Pacienti musí vědět, co stojí péče o jejich chrup

„Přeji nám všem hodně sil, abychom tuhle nelehkou dobu zvládli,“ podpořila stomatology na valné hromadě jejich komory, konané 15. září v Národním domě v Praze, MUDr. Ludmila Říhová z České lékařské komory. Podobně se vyjádřil i viceprezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček. „Kdybych chtěl situaci zlehčit, pozval bych vás k nám na panáka. Protože na lékárenský líh se prohibice nevztahuje,“ uzavřel svá slova narážkou na metanolovou aféru, nejožehavější téma, které v současnosti české zdravotnictví řeší.

Stomatologové na valné hromadě České stomatologické komory neskrývali rozhořčení. Při posledních jednáních požadovali po zdravotních pojišťovnách 10% navýšení úhrad za výplně, ty ovšem na návrh nepřistoupily, protože, jak opakovaně zdůraznila MUDr. Ludmila Macháčková z VZP, „pojišťovny prostě opravdu nemají peníze“. Česká stomatologická komora (ČSK) při jednání nabídla svou představu úhrad výkonů pro příští rok, k dohodě se zdravotními pojišťovnami bohužel nedospěla. Podle svého prezidenta Pavla Chrze bude ČSK dál usilovat, aby pojišťovny zcela přestaly hradit plomby, ošetření zubních kanálků a rovnátka. V průběhu celého dopoledne problikávala na čelní stěnu zasedacího sálu prezentace předkládající návrh změn nazvaný Zubohrad, jejž společně zpracovaly VZP ČR a SPZ ČR (viz tab.).

MUDr. Macháčková auditorium opakovaně ujišťovala o vstřícnosti pojišťoven. „Pokud jde o VZP, navýšili jsme platby, někde i o 7 %, není tedy pravda, že bychom nespolupracovali. Ale víc bohužel skutečně nemůžeme – rostou ceny materiálu, takže to není vidět tolik, jak by asi mělo. Nikdo z nás jistě nechce, aby lékaři péči dotovali ze svého.“ Po těchto jejích slovech promluvil bývalý prezident komory Jiří Pekárek: „Vážení kolegové, jsem zděšen. Pokud v systému není kde brát, je přece řešení jen jedno – úhrada se musí převést na pacienta, za plombu třeba i plná. Nikdo po vás nemůže žádat, abyste dopláceli na systém, který se nepochopitelně snaží pacienta uchránit před tvrdou realitou. Mám dost bratříčkování současného vedení komory s ministerstvem a otevřeně a veřejně tu prohlašuji, že vyslechnuté skutečnosti mne vedou k opětovné kandidatuře na prezidenta komory.“

MUDr. Macháčková dále naznačila, že je zapotřebí získat lepší přehled o tom, že stomatologové skutečně sanují, co mají. „Poměrně často se stává, že na tentýž zub je vykázána pouhá revize a zjištění kazu a až po čase teprve sanace. To pro pojišťovnu znamená zcela zbytečné výdaje za dva úkony. Navíc v této rovině vyvstává otázka, zda není chyba na straně stomatologů, kteří by měli kaz sanovat, jakmile jej zjistí, nikoli až po čase. Také bychom uvítali lepší záruky kvality péče ze strany stomatologů – pokud se plomba musí za rok opravovat, zřejmě to nesvědčí o valné kvalitě odvedené práce a je třeba si připustit, že problém se může nacházet i zde.“

Zásadní polínko v ohni – nespolupracující pacienti

Do spontánně zahájené diskuse se nejvíce zapojila MUDr. Vejvodová, stomatoložka z Hodonína. Nejtíživějším problémem je pro ni stav chrupu dnešních dětí. „Bohužel musím konstatovat, že děti chodí do ordinace s velmi zanedbaným chrupem. Není výjimkou, když se dítě dostaví poprvé až v šesti sedmi letech, se školou v první třídě. To znamená jediné – zanedbání péče o chrup dítěte ze strany rodičů, kteří dostávají od státu na péči přídavky.“ Dále apelovala na kolegy, aby brzdili ve snaze řešit situaci přenesením celkové úhrady za plomby na bedra pacienta: „Musíme si rozmyslet, zda hodláme chrup pacientů i nadále především sanovat, nebo vyrábět bezzubé aspiranty na protetiku. Pacienti skutečně nemají peníze a snadno se může stát, že nebudeme především sanovat, ale trhat. Už dnes za mnou mnoho pacientů chodí se slovy: paní doktorko, materiál mě moc nezajímá, něco mi tam plácněte, hlavně ať je to na pojišťovnu.“ Zvednutí úhrady ze strany pacienta podle ní pouze přenese problém do jiné oblasti: „Nebudeme pak řešit úhrady plomb, ale péče ortodontické a protetické, která naroste závratnou měrou.“

Následně MUDr. Vejvodová reagovala na slova MUDr. Macháčkové: „Je třeba si uvědomit, že za cenu trabantu nemohu požadovat mercedes. Levnější, ale také samozřejmě méně kvalitní plomby zkrátka vydrží rok, kvalitnější třeba dva roky i více, ale jsou dražší – a pacienti o ně proto sami příliš nestojí a raději si za rok nechají plombu opět vyměnit.“ Odmítla, že by bylo vůbec myslitelné, aby někdo z jejích kolegů zanedbával péči, jak naznačila MUDr. Macháčková.

Nejpravděpodobnější vysvětlení přinesl názor jiné stomatoložky z auditoria, který vyústil v návrh obecně hodnocený jako hodný zamyšlení: „Nelze pochybovat o tom, že každý ze stomatologů se snaží odvádět svou práci co nejlépe. Bohužel máme ale příliš mnoho pacientů, kteří péči sabotují. Chodí pouze s bolestí, ignorují objednání na preventivní prohlídky i na některé výkony. Možná by pomohlo, kdyby pojišťovny pro tyto nespolupracující pacienty vydělily speciální kód s tím, že by se následně mohli více spoluúčastnit na úhradách nad rámec zdravotního pojištění. To by znamenalo vlastně spravedlivý postih chování nezodpovědného vůči vlastnímu zdraví, ale v důsledku i k celému systému zdravotnictví.“

Stěžejní viník – neprůraznost koaličních politiků

Stomatologové hromadně kritizovali, že ačkoli původní návrh reformy zdravotnictví počítal s tím, že zubní výplně by si pacienti plně hradili, nakonec z ní vypadl. „Pokud není možné vyřadit ze zdravotního pojištění plomby, ošetření zubních kanálků a rovnátka, pak by logicky měly narůst ceny, aby se pokryly náklady. Nechceme na tom super vydělávat, ale skutečně aspoň pokrýt náklady,“ řekl Chrz. Podle něj „stát i veřejnost musejí pochopit, že bez peněz z více zdrojů se dnešní zdravotnictví neobejde.“ Šéf komory míní, že pacienti musejí být víc vtaženi do financování, a to jak vyšší měrou svých plateb, tak i větším přísunem informací, jak si zdravotnictví stojí. „Bohužel to je nutné, i když si pacienti poctivě platí zdravotní pojištění,“ dodal. „Dnes už totiž jen to na moderní, drahou péči nestačí.“

Komora hodlá dál usilovat, aby pojišťovny přestaly plomby, ošetření zubních kanálků a rovnátka hradit. Chrz však míní, že prosazení tohoto návrhu není v současném politickém složení průchozí. Ceny péče na příští rok musí stanovit ministerstvo zdravotnictví, s nímž chce ČSK o částkách vyjednávat, a to možná již koncem září. „Od kterékoli pravicové vlády se dočkáme příslibu ‚nebojte se, my to konečně prosadíme‘, ale udělat to, si nikdo netroufne, protože veřejnost je silně proti. Slibovali nám to opakovaně, i dnešní ministr Heger. Pak je ale realita jiná. Na zasedání K9 se to shodí ze stolu, protože jeden její člen, nelékař, si myslí, že výplně jsou to hlavní, co by mělo být hrazeno pojišťovnou.“ V této souvislosti byl několikrát vzpomenut bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, jenž za přímé platby velmi bojoval, byť je nakonec neprosadil.

Diskuse se samozřejmě nemohla nedotknout celkové reformy zdravotnictví. Komora s ní spokojena není. „Za dva roky se neudálo nic, co by zdravotnictví postavilo na nohy. Změny jsou, ale jen administrativní, zubařům to nic nepřineslo,“ uvedl prezident ČSK. Podle jeho mínění by stát měl stanovit, co od zdravotnictví vlastně očekává. „Pokud by mělo pořádnou koncepci, našly by se v systému i peníze. Není možné, aby se ministerstvo zdravotnictví a pojišťovny dohodly na tom, že se v Horní Dolní zruší 20 nepotřebných lůžek, a pak to zvrátí nějaký senátor či poslanec,“ dodal.

Zdroj: Medical Triibune