Pacienti mají platit plomby. Nepřibude extrakcí?

Nechte pacientům bezplatnou variantu zubních výplní i po konci amalgámu, žádají stomatologové, ale i zaměstnavatelé a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Žádná zubní výplň už nemá být pro dospělé pacienty plně hrazena. Tak se Ministerstvo zdravotnictví ve svém návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění vypořádalo s ukončením používání amalgámových výplní. Při ošetření zubního kazu by jedinou plně hrazenou variantou léčby byla extrakce.

Úřad pracoval se třemi východisky. Za prvé reaguje na to, že od poloviny roku 2026 bude v Evropské unii až na výjimky zakázáno používání amalgámových výplní. Za druhé vnímá, že se dostupnost hrazené stomatologické péče zhoršuje. Za třetí chtěl úřad motivovat pacienty k péči o vlastní zdraví.

„Chceme, aby tam byla motivace pacienta k péči o vlastní zdraví. Dospělý pacient se bude na úhradě výplně podílet formou spoluúčasti,“ uvedl Tomáš Troch, ředitel odboru regulace cen a úhrad Ministerstva zdravotnictví.

Česká stomatologická komora ale trvá na tom, aby amalgámové výplně byly pacientům nahrazeny jinou variantou, která bude plně hrazena zdravotními pojišťovnami.

Podle návrhu se nestanoví úhrada konkrétního materiálu, ale cena, kterou zdravotní pojišťovny za jakoukoli výplň u dospělého pacienta uhradí. Ta bude na úrovni 40 procent úhrady dětské fotokompozitní výplně, která bude stanovena. Zbytek ceny zaplatí pacient jako doplatek.

Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že někteří lékaři budou pro nízkopříjmové pojištěnce nabízet levnější možnosti, než je fotokompozitní výplň, a že tímto způsobem bude dostupnost péče zachována. Připomíná, že ochota zubních lékařů poskytovat plně hrazené amalgámové výplně je aktuálně beztak nízká. Zdravotní pojišťovny by nově také mohly začít nabízet z fondů prevence příspěvek na doplatek na výplň, vyšší pro ty, kdo absolvují preventivní prohlídky. Ani Ministerstvo zdravotnictví si nepřeje, aby se zvyšoval počet extrakcí, ujistil Troch.

Česká stomatologická komora navrhuje jako plně hrazenou variantu výplň z chemicky nebo duálně tuhnoucího materiálu nebo nevrstvenou výplň. V nejhorším alespoň stanovit úhradu na na 40 procent dětské fotokompozitní výplně, ale 80 procent, aby byl doplatek pacienta nižší.

„Významná část pacientů nebude schopna nebo ochotna za ošetření zubního kazu zaplatit. Jde o stejné pacienty, kteří nechodí na preventivní prohlídky a k zubnímu lékaři přijdou až ve chvíli, kdy cítí bolest. Motivace těchto pacientů možností čerpat příspěvek z fondu prevence např. na doplatek na cenu výplně nebude a nemůže fungovat. Zubní lékaři tak budou u těchto pacientů mít jen jednu možnost, a to zuby extrahovat. To však není řešení odpovídající době ani společenské poptávce, nemluvě o stavu poznání v oboru zubní lékařství,“ obávají se stomatologové. Navíc komora připomíná, že Evropská komise při schvalování zákazu amalgámu ve stomatologii pracovala s informací, že zvýšené náklady na výplně ve výši dvou miliard korun ročně v Česku ponesou zdravotní pojišťovny.

Také Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve svých připomínkách k návrhu novely upozorňuje, že zavedení částečné úhrady zhotovení výplně z fotokompozitu není předpokladem zvýšení dostupnosti stomatologické péče. „Předložený návrh nezvyšuje motivaci poskytovatelů zubní péče pro uzavírání smluvních vztahů s pojišťovnou a pro pojištěnce ve svém důsledku naopak může vést k menší dostupnosti stomatologické péče. V situaci, kdy většina poskytovatelů zubní péče preventivní prohlídku podmiňuje předchozím absolvováním dentální hygieny, se přenesením financování výplně z větší části na pojištěnce stává stomatologická péče čím dál tím méně dostupnou. Požadujeme doplnění analýzy o zvýšení dostupnosti stomatologické péče v souvislosti s navrženými opatřeními,“ uvádí MPO.

Podle Unie zaměstnavatelských svazů návrh ruší nárok na bezplatně poskytovanou zubní výplň u dospělých, a tím dochází za stomatologii k „vyprázdnění“ bezplatnosti garantované Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR. „Přestože Ústava svěřuje vymezení a omezení nároku zákonu a stomatologie je pouze jednou z oblastí hrazených z veřejného zdravotního pojištění, může být ústavnost takové změny zpochybněna,“ varuje UZS. Také Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje zavedení plně hrazené varianty zubní výplně.

V České republice je podle posledních dat OECD problém s nenaplněnými potřebami v oblasti stomatologie marginální. Česko je zemí se čtvrtým nejnižším podílem nenaplněných potřeb v dentální péči, týkají se jen 0,6 procenta obyvatel s relativně malým rozptylem mezi nejbohatšími a nejchudšími (0,4 % a 1,2 %). Pro srovnání, zcela jiná je podle tohoto měřítka v Česku dostupnost dlouhodobé péče. 70 procent lidí nad 65 let s omezeními v každodenních činnostech, kteří žijí doma, má v oblasti dlouhodobé péče nenaplněné potřeby. To je podle OECD nejvyšší podíl lidí ze sledovaných zemí a o 20 procentních bodů více než průměr.