Paliativní péče není jen věc hospiců, měl by ji znát každý lékař
Ze zhruba 100.000 lidí, kteří ročně umírají v České republice, jich přibližně 70.000 potřebuje paliativní péči. Specializovanou paliativní péči, kterou mohou poskytnout hospice, by potřebovalo asi 15.000 z nich. O ostatní umírající by se však měli umět odpovídajícím způsobem postarat i "běžní" lékaři, třeba v nemocnicích, kde je ale zatím paliativní péče mnohdy nedostatečná.
Vyplynulo to z vyjádření prezidentky Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče (APHPP) Marie Svatošové a dalších účastníků tiskové konference, která v pražském Lichtenštejnském paláci zahájila konferenci o hospicové péči.
Paliativní péči poskytují umírajícím lidem v první řadě právě hospice. Soustředí se na léčbu a odstranění bolesti a zlepšení kvality života pacientů. Zaměřují se nejen na ošetření těla, ale i na psychický stav nemocného. Respektují jeho lidskou důstojnost a snaží se zajistit, aby v posledních chvílích života nebyl sám. Přistupují šetrně také k příbuzným.
Podle údajů Info Centra APHPP je v tuzemsku celkem 11 hospiců s 310 lůžky. Podle počtu obyvatel by ale mělo pro těžce nemocné a umírající pacienty v zemi existovat o 200 lůžek víc. V pěti krajích zatím nejsou vůbec. V Česku fungují i "mobilní týmy", které navštěvují staré a nemocné přímo v jejich bytech a usnadňují práci ošetřovatele, jímž je často někdo z příbuzných. Mobilní hospice pečujícím radí, učí je zdravotnické postupy a psychicky je podporují. Hospice mohou rovněž zapůjčit různé pomůcky, jako je polohovací postel.
Svatošová dnes uvedla, že po dobudování sítě lůžkových hospiců a vytvoření nutných podmínek pro mobilní hospice bude možné zajistit odpovídající péči pro oněch 15.000 lidí ročně, kteří takto specializovanou péči potřebují. "V současné době zvládáme asi 2500 pacientů," dodala. O další desítky tisíc těžce nemocných, kteří vyžadují obecnou paliativní péči, by se však měl umět postarat lékař kterékoli odbornosti, například v nemocnici. "To je pro ministerstvo (zdravotnictví) velký úkol, ale my jsme připraveni na něm spolupracovat," uvedla Svatošová. Asociace má podle ní hotový projekt vzdělávání lékařů a sester, který zahrnuje i stáže v hospicích.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová mimo jiné poznamenala, že zatím některá zdravotnická zařízení význam paliativní péče podceňují. "Stále se setkáváme s tím, že umírající jsou na vícelůžkových pokojích, nemají žádné soukromí, není respektována jejich specifická potřeba," uvedla. Nejde tedy podle ní jen o to stavět nové hospice, ale "změnit myšlení" lékařů a sester v běžných zařízeních. Podporu hospicům vyslovili na tiskové konferenci i ministryně Džamila Stehlíková a náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek.
Postižení, senioři a další potřební dostávají od letoška od státu příspěvek na péči. Sami si za něj pak zaplatí pobyt v ústavu, stacionář, pečovatelku či opatrování od rodiny. Hospicovou péči však zákon o sociálních službách zatím nezahrnuje. Hospice tedy na rozdíl od jiných zařízení nemohou žádat o dotace na sociální služby. O problému již jednala APHPP s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem (ODS). Situaci by měla napravit novela zákona o sociálních službách. Příští rok pak nejspíš hospice dostanou dotace od ministerstva k překlenutí doby, než začne novelizovaná norma platit.
Zdroj: ČTK