny upřednostňují vybrané léčivé prostředky bez jasných pravidel.

„Takto formulované znění vytváří velmi široký, či spíše neomezený prostor pro libovůli při tvorbě těchto programů. Se způsobem, jakým se tato legalizace prosazuje, nesouhlasím. Při pozorném čtení zákona i důvodové zprávy naleznete zmínku o pobídkových programech jen  mimochodem, přitom se jedná o naprosto klíčový a zásadní průlomový bod návrhu zákona.  Nelze současně nepostřehnout snahu tento hlavní účel návrhu zákona zastřít za společensky kladně vnímaný boj proti korupci lékařů a farmaceutických firem,“ poznamenává poslanec Hovorka, který je zároveň předsedou podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví.

Autoři: formulaci zákona změníme

Poslanec Martin Plíšek (TOP 09), který je autorem tohoto legislativního návrhu, však oponuje: „Pozitivní listy zdravotních pojišťoven bez další úpravy nelze pod tento pojem zařadit. Nebylo ani v úmyslu předkladatelů řešit pozitivní listy zdravotních pojišťoven. Nebráníme se navíc případné úpravě tohoto paragrafu, aby bylo naprosto zřejmé, co se jim mysli a co nikoliv,“ odpovídá na dotaz MT poslanec Plíšek. „Jsme připraveni formulaci ve druhém čtení změnit tak, aby bylo znění úplně jasné,“ dodává navrhovatel zákona.

Úpravu znění zákona doporučuje také právník JUDr. Ondřej Dostál. „Pokud autoři nechtěli regulovat pozitivní listy pojišťoven, měli v návrhu zákona použít jiný pojem. Pod termín "pobídkové programy" lze pozitivní listy jednoznačně podřadit. Šlo by například o dohody mezi výrobcem léků a pojišťovnou, ve kterém se výrobce zavazuje slevit na ceně původce či vrátit pojišťovně nějaké zpětné finanční plnění. Pojišťovna se za to zavazuje dát konkrétní lék na svůj pozitivní list a motivovat smluvní lékaře k jeho dodržování, například zmírněním preskripčního limitu lékařům, kteří její pozitivní list dodržují, tedy předepisují pojišťovnou označený lék. Pobídka spočívá právě v tomto ekonomickém zvýhodnění (zde spíše úlevě), poskytnuté za to, že lékař předepisuje přednostně nasmlouvaný lék, tedy v ovlivnění medicínského rozhodování lékaře komerčními hledisky, slovy Etického kodexu ČLK,“ domnívá se JUDr. Dostál.

Poslancům také není zřejmé, co jsou tedy vlastně ony "pobídkové programy pojišťoven", které novela zavádí. Důvodová zpráva o nich totiž vůbec nemluví. „Pobídkovými programy zdravotních pojišťoven v návrhu novely zákona o regulaci reklamy jsou myšleny například preventivní programy zdravotních pojišťoven - preventivní prohlídky, příspěvky na očkováni, vitaminy, apod,“ vysvětluje poslanec Martin Plíšek.

„Pobídkový program si tvoří zdravotní pojišťovna na základě finančních prostředků v jejím fondu prevence. Je to obsaženo ve zdravotně pojistném plánu, který schvaluje správní rada. Ta musí rozhodnout i o samotném pobídkovém programu,“ odpovídá autor návrhu zákona.

ivb, www.tribune.cz

DÁLE ČTĚTE:

Pozitivní lékové listy pojišťoven z pohledu práva

Zdroj: www.tribune.cz