Pacientské organizace jsou užitečné pro léčbu
Lékaři považují pacientské organizace za užitečné pro léčbu: pacienti se v nich navzájem podporují a mají dobrý příklad v těch, kteří již nemoc překonali. Velký význam pacientským organizacím přikládají i výrobci léků, protože pomáhají prosazovat nové metody léčby. Také ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) chce s pacientskými organizacemi úzce spolupracovat.
"Je to velmi důležité, protože pacienti si navzájem nalévají optimismu, scházejí se tam ti, kteří jsou již vyléčeni, a mohou dalším nemocným sdělit, že léčba je sice náročná, ale vede k dobrému výsledku," řekl ČTK ředitel Ústavu hematologie a krevní transfúze profesor Pavel Klener.
Také přednosta kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny Jan Pirk soudí, že pacientské organizace mají pro výsledek léčby velký význam. "Ne aby nám se lépe léčilo, ale aby pacienti byli lépe léčeni," řekl ČTK. Léčbu vidí jako dialog mezi pacientem a lékařem, a pokud pacient nemá dostatečný prostor, aby mohl vyjádřit pocity z léčení, tak lékař neví, jestli ho léčí dobře. "Je to pro nás upozornění, když něco děláme špatně," vysvětlil.
Významné místo pacientským organizacím přičítá i ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností Petr Svoboda. Podle něj jsou pacienti vlastně "svědomím zdravotního systému", protože mají možnost zvednout svůj hlas a požadovat to, co je v medicíně moderní. K peněžním darům firem na činnost pacientských organizací uvedl, že v ČR je zatím nízké povědomí o tom, jaká mají pacienti práva. "Proto je prospěšné napomoci zvýšení tohoto povědomí," řekl.
S rozdílným přístupem zdravotníků má osobní zkušenosti nevidomý Pavel Ptáčník, vedoucí sekretariátu vládního výboru pro zdravotně postižené občany. Podle něj se situace lepší, ale stále je co zlepšovat v komunikaci, aby pacient byl srozumitelně informován, co se s ním bude dít a jaké budou následovat kroky.
Speciálně u postižených lidí závisí i na tom, aby zdravotní sestry věděly, jak například nevidomého dovést do ordinace, jak mu ukázat židli a posadit ho. Jde i o to, aby lékař hovořil s pacientem, nikoli s jeho doprovodem, jak se podle Ptáčníka stává. Zdravotně postižení se podle něj někdy cítí dotčeni, že se nimi nezacházelo, jak by si představovali, ale podle Ptáčníka je to spíše z neznalosti, ne špatný úmysl ze strany zdravotníků.
Ministr Julínek na semináři v Senátu řekl, že chce posílit postavení pacientů a spolupracovat s jejich organizacemi. Uvedl, že ministr zodpovídá za vytváření prostoru pro poskytování péče a vztahu lékař pacient, v tom smyslu je i hlavní pacientskou organizací.
Ministr podotkl, že připravuje řadu zákonných úprav, ale žádná norma sama vztah lékař pacient nenapraví. "V Česku se neobjeví náhle 40.000 úctyhodných lékařů a deset milionů zodpovědných pacientů. Dokud se pacient nestane zákazníkem a zdravotníci ho tak nebudou vnímat, nepohneme se dál," řekl.
Mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt připomněl, že Julínek první ustavil pacientskou radu jako svůj poradní orgán. Do komise, která rozhoduje o úhradách léků ze zdravotního pojištění, přizval dva zástupce pacientů. Příští týden dá vládě návrh novely, která umožní nahlížet do zdravotní dokumentace a pořizovat její kopie. Cikrt rovněž řekl, že ministr odložil na duben vyhlášku o informovaném souhlasu, přepracuje ji.
Zdroj: ČTK